Psychická zátěž, její příčiny a projevy v pracovním prostředí

Příspěvek je zaměřen na problematiku psychické zátěže v pracovním prostředí a blíže se věnuje vybraným emočním stavům a situacím, které psychickou zátěž na pracovišti vyvolávají.

Šikana na pracovišti, mobbing, bossing, staffing

Šikana na pracovišti, mobbing, bossing, staffing

Všude tam kde lidé spolu pracují delší dobu, nevládne často idylická atmosféra, ale neustále znovu a znovu dochází k různým neshodám. Tyto konflikty vycházejí z protikladných potřeb a hodnotových představ každého člověka však neoznačujeme jako mobbing.

Šikana na pracovišti

Šikana jsou příkoří jednoho nebo více lidí proti určitému člověku. Od mobbingu ji odlišuje její spíše fyzická povaha. Objeví-li se na pracovišti, dochází k vytvoření nepříjemné situace nejen pro postiženého, ale také pro okolí. Projevuje se v pracovních vztazích, ve výkonnosti pracovníka a výsledcích firmy.

Mobbing

Za mobbing bývá považována řada negativních komunikačních aktů, jichž se pravidelně dopouští jednotlivec nebo několik osob vůči určitému člověku po určitou dobu (nejméně půl roku).

Na rozdíl od šikany se jedná spíše o psychické, dlouhodobé a o to hůře prokazatelné a postižitelné ústrky, ponižování a stresování zaměstnance ze strany kolegů. Cílem mobbingu bývá většinou dosažení odchodu zaměstnance.

Za mobbing lze považovat například situaci, kdy jistého člověka někdo z kolegů, nadřízených nebo podřízených obtěžuje, pomlouvá nebo jej vylučuje z kolektivu. Mobbingem je i záměrná manipulace s informacemi, které člověk potřebuje ke své práci, s cílem dotyčnému ublížit, záměrně jej poškodit, popřípadě rozzlobit.

Agrese obyčejně neprobíhá otevřeně, protože by se otevřel prostor k námitkám. Děje se tedy skrytě v rámci neverbální komunikace. Tímto způsobem dojde postupně ke zpochybnění profesní zdatnosti zaměstnance. Protože je to agrese nepřímá, obrana je velmi obtížná.

Podle průzkumu z roku 2001, který prováděla agentura Gfk, zažilo v České republice šikanu na pracovišti 16% lidí. Statistiky západních zemí uvádějí 8 – 10%. Až 20% sebevražd se udává v  souvislosti s mobbingem na pracovišti.

Bossing

Jednou z možných forem mobbingu je bossing. Jedná se o druh psychického teroru, který vykonává vedoucí pracovník na svém podřízeném, aby si vynutil jeho přizpůsobení nebo poslušnost. Častým projevem bossingu je zadávání nesplnitelných úkolů (obsahově i časově), sexuální návrhy a vydírání nebo přímo sexuální obtěžování.

Staffing

Forma mobbingu, která se projevuje útoky zaměstnanců na vedoucí pracovníky s cílem je zničit nebo znemožnit se nazývá staffing.

Zdravotní závažnost zátěžových faktorů práce

  • Situace extrémního stresu vedou k závažným nespecifickým zdravotním důsledkům. Nejčastější a nejnápadnější jsou projevy ischemické choroby srdeční a vředové choroby
  • Situace se závažným, ale ne extrémním stresem, popř. nakupení více stresových událostí v čase , mohou u některých osob vést k závažným zdravotním poruchám. Mezi činitele, které midifikují účinky stresových situací, patří faktory rizikové a ochranné. Rizikovým faktorem je hlavně zdravotně významné chování (kouření, alkohol, nedostatek pohybu, stravovací návyky) a také osobní vlastnosti (styl vyrovnávání se se stresem, pasivita, potlačování citů). Mezi ochranné faktory lze zařadit vzdělání, sociální podporu také osobní vlastnosti (optimismus, nezdolnost)
  • Situace představující denní drobné události, vyvolávající mrzutost, rozladu či drobné starosti vedou k oslabení imunitního systému a manifestaci infekčních chorob

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail