Rozhovor s RNDr. Stanislavem Malým, Ph.D. z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce

Část 3. Spolehlivost lidského činitele v provozu JE

Část 3. Spolehlivost lidského činitele v provozu JE

Byl jste řešitelem projektu „Výzkum nástrojů a metod řízení pro zvyšování spolehlivosti lidského činitele v provozu jaderných elektráren“. Můžete nám o něm říci více?

Tento projekt z programu Trvalá prosperita, jehož zadavatelem bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, jsme řešili od roku 2009 do roku 2011 ve spolupráci s Ústavem jaderného výzkumu v Řeži. Předmětem řešení byl aplikovaný výzkum zaměřený na vliv lidského faktoru v procesu organizace a řízení provozu jaderné elektrárny. Výzkum se soustředil na zmapování současného stavu metodiky analýzy lidského činitele ve světě v provozu jaderných elektráren, ale i dalších průmyslových technologií. Dále zahrnoval vytvoření konkrétních nástrojů podpory řízení provozu jaderné elektrárny v mimořádných situacích a řešení organizačních faktorů a role vedení v provozu elektrárny. Další důležitou součástí bylo zpracování problematiky lidského faktoru při komunikaci s odbornou i laickou veřejností a zajištění její informovanosti.

V průběhu projektu jsme zpracovali řadu odborných materiálů – namátkou „Soubor požadavků na pracovní pozice s vlivem na riziko provozu JE", „Rešerše metod a postupů použitelných pro hodnocení pracovních činností a pracovních dispozic pro rizikové pozice“ nebo „Příspěvek ke zdokonalení hodnocení posádek BD (blokové dozorny) na JE“, ve kterém jsme využili analogii s řízením letadel posádkami pilotů a řízením provozu ropných těžebních plošin. Reagovali jsme také na aktuální situaci ve světě, mám na mysli havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima po zásahu tsunami a následném zemětřesení v březnu 2011. V reakci na tuto událost jsme zpracovali materiál „Důvěra v jadernou energii po Fukušimě“. Z průzkumů veřejného mínění před událostmi ve Fukušimě vyplývá, že od 90. let 20. století mělo využívání jaderné energie znatelnou podporu veřejnosti a respondenti ji upřednostňovali např. před uhelnými elektrárnami, které zatěžují okolí emisemi. Událostmi ve Fukušimě byla však celosvětově důvěra veřejnosti v jadernou energii otřesena, respondenti výrazně změnili svá stanoviska a začali upřednostňovat investice do výzkumu obnovitelných zdrojů. To se pak následně projevilo i v krocích jednotlivých vlád, například v odklonu Německa od využívání jaderné energie.

V roce 2011 jsme také vydali publikaci s názvem „Důvěryhodnost v oblasti jaderných elektráren a komunikace rizika“, která se věnuje vazbě JE na své okolí v případě standartního provozu i v případě havárií. Publikace obsahuje i praktické návody a zásady pro komunikaci rizika ze strany vedení elektráren směrem k veřejnosti a to za běžného provozu, ale zejména v případě hrozící nebo již vzniklé havárie.