Rozhovor s RNDr. Stanislavem Malým, Ph.D. z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce

Část 4. Projekty v oblasti energetiky a hodnocení úrovně BOZP v ČR

Část 4. Projekty v oblasti energetiky a hodnocení úrovně BOZP v ČR

Řešíte i další projekty z oblasti energetiky?

V současné době se neúčastníme žádného projektu, který by se přímo týkal energetického odvětví, jsme však řešiteli několika projektů zaměřených na oblast prevence závažných havárií. Zejména jde o projekt vybudování Centra prevence a omezování rizik závažných havárií, která má fungovat jako specializované pracoviště řešící na celorepublikové úrovni klíčové úkoly v oblasti prevence závažných havárií. Součástí má být i laboratoř analýzy rizik a spolehlivosti lidského činitele a pracoviště zaměřené na provoz a rozvoj integrovaného informačního a znalostního systému MAPIS. Dále je to např. projekt „Optimalizace stanovení zóny havarijního plánování a tvorby havarijních plánů na základě ohrožujících projevů nebezpečných chemických látek při provozních haváriích s ohledem na zvýšení ochrany obyvatelstva“, jehož součástí bude vytvoření podkladů pro úpravu právního předpisu a nastavení požadavků na zpracování vybraných částí havarijních plánů. V loňském roce skončil projekt "Optimalizace integrované inspekce závažných havárií", který měl přinést nové metodické a další postupy, které by racionalizovaly stávající zvyklosti a reflektovaly zkušenosti posledních deseti let s inspekcí podle zákona o prevenci závažných havárií. Také bych chtěl zmínit stále probíhající projekt, jehož výsledky budou mít obecnou platnost, a sice "Systém podpory kultury bezpečnosti v organizaci a jeho přínos z hlediska rozvoje lidských zdrojů". Domnívám se, že jeho výsledky budou velice zajímavé právě pro podniky energetického průmyslu, kde práce s lidským potenciálem je zásadní.

Kdybyste měl hodnotit energetiku jako obor, jak na tom je z hlediska BOZP a proč?

Domnívám se, že energetika patří u nás mezi odvětví s vysokou úrovní bezpečnosti, což ilustruje zejména tradičně nízký podíl na celkové pracovní úrazovosti i smrtelné pracovní úrazovosti v porovnání s jinými odvětvími. Podle mě je důvodem mimo jiné to, že řada energetických společností zavedla ve vztahu k řízení bezpečnosti podniku nějakou formu systémového přístupu. Také je nutné podotknout, že významná řada firem z oblasti energetiky získává rezortní titul Bezpečný podnik, kde nejsou právě jednoduchá kritéria splnění a na který nedosáhne řada podniků z jiných průmyslových odvětví. To vše svědčí o dobré práci v oblasti BOZP v podnicích energetického průmyslu. Legendární je dnes již práce s lidským činitelem v jaderných elektrárnách, o čemž jsem měl příležitost sám se několikrát přesvědčit. Svoji roli samozřejmě hraje i možnost investování prostředků do této oblasti.

Mezi tiskovými zprávami na vašich webových stránkách mne zaujaly ty, které jsou věnovány programům a soutěžím jako Bezpečný podnik, Podnik podporující zdraví a Profesionál BOZP. Jaké jsou jejich výsledky a přínos?

Programy jako Bezpečný podnik nebo Podnik podporující zdraví patří mezi dlouhodobé projekty, např. program Bezpečný podnik běží nepřetržitě již od roku 1996. Myslím, že jeho přínos nejlépe dokládá přetrvávající zájem společností o účast v něm, přestože pro získání titulu musí splnit řadu podmínek, projít auditem ze strany orgánů inspekce práce a v oblasti BOZP splnit více, než jim ukládá zákon. Navíc platnost certifikátu je jen tři roky a řada společností ho tedy získává opakovaně. Firmy však získávají možnost zavést systém řízení bezpečnosti podle ověřených standardů, k dispozici mají příručku s návodem pro zavedení systému a poradenství ze strany inspektorátů práce, které je zdarma. Je to jistě i otázka určité prestiže, která je s titulem spojena.

Novinkou je ovšem Profesionál BOZP. Tuto soutěž vyhlašujeme pod záštitou ministra práce a sociálních a ve spolupráci se SÚIP, v loňském roce proběhl první ročník této národní soutěže. Smyslem je ocenit přínos konkrétních osob, které svou angažovaností pomáhají zvyšovat úroveň kultury bezpečnosti práce v podnicích a zlepšovat přístup zaměstnanců, vedení podniků a potažmo i veřejnosti k problematice BOZP. Od soutěže si také slibujeme zvýšení povědomí a respektu k činnostem osob plnících úkoly v prevenci rizik. Do prvního ročníku se přihlásilo 14 odborníků z oblasti BOZP. Hodnotící komise, která posuzovala soutěžní projekty, byla složena ze zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví, SÚIP, ČMKOS a také partnera projektu společnosti KIMBERLEY-CLARK PROFESSIONAL. Vítězem se stal pan Tomáš Neugebauer z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se svým projektem zvyšování motivace zaměstnanců ke školení BOZP, tvorby webových stránek a propagačních materiálů z oblasti BOZP. Zároveň byl v říjnu loňského roku vyhlášen nový ročník soutěže pro rok 2013 – termín uzávěrky přihlášek je stanoven na 30. června 2013. Zúčastnit se mohou jak fyzické osoby provádějící úkoly v prevenci rizik v pracovněprávním vztahu, tak osoby samostatně výdělečně činné. Přivítáme zapojení z řad odborníků v oblasti BOZP v energetice. Kompletní souhrn informací o soutěži včetně přihlašovacího formuláře naleznou zájemci na našich stránkách www.vubp.cz/profesional-bozp.

Kdybyste měl srovnat pozornost, která se věnuje BOZP v České republice s dalšími vyspělými zeměmi, v čem jsme na tom lépe a naopak v čem zaostáváme?

Na tuto otázku není jednoduché odpovědět. Musíme definovat, zda hovoříme o podpoře a pozornosti na úrovni státu nebo podniků. Pokud se jedná o podniky, tam je třeba rozlišovat podle odvětví a pochopitelně se větší pozornost BOZP věnuje v podnicích, které mohou do této oblasti investovat. Mezi těmito podniky jsou jistě na předních místech energetické firmy. Na úrovni státu vidíme určité kolísání, kdy jsou období větší či menší podpory této oblasti. S ohledem na rozpočty jsme v období určitého útlumu, ale je třeba konstatovat, že pracují příslušná oddělení a odbory na MPSV a MZd, že aktivně pracuje Rada vlády pro BOZP, že se udržují nezbytné mezinárodní kontakty jak na úrovni EU, tak i mimo ni. Myslím, že podobné to je i na úrovni jednotlivých států EU.

Otázka na závěr: Nedávno jste podepsal s ředitelem ČSZE Ing. Janem Klasem rámcovou dohodu o spolupráci mezi Českým svazem zaměstnavatelů v energetice a Výzkumným ústavem bezpečnosti práce. Co od ní očekáváte a naopak co nabídnete Svazu?

Pevně věřím, že tato spolupráce bude přínosná pro obě strany. Na zvyšování míry bezpečnosti na národní úrovni se musí podílet jak odborné instituce jako je např. VÚBP, tak zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanci, potažmo jejich zástupci v podobě odborových orgánů. Hlavním účelem uzavřené dohody je vzájemná výměna informací a zkušeností mezi námi a ČSZE, dojde tak ke spojení naší vědecké a výzkumné činnosti s praktickým řešením problematiky BOZP na podnikové úrovni. Počítáme s tím, že se naši pracovníci budou zúčastňovat jako přednášející seminářů pořádaných ČSZE pro pracovníky útvarů BOZP energetických společností, případně i odborných konferencí. Do budoucna není vyloučená ani účast na některých společných projektech v oblasti bezpečnosti práce v energetice.