Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2020 – rozšiřující a doplňující analytická studie

6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

Ve sledovaném období 2011–2020 došlo k nejvyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2017 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V roce 2011 hodnota četnosti těchto pracovních úrazů žen činila 58 % hodnoty celorepublikové četnosti. Toto procento každým rokem stoupalo až na hodnotu 66 % v roce 2019. V roce 2020 pak kleslo na 61 %. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele stejnou nebo nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.), Těžba a dobývání (B.), Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) a Výroba a rozvod elektřiny aj. energie (D.) měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci,  protože zde nevykonávaly rizikové činnosti typické pro daná odvětví.

Z celkového počtu 34 921 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (k 23. 3. 2021), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, se jich 10 770 (tj. 30,8 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 830 (tj. 2,4 % z 34 921) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 137 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2011 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 13 % a současně k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 6 %,a tím k poklesu četnosti těchto úrazů o 17 %.

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2011–2020 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém trendu, ale spíše o nahodilých událostech. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze, zachycení strojem, otrava plyny a vražda. V roce 2011 se jednalo zejména o pády zaměstnankyň nebo předmětů na zaměstnankyně a dopravní nehody. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy, a to autonehody. V roce 2013 bylo evidováno sedm případů, z toho dva při autonehodě. V roce 2014 byl evidován pouhý jeden případ, a to pád osoby z výšky. Jednalo se o historické minimum. V roce 2015 bylo evidováno případů 11, z toho byly čtyři dopravní nehody a dvě vraždy, a v roce 2016 to byly tři případy, z toho dvě  dopravní nehody a přejetí vysokozdvižným vozíkem. V roce 2017 se udály čtyři případy, z toho dvě dopravní nehody, a v roce 2018 bylo evidováno případů šest, z toho jedna dopravní nehoda. V roce 2019 došlo k pěti případům, a to ke čtyřem při dopravní nehodě a jednomu nárazu do stromu při sportovní činnosti. V roce 2020 to byla autonehoda, zachycení vlakem a nakladačem. 

Absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal v roce 2015 velký nárůst (na trojnásobek) počtu případů. V roce 2016 došlo pak k velkému poklesu o 49 % a v letech 2017 a 2018 počet případů opět narostl, vždy o 18 %. V roce 2019 došlo k poklesu o 9 % a v roce 2020 o 17 %. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Protože průměrný počet mladistvých pojištěnců rok od roku značně kolísá, má četnost případů lepší vypovídací schopnost než počet případů. V grafu č. 6.2 je znázorněn průběh četnosti těchto pracovních úrazů mladistvých v posledních 10 letech. V letech 2011–2014 došlo k vzestupu četnosti nad celorepublikový průměr a v letech 2015–2020 byla četnost vyšší než u mužů. V roce 2015 četnost extrémně stoupla (4,26) a přiblížila se hodnotě četnosti z let 1997 a 1998.

V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2011–2020 odděleně pro ženy a muže (bazické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 10 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 13 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vzrostl o 11 % (grafy č. 2.5 a 2.8, kapitola č. 2). 

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2011 činil 49,0 %:51,0 %. Tento poměr se do roku 2020 postupně změnil na 49,8 %:50,2 % (o 0,8 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně „nahrazováni“ ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za posledních 10 let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů.

Tento poměr

• v roce 2011 činil 28,6 %:71,4 % a v roce 2020 již 30,7 %:69,3 %, změna o 2,1 % u případů s pracovní neschopností,
• v roce 2011 činil 29,1 %:70,9 % a v roce 2020 již 30,7 %:69,3 %, změna o 1,6 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny,
• v roce 2011 činil 16,8 %:83,2 % a v roce 2020 již 16,5 %:83,5 %, změna o 0,3 % u případů závažných. 

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, počty zraněných kolísají. Poměr v roce 2010 činil 6,4 %:93,6 % a v roce 2020 pak 2,8 %:97,2 %.

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let. 

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2020, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.

Závažné pracovní úrazy žen

Činnosti

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen došlo při chůzi (57 ze 137, tj. 41,6 %). K 77 případům došlo pádem osoby, z toho bylo 50 pádů na rovině, 16 pádů ze schodů, 7 pádů na mokru či na ledě, 2 pády z výšky, 1 pád z koně a 1 pád z kola. Další časté nehody byly autonehody, kontakt se strojem a napadení zvířetem.

Zdroje úrazu

Povrchy na úrovni země (vnější i vnitřní, sportoviště, kluzké podlahy) 28 případů

Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (schody, žebříky, výstupy) 30 případů

Průměrný věk závažně zraněných žen byl 51 let. Průměrný věk závažně zraněných žen při pádech byl 54 let. Ve věkové kategorii od 50 let (50–73 let) bylo evidováno 85 případů.

V grafu č. 6.9 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy, zvlášť pro muže a ženy. V roce 2011 došlo k dramatickému meziročnímu nárůstu počtu případů, u mužů k většímu než u žen. V letech 2011 a 2012 pak počty závažných pracovních úrazů u obou pohlaví dosáhly maxima. V následujících letech počty těchto úrazů postupně klesaly, u mužů rychleji a plynuleji než u žen. V roce 2020 činila hodnota indexu u mužů 56 % a u žen 55 %.

Podrobnější rozbor pracovní úrazovosti žen, závažných pracovních úrazů v členění podle pohlaví a věkových skupin a také smrtelné pracovní úrazovosti bude zpracován v dalších samostatných analýzách.

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen

V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů žen s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2020. Počty případů jsou uvedeny v tabulce č. 6.5. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:

• Budovy, konstrukce, povrchy 34,9 %
• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 23,9 %
• Ruční nářadí 9,1 %
•