Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2021 – rozšiřující a doplňující analytická studie

7 PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

7 PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2021 bylo„Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 92,9 % případů. Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (2,6 %), pak na druhém místě bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (2,0 %).

Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ – 1,1 %. Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.1.

Ostatní příčiny se na celkovém počtu těchto pracovních úrazů podílely méně než 0,5 %.

Příčiny závažných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2021 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 72,7 % případů. Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (5,3 %), pak jako druhé bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (8,8 %). Na třetím místě to byla „Nesprávná organizace práce“ (2,4 %).

Ostatní příčiny se na celkovém počtu těchto pracovních úrazů podílely méně než 2,0 %. Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.2.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou u smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2021 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (69,3 %), dále „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (12,5 %). Další příčinou bylo „Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění“ (4,5 %). U 6,8 % případů příčina nebyla zjištěna, zpravidla z důvodu dosud probíhajícího šetření.

Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, která zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u případů způsobených dopravními nehodami šetří policie. V následujícím přehledu jsou uvedeny nejčastěji porušené předpisy a zjištěné závady BOZP v letech 2011–2020 (za rok 2021 nejsou zatím k dispozici). Porušení předpisů bylo zaznamenáno zejména na straně zaměstnavatelů a zaměstnanců, v malé míře pak i jinou osobou.

Nejčastěji porušené předpisy v uplynulých letech:

• zákon č. 262/2006 Sb., (zákoník práce),
• zákon č. 361/2000 Sb., (silniční zákon),
• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP,
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb.,  o bližších  požadavcích  na  BOZP  na  pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,
• nařízení    vlády    č. 101/2005 Sb.,    o podrobnějších    požadavcích    na    pracoviště a pracovní prostředí,
• nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu,
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích,
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
• vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí,
• vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu,
• vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem,
• nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
• nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků,
• zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Nejčastěji zjištěné závady BOZP v letech 2011–2020:

na straně zaměstnance:

• používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,
• nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu,
• nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP,

na straně zaměstnavatele:

• nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli,
• nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika,
• neprovedené školení zaměstnance, chybějící pravidelná lékařská prohlídka,
• chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění,

na straně jiné osoby:

• používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,

ostatní:

• selhání techniky, vada materiálu, ohrožení přírodními živly.