Působení lidského činitele v oblasti BOZP

Část I.

Část I.

Krizovým situacím je člověk vystavován každý den. Jakákoli krizová situace působící na člověka, na něj má jiný dopad. Každý člověk na základě svého subjektivního vnímání, řeší danou situaci jinak. Využívá své dosavadní zkušenosti a znalosti, pracuje s informacemi, které má a snaží se nejlepším způsobem situaci vyřešit a najít vhodná řešení. Někdy je toto řešení dlouhodobé, někdy krátkodobé. Ve chvíli, kdy člověk má na vyhodnocení problému velmi krátkou dobu, může se dostat do stresu. Vyřešení krizové situace ve stresu nebývá vždy vhodné, člověk ztrácí objektivní pohled na věc a často rozhoduje velmi subjektivně. Stres podle R. S. Lazara definujeme jako ohrožení organismu v důsledku nadměrných požadavků na fyziologické a psychické adaptační rezervy. Nejvíce rizikových a krizových situací vzniká v pracovním procesu, kde jsou těmto rizikům vystaveni hlavně zaměstnanci.

Z pohledu systémového můžeme na podnik nahlížet jako na systém. Na tento systém působí okolní vlivy a tento systém ovlivňují. Tyto vnější vlivy můžeme nazvat vnějšími riziky. Jedná se o působení rizik z venku, například povětrnostní podmínky, únik nebezpečných látek z okolních podniků apod. Na systém jako takový působí také vlivy, které jsou již uvnitř tohoto systému, takzvané vnitřní vlivy, lze je nazvat vnitřními riziky. Tato rizika můžou být například selhání lidského faktoru nebo závažné havárie (zákon č. 59/2006 Sb.) uvnitř podniku.

Lidský faktor a BOZP

V lidských činnostech zpravidla můžeme rozlišit přípravu, vlastní vykonávání činnosti a zakončení. V přípravě si ujasníme cíl, kterého chceme dosáhnout, výsledek činnosti, který chceme vytvořit a podobně. Volíme postup, jak cíle dosáhnout, co budeme dělat dříve a co potom, které pomůcky, nástroje, materiály k tomu budeme potřebovat. Podle toho si přichystáme nástroje a pomůcky. Vlastní vykonávání činnosti spočívá v soustavě pohybů nutných pro výkon dané činnosti. Při ukončení činnosti je zpravidla vhodné zkontrolovat, zda výsledek odpovídá cíli, popřípadě opravit nedostatky. Uklidíme nástroje a pomůcky, které jsme užívali. Často si v závěru činnosti stanovíme další cíl. Co a jak je potřeba vykonat příště, čeho je třeba se vyvarovat, jak vykonat danou činnost lépe. Při činnosti jsou důležité všechny tři části. Mnoho nezdarů, zbytečná únava i úrazy začínají již v přípravě. Také závěr činnosti se často podceňuje jako něco nezajímavého, popřípadě jako zbytečná ztráta času. Ve skutečnosti však zanedbání kontroly v průběhu a při zakončení činnosti vede k tomu, že nezjistíme a neopravíme chyby a může dojít i ke zmaření celé námahy. Zanedbání závěrečného úklidu pomůcek a materiálu ztěžuje příští činnost nám i druhým, může také vést ke ztrátám a úrazům.

Jedním z největších rizik vyskytujících se na každém pracovišti je lidský faktor, respektive zaměstnanci, kontroly, návštěvy a podobně. Největší riziko lidského faktoru spočívá v nedostatečné informovanosti o rizicích na daném pracovišti. Vzhledem k nedostatečné informovanosti o rizicích, jak jim předcházet a jak jim čelit, v případě, že dané riziko nastane, zaměstnanci vystavují nejen své zdraví, ale i zdraví a život ostatních kolegů a pracovníků. Při své činnosti na pracovišti se zaměstnanec dopouští několika nevědomých omylů, které ohrožují zdraví a život jeho i kolegů. Tento „omyl" je jedním z hlavních chyb v jednání. Takto nedostatečně informovaný pracovník by vůbec neměl být vpuštěn do provozu. Další rizikovou situaci může zaměstnanec způsobit ve chvíli, kdy neví, jak správně používat osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Tyto prostředky mají zaměstnance chránit před působením rizika, které nelze odstranit. Jedná se především o prostředky ochrany hlavy (ochranná helma), ochrany sluchu a zraku, také ochrany nohou (pracovní obuv), různé pracovní oděvy. Patří sem i výstražná vesta (NV č. 361/2007 Sb., NV č. 148/2006 Sb., NV č. 101/2005 Sb.). Hlavní problém nejvíce spočívá už ve špatné přípravě činností, do které spadají právě zmíněná školení, příprava OOPP, příprava pracoviště na práci a podobně. Velmi rizikovou částí pracovní směny je také ukončení pracovní činnosti. Ve chvíli, kdy zaměstnanec nedostatečně zabezpečí své pracoviště (například pro příchod následující směny), vystavuje tak riziku úrazu své kolegy, popřípadě i sám sebe.

Dalším rizikovým faktorem je, že zaměstnanci jsou velmi dobře informováni o rizicích, která se v místě jejich pracoviště vyskytují, ale nedbají daných pokynů a předpisů a nepoužívají OOPP. V tomto případě opět jde o jednu z chyb v jednání člověka, o vědomé porušení daných předpisů a norem.

Vstupem České republiky do Evropské unie se situace v oblasti bezpečnosti práce velmi zlepšila a současní investoři na bezpečnosti a předpisech s ní souvisejících velmi lpí. Někteří zaměstnanci vědomě porušují předpisy BOZP a to tím způsobem, že odstraňují bezpečnostní zabezpečení, ale už jej nenavrátí zpět do původního stavu, aby mohlo plnit svou funkci. Tímto vystavují ostatní zaměstnance viditelnému nebezpečí.

Další z chyb při porušování předpisů BOZP může být i chyba způsobená zaměstnancem. Jedná se o chybu z nepozornosti, o tzv. kiks daného pracovníka. Tato situace nastává ve chvíli, kdy je zaměstnanec roztržitý, ve stresu (například z nedostatku času). Tuto chybu z nepozornosti může také způsobit únava pracovníka, popřípadě rutinní činnost, kterou vykonává v pracovním procesu.

Konečně poslední z chyb v jednání porušování předpisů BOZP je zapomenutí pracovníka na daný předpis, popřípadě hrozící riziko vyskytující se na pracovišti. Jedná se o situaci, kdy zaměstnanec s danou situací, rizikem či předpisy byl seznámen, ale zapomněl, že je mu vystaven. Popřípadě zapomene navrátit do původního stavu zabezpečovací zařízení apod. Zaměstnanci nedodržují předpisy BOZP a to především z důvodu chyb. Mezi tyto chyby můžeme zařadit kiks (chyba z nepozornosti), zapomenutí, omyl a vědomé porušení (chyby podle Jamese Reasona).

Motiv můžeme charakterizovat jako vnitřní příčinu chování, avšak oproti motivaci není procesem. Jaká je dostatečná motivace lidského faktoru? V současnosti je motivace v podobě sankcí za nedodržení předpisů BOZP. Ovšem tyto sankce nejsou příliš vysoké, a tudíž nemají potřebný zabržďující charakter. Zaměstnanci vědomi si sankcí i nadále nedbají předpisů BOZP. Tento způsob motivace není evidentně efektivní. Ve většině případů úrazů na pracovišti dochází vlivem selhání lidského faktoru, hlavně v nedodržování předpisů BOZP. Mnoho úrazů na pracovišti vzniká zakopnutím, uklouznutím apod.

Motivování lidí k dodržování předpisů BOZP by mělo docházet již v průběhu vstupního školení, kdy školitel seznamuje zaměstnance s možnými riziky, která se vyskytují na pracovišti. Efektivně mohou působit periodická školení. Tento postup může být velmi přínosný z důvodů, že většina zaměstnanců se nesetkala s následky porušení předpisů BOZP, popřípadě selhání lidského faktoru v provozu, dílně či na stavbě.

Jeden z velmi efektivních povzbuzujících motivů je systém odměn za dodržování předpisů BOZP ve formě osobního ohodnocení. Jak je evidentní z praxe, že systém sankcí za nedodržování předpisů BOZP nefunguje. Nebude-li zaměstnanec přistižen při porušování předpisů BOZP po určité časové období, popřípadě nezpůsobí-li žádný pracovní úraz sobě ani kolegům na pracovišti, je na místě osobní ohodnocení - finanční, ve formě firemních benefitů, náhradního placeného volna apod.

Systém dodržování předpisů BOZP a PO a motivování zaměstnanců může být řešen pomocí systému odměn. Zaznamená-li zaměstnanec společnosti u svého kolegy porušování předpisů BOZP, popřípadě nedodržování pracovního řádu, je povinen ihned tuto skutečnost nahlásit svému vedoucímu. Tomuto pracovníkovi je po té přiznaná odměna v jedné z forem popsaných výše. Takto hlídaní zaměstnanci dodržují předpisy BOZP a PO. Kladným faktorem je zde upozornění na nevědomé porušení předpisů BOZP.

Pracovní úrazy se dějí a budou dít vlivem lidského faktoru, selháním techniky i nešťastnou náhodou. Je jen na zaměstnavatelích, kolik věnují energie, času a financí na ochranu člověka před úrazem, popřípadě před ním samotným.