Tuto přílohu zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), a to na základě poskytnutých dat ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu. Příloha je součástí zprávy o pracovní úrazovosti v ČR, kterou zpracovává SÚIP. Najdete zde podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2020 včetně tabulkové části v příloze.
Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny
Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2020 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 90,2 % případů. Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (5,6 %), pak na druhém místě bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (2,2 %).
Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“– 0,8 %. Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.1.
Mezi další významné příčiny náleží:
Příčiny závažných pracovních úrazů
Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2020 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 69,7 % případů. Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (9,4 %), pak jako druhé bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (8,1 %). Na třetím místě to bylo „Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP“ (2,2 %).
Dále to byla příčina „Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění“ 1,8 %, „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ 1,7 %, „Nesprávná organizace práce“ 1,6 % a „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ 1,6 %. Ostatní příčiny byly zastoupeny méně. Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.2.
Příčiny smrtelných pracovních úrazů
Nejčastější příčinou u smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2020 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (56,5 %), potom „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (11,1 %). Dále to byla příčina „Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP“ (4,6 %). U 17,6 %případů příčina nebyla zjištěna, zpravidla z důvodu dosud probíhajícího šetření.
Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, která zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u případů způsobených dopravními nehodami šetří policie. V následujícím přehledu jsou uvedeny nejčastěji porušené předpisy a zjištěné závady BOZP v letech 2011–2019 (za rok 2020 nejsou zatím k dispozici). Porušení předpisů bylo zaznamenáno zejména na straně zaměstnavatelů a zaměstnanců, v malé míře pak i jinou osobou.
Nejčastěji porušené předpisy v uplynulých letech:
Nejčastěji zjištěné závady BOZP v letech 2010–2019:
na straně zaměstnance:
na straně zaměstnavatele:
na straně jiné osoby:
ostatní:
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.