Působení lidského činitele v oblasti BOZP

Část III.

Část III.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)

Působením vnějšího činitele dochází k poničení psychických a biologických adaptačních mechanizmů jedince. Takto by se dala vystihnout podstata psychického traumatu. K tomuto dochází ve chvíli, kdy vnitřní a vnější zdroje už nejsou schopny vyrovnat se s ohrožením. Prožité děsivé zážitky zaplavují a paralyzují systém sebeobrany, ničí pocit vnitřní kontroly a kompetence a ve svých důsledcích narušují i důvěru ve smysl, řád a kontinuitu lidského života.

Psychické trauma vzniká působením jednoho extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky:

• příčina je pro jedince vnější,
• je pro něj extrémně děsivá,
• znamená bezprostřední ohrožení života nebo tělesné integrity,
• vytváří v jedinci pocit bezmocnosti.

Traumatická reakce vzniká ve chvíli, kdy je člověk tváří v tvář vystaven extrémní hrůze, která znemožňuje smysluplnou akci a jedinec se ocitá ve stavu totální bezmocnosti. Tato traumatická reakce je vlastně reakcí na bezmocnost. Není-li možný útok ani útěk, dochází k dezorganizaci jednotlivých komponent. Obvyklé odpovědi organismu na nebezpečí a tyto komponenty ve své bezúčelnosti mají tendenci přetrvávat dlouho po skončení stavu skutečného ohrožení. Traumatické události tak vyvolávají hluboké a trvalé změny v oblasti fyziologické, emoční i kognitivní. Takto prožité traumatické události mohou zapříčinit mnoho chyb v činnosti jedince v pracovním procesu. A to buď bezprostředně po prožité události, nebo s časovým odstupem, později. Psychické trauma vyvolává duševní potíže a poruchy, které je možné ovlivňovat pomocí léků a psychoterapie. Takto postižený pracovník už nemusí být nikdy schopen vykonávat pracovní činnost a už není možné ho zařadit do plnohodnotného pracovního procesu. Na druhé straně je schopen plnohodnotně pracovat, ale již ne v oblasti, ve které zažil traumatickou událost. Citlivost člověka vůči traumatické zkušenosti ovlivňují některé obecné faktory: stupeň kognitivního rozvoje, míra schopnosti odolávat zátěži, kvalita mezilidských vztahů, síť sociální podpory, předchozí traumatizující zkušenost.

Závěr

Jak už bylo uvedeno, každý jedinec reaguje subjektivním způsobem na zažitou krizovou situaci. V mnoha případech je potřeba pomoc odborníka, který dokáže daný problém pojmenovat a pomoci způsobem, který vrátí člověka zpátky do společnosti i práce, tak aby byl schopen plnohodnotně žít. Velkou roli zde také hraje vlastní chtění tohoto jedince. Bohužel vlivem rychlého pokroku a vývojem nových technologií vznikají stále nová rizika, která se na pracovišti vyskytují. Záleží na zaměstnavatelích, jak budou své zaměstnance motivovat k dodržování předpisů BOZP a předcházení těchto rizik. Záleží také na samotných zaměstnancích, do jaké míry si uvědomí rizika, kterým jsou denně vystavováni, a také na jejich koncentraci při vlastní pracovní činnosti. Hlavní a podstatnou částí lidské psychiky je také psychická stabilita, zázemí doma i v práci, sociální jistota a podobně. Všechny tyto aspekty přispívají k bezúrazovosti na pracovišti i mimo něj.

Literatura

[1] Prokop P., Otáhal A., Bártlová-Zapletalová I.: Základní informace k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Skripta pro rekvalifikační studium „Požární ochrana a bezpečnost průmyslu", Druhé doplněné vydání, Ostrava 2000
[2] Kolektiv IVBP Brno: Management rizika II, Rovžnovský vzdělávací servis, vydavatelství v oboru BOZP a PO, Brno 2001
[3]  Rožek F., Mráz V., Brácha J.: Management rizika I, Rožnovský vzdělávací servis, vydavatelství v oboru BOZP a PO, Brno 1998
[4] Vašina L., Strnadová V.: Psychologie osobnosti 1, 3. vydání, Gaudeamus 2009, ISBN: 978-80-7041-491-0
[5] Auger L.: Strach, obavy a jejich překonávání, Portál, s. r. o., Praha 1998, ISBN: 807178-231-9
[6] zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů
[7] zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
[8] NV 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání