Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2021 – rozšiřující a doplňující analytická studie

6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

Ve sledovaném období 2011–2020 došlo k nejvyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2017 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V roce 2012 hodnota četnosti těchto pracovních úrazů žen činila 59 % hodnoty celorepublikové četnosti. Toto procento každým rokem stoupalo až na hodnotu 66 % v roce 2019. V roce 2021 pak kleslo na 62 %. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele nižší nebo stejnou než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.) a Peněžnictví a pojišťovnictví (K.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.), Těžba a dobývání (B.), Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) a Výroba a rozvod elektřiny aj. energie (D.) měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly rizikové činnosti typické pro daná odvětví.

Z celkového počtu 36 703 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (k 11. 4. 2022), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, se jich 11 408 (tj. 30,1 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 788 (tj. 2,1 % z 36 703) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 136 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2012 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 7 % a současně k nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 9 % a četnosti těchto úrazů o 2 %.

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2012–2021 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém trendu, ale spíše o nahodilých událostech. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze, zachycení strojem, otrava plyny a vražda. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy, a to autonehody. V roce 2013 bylo evidováno sedm případů, z toho dva při autonehodě. V roce 2014 byl evidován pouhý jeden případ, a to pád osoby z výšky. Jednalo se tak o historické minimum. V roce 2015 bylo evidováno případů 11, z toho byly čtyři dopravní nehody a dvě vraždy, a v roce 2016 to byly tři případy, z toho dvě dopravní nehody a přejetí vysokozdvižným vozíkem. V roce 2017 se udály čtyři případy, z toho dvě dopravní nehody, a v roce 2018 bylo evidováno případů šest, z toho jedna dopravní nehoda. V roce 2019 došlo k pěti případům, a to ke čtyřem při dopravní nehodě a jednomu nárazu do stromu při sportovní činnosti. V roce 2020 to byla autonehoda, zachycení vlakem a nakladačem. V roce 2021 došlo ke čtyřem případům při dopravní nehodě, jednomu pádu z nákladního vozidla a k vraždě.

Absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal v roce 2015 velký nárůst (na trojnásobek) počtu případů. V roce 2016 došlo pak k velkému poklesu o 49 % a v letech 2017 a 2018 počet případů opět narostl, vždy o 18 %. V roce 2019 došlo k poklesu o 9 %, v roce 2020 o 17 % a v roce 2021 o 22 %. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Protože průměrný počet mladistvých pojištěnců rok od roku značně kolísá, má četnost případů lepší vypovídací schopnost než počet případů. V grafu č. 6.2 je znázorněn průběh četnosti těchto pracovních úrazů mladistvých v posledních 10 letech. V letech 2012–2014 došlo k vzestupu četnosti nad celorepublikový průměr a v letech 2015–2020 byla četnost vyšší než u mužů. V roce 2015 četnost extrémně stoupla (4,26 %) a přiblížila se hodnotě četnosti z let 1997 a 1998.

V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2012–2021 odděleně pro ženy a muže (bazické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 3 % a u žen o 7 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vzrostl o 5 % (grafy č. 2.5 a 2.8, kapitola č. 2).

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2012 činil 49,0 % ku 51,0 %. Tento poměr se do roku 2021 postupně změnil na 50,0 % ku 50,0 % (o 1,0 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně „nahrazováni“ ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za posledních 10 let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů.

Tento poměr

• v roce 2012 činil 28,7 % : 71,3 % a v roce 2021 již 30,8 % : 69,2 %, tj. změna o 2,1 % u případů s pracovní neschopností,
• v roce 2012 činil 29,4 % : 70,6 % a v roce 2021 již 30,9 % : 69,1 %, tj. změna o 1,5 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny,
• v roce 2012 činil 18,3 % : 81,7 % a v roce 2021 již 17,3 % : 82,7 %, tj. změna o 1,0 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, počty zraněných kolísají. Poměr v roce 2012 činil 1,8 % : 98,2 % a v roce 2021 pak 6,8 % : 93,2 %.

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2021, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.

Závažné pracovní úrazy žen

Činnosti

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen došlo při chůzi (52 ze 136, tj. 38,2 %). K 77 případům došlo pádem osoby, z toho bylo 37 pádů na rovině, 16 pádů ze schodů, 10 pádů na ledě a 5 na mokru, 6 pádů z výšky a po jenom pádu z lešení, ze žebříku a pod vlivem alkoholu.
Další časté nehody byly autonehody (10), kontakt se stacionárním strojem (11), náraz vozíku zejména vysokozdvižného (10), napadení zvířetem (7) a člověkem (2) a také poranění páteře (ústřel) špatným pohybem nebo manipulací s předmětem (9).

Zdroje úrazu

• Povrchy na úrovni země (vnější i vnitřní, sportoviště, kluzké podlahy) 42 případů
• Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (schody, žebříky, výstupy) 36 případů

Průměrný věk závažně zraněných žen byl 49 let.

Průměrný věk závažně zraněných žen při pádech byl 52 let.

Ve věkové kategorii od 50 let (50–73 let) bylo evidováno 77 případů.

V grafu č. 6.9 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy, zvlášť pro muže a ženy. V roce 2011 došlo k dramatickému meziročnímu nárůstu počtu případů, u mužů k většímu než u žen. V letech 2011 a 2012 pak počty závažných pracovních úrazů u obou pohlaví dosáhly maxima. V následujících letech počty těchto úrazů postupně klesaly, u mužů rychleji a plynuleji než u žen. V roce 2021 činila hodnota indexu u mužů 55 % a u žen 51 %.

Podrobnější rozbor pracovní úrazovosti žen, závažných pracovních úrazů v členění podle pohlaví a věkových skupin a také smrtelné pracovní úrazovosti bude zpracován v dalších samostatných analýzách.

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen

V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů žen s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2021. Počty případů jsou uvedeny v tabulce č. 6.5. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:

• Budovy, konstrukce, povrchy 35,8 %
• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 24,6 %
• Stroje a zařízení mobilní a stabilní 8,4 %