Řízení rizik BOZP a jeho uplatnění při integraci systémů řízení
Příspěvek představuje přístup k zavedení integrovaného řízení základních aspektů bezpečnosti, ochrany životního prostředí a jakosti, který je založen na procesu komplexního řízení rizik. Tento proces vychází ze základní koncepce identifikace a hodnocení rizik bezpečnosti práce. Vzájemné porovnání rizik, tímto způsobem identifikovaných v rámci jednotlivých dílčích systémů řízení, by mohlo posloužit jako jednoduchý, ale praktický nástroj pro stanovení priorit v rozhodovacích procesech vedení zejména malých a středních firem.
Proces řízení rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Hodnocení pracovních rizik je základním krokem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v organizaci a v současné době je pro jeho provedení poskytováno poměrně velké množství návodů a také různých softwarových nástrojů. Z tohoto procesu vychází základní koncepce řízení bezpečnosti práce v podniku a navazující interní dokumentace. Řízení rizik je základním kamenem veškerých systémů řízení zaváděných za účelem zvyšování úrovně podniku v oblasti bezpečnosti, které jsou v podnicích implementovány podle specifikace OHSAS 18001:1999, metodického návodu organizace práce ILO-OSH 2001 nebo podle českého ekvivalentu uvedené specifikace OHSAS programu SÚIP Bezpečný podnik.
Vzhledem k různorodé terminologii v této problematice, budou nyní vysvětleny základní termíny, které budou používány dále v tomto článku. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce [1] stanovuje základní povinnost zaměstnavatelům soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek a zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Tento proces budeme nazývat identifikace nebezpečí nebo také identifikace zdrojů rizik.
Dalším pojmem uvedeným v zákoníku práce, kterým se budeme zabývat, je prevence rizik. Tou se rozumí souhrn všech opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Tento proces můžeme nazvat také řízení rizik. Jeho cílem je obecně snížení rizik na přijatelnou úroveň na základě identifikace zdroje rizika a jeho následného hodnocení (stanovení míry rizika). Jakmile je nebezpečí jednou identifikováno, musí být nejvyšší prioritou jeho eliminace nebo jeho spolehlivá kontrola.
Mezi používané pojmy ještě systematicky spadá analýza rizik a hodnocení rizik. Tyto dva kroky jsou v oblasti BOZP obvykle spojovány do jednoho, přesto zde oba pojmy jasně oddělíme. Analýza rizik představuje na základě stanovených kritérií přiřazení celého rozsahu potenciálních následků (závažnost) a pravděpodobností, s jakými tyto následky mohou nastat. Vynásobením pravděpodobnosti a možného následku získáme úroveň (míru) příslušného rizika. Hodnocení rizik je pak porovnání získané míry rizika s předem stanovenými kritérii a následné rozhodnutí o přijatelnosti daného rizika vzhledem k námi stanoveným prioritám. To umožní stanovit priority dalších aktivit a učinit objektivně podložená rozhodnutí.
Identifikace nebezpečí
Jedná se o identifikování toho co, proč a jak může nastat jakožto základních vstupních informací pro všechny další kroky. Tedy hovoříme o činnosti, kdy se zkoumá každý prvek zvoleného objektu, zařízení nebo činnosti, a jejímž cílem je nalezení odpovědi na otázku „Co se může pokazit/stát?“
Základem pro provedení tohoto kroku je výběr posuzovaného systému (objekt, technologická linka, stroj, činnost) a stanovení rozsahu, v jakém se budou rizika posuzovat (na každý stroj, pro každé pracoviště, část pracoviště, činnost, aj.). Dílčím krokem je také formulace kritérií, ke kterým budeme riziko vztahovat (viz dále). Při posuzování rizik spojených s pracovní činností je důležité uvažovat nejen běžný pracovní proces, ale i mimořádné situace a činnosti.
Stanovení kritérií
Stanovení hodnotících kritérií je zásadním krokem celého procesu řízení rizik. Jedná se vlastně o výběr vhodných ukazatelů toho, jak jsou realizovaná opatření úspěšná a zda vedla v očekávanému výsledku. Kritéria pro hodnocení výsledků musí být jasná, konkrétní, kvantifikovatelná a předem daná. Volba rozsahu a podoby stupnic pro jednotlivá kritéria bude záležet na požadované podrobnosti výsledku, jehož chceme dosáhnout. Nejčastěji se jedná např. o nehodu, úraz, jiné poškození zdraví nebo systémové selhání. Konkrétní příklady budou postupně ukázány dále.
Analýza rizik
U každého identifikovaného nebezpečí následně posoudíme, jaká škoda může být způsobena a jak k ní může dojít. Jedná se o to určit především:
- kdo nebo co může být vystaveno nebezpečí (působení zdroje rizika),
- jaké mohou být následky (jak závažné),
- jaký je způsob iniciace ohrožení,
- jak často se to může stát,
- jaké faktory, podmínky nebo další zdroje mohou přispívat k iniciaci ohrožení a ke zvýšení škody.
V praxi se nejčastěji se používá kvalitativní analýza, kdy jsou jednotlivým kategoriím ve stupnici přiřazena slovní vyjádření. Tento postup bude použit jako příklad pro potřeby tohoto článku.
Stanovení pravděpodobnosti a frekvence
Frekvence vzniku nežádoucí události (úrazu, nehody…) je vyjadřována jako počet případů za jednotku času, ovšem může to být také vztaženo např. na směnu, pracovní týden nebo na počet prováděných operací. Pravděpodobnost vyjadřuje dle obecné definice míru očekávatelnosti výskytu nějakého jevu, v našem případě se jedná o nežádoucí událost, tedy např. úraz. Pravděpodobnost události se označuje indexem nejčastěji od 1 do 5, ovšem v praxi se také často používá jiného rozmezí hodnot např. od 1 do 15, což ilustrují následující tabulky.
Tabulka č.1: Příklad stanovení pravděpodobnosti a frekvence vzniku nežádoucí události zpracovaný podle [2]
|
Stupeň (index) |
Pravděpodobnost | Frekvence vzniku | |
|---|---|---|---|
| Popis | Stupeň | ||
| 1 | Nepravděpodobné | Nesetkal jsem se s tímto případem, ale vím, že k němu může dojít; prakticky se výskyt událostí za dobu života systému blíží 0 | Zřídka |
| 2 | Minimální (málo pravděpodobné) | Setkal jsem se tímto případem v jiném provozu, existuje možnost, že se taková událost stane | Občas (několikrát za rok) |
| 3 | Pravděpodobné | Jev vznikne někdy během života systému, znám obdobné případy; jedná se spíše o náhodný výskyt | Příležitostně (měsíčně) |
| 4 | Velmi pravděpodobné | K poranění při sledování nebezpečných událostí již došlo; jedná se o časté ohrožení | Často (týdně až denně) |
| 5 | Vysoce pravděpodobné | K poranění při sledování situací dochází často; je pravděpodobný opakovaný výskyt událostí, nepřetržité ohrožení | Trvale (stále) |
Tabulka č. 2: Příklady stanovení pravděpodobnosti a odhadu četnosti výskytu nežádoucí události na základě metodiky FMEA [3]
| Kritérium klasifikace výskytu poruchy (vady, nežádoucí události, nehody, úrazu) = pravděpodobnost |
Odhad četnosti = frekvence |
Třída |
|---|---|---|
| Zanedbatelná: není pravděpodobné, že porucha nastane | 0 | 1 |
| Velmi malá, nízká: jedná se o proces s ojedinělým výskytem poruchy |
1/5000 1/2000 1/1000 1/500 |
2 3 4 5 |
| Střední: odpovídá procesům, kde obvykle dochází k náhodným poruchám, ale v menší míře | 1/200 | 6 |
| Vysoká: odpovídá výrobním procesům s častými poruchami |
1/100 1/50 |
7 8 |
| Velmi vysoká: z hlediska uživatele je téměř jistý výskyt poruchy |
1/20 1/10 |
9 10 |
Stanovení závažnosti
Závažnost události vyjadřuje stupeň poškození, resp. vzniklé škody. Počet stupňů závažnosti je opět individuální, používají se stupnice od 1 do 4 až 15. Často lze najít doporučení k použití stupnice o čtyřech kategoriích vzhledem k existenci 4 kategorií prací podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Je na místě říci, že není nezbytné, aby byly všechny stupnice rozděleny stejně, tedy je možné použít např. stupnici se 6 kategoriemi pravděpodobnosti a se 4 stupni závažnosti (což musí být následně zohledněno při stanovení míry rizika). Pro snadnější ilustraci jsou v následujících tabulkách použity stupnice opět s pěti a deseti kategoriemi.
Tabulka č. 3: Příklad kvalitativního stanovení závažnosti následků
| Kategorie (stupeň) | Závažnost následků | |
|---|---|---|
| 1 | Zanedbatelné | Poranění bez pracovní neschopnosti |
| 2 | Málo významné | Absenční úraz s pracovní neschopností |
| 3 | Lehké | Vážnější úraz vyžadující hospitalizaci |
| 4 | Těžké | Úraz s trvalými následky |
| 5 | Kritické | Smrtelný úraz |
Tabulka č.4: Stanovení kritérií závažnosti založené na metodice FMEA [3]
| Kritérium klasifikace výskytu poruchy (vady, nežádoucí události, nehody, úrazu) = pravděpodobnost | Třída |
|---|---|
| Zanedbatelná: podstata poruchy je taková, že neovlivní schopnosti systému, tj. uživatel pravděpodobně nezaznamená její výskyt | 1 |
| Nízká: porucha vyvolá uživateli pouze potíže, nepozorují se poškozené funkce objektu/systému |
2 3 |
| Střední: : porucha vyvolá obtíže uživateli snížením pohodlí při užívání - porucha obtěžuje při ovládání, manipulaci. Uživatel zaznamená určité zhoršení vlastnosti systému. |
4 5 6 |
| Vysoká: porucha vyvolá značné obtíže uživateli, resp. způsobí vážné poškození, špatné vlastnosti systému, činnosti |
7 8 |
| Velmi vysoká: porucha ovlivňuje bezpečnost systému, uživatele nebo výrobku, jeho nezpůsobilost k provozu z hlediska zákonných předpisů |
9 10 |
Stanovení míry rizika
Na základě přiřazení riziku náležitých hodnot pravděpodobnosti (P) a frekvence (F) jeho vzniku a jeho závažnosti (Z) získáme výslednou míru rizika dle následujícího výpočtu:
R = P * F * Z
Cílem analýzy rizik je tedy stanovení míry rizika pro jednotlivé zdroje rizik, které je třeba následně vyhodnotit.
Stránky
Také si můžete přečíst
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Užitečné odkazy
Provozovatel portálu
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
Sociální sítě VÚBP
Kde nás najdete
Komentáře
Od teorie k praktickému provedení