Právní úprava pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků

Koho vybavit ochrannými prostředky

Koho vybavit ochrannými prostředky

Ustanovení § 104 zákoníku práce hovoří o tom, že nelze-li rizika odstranit, poskytne zaměstnavatel povinně zaměstnancům OOPP. To znamená, že není rozhodující funkční zařazení, ale skutečnost, že zaměstnanec je vystaven působení (expozici) rizika. V přiměřeném rozsahu se poskytují tedy např. i technicko-hospodářským pracovníkům, pracovníkům pověřeným kontrolní činností apod., pokud se vyskytují nebo pracují v prostředí rizika. Tam kde zaměstnanci vykonávají práci s rizikem po převážnou část pracovní doby, poskytuje jim zaměstnavatel tyto prostředky do trvalého užívání. Pracují-li, nebo vykonávají-li nějakou činnost v tomto prostředí pouze nepravidelně nebo výjimečně, musí je zaměstnavatel vybavit na dobu nezbytně nutnou.

Jako zaměstnanci v hlavním pracovním poměru musí být vybaveni i ti, s nimiž zaměstnavatel uzavřel dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, přichází-li v úvahu ochrana proti vyskytujícím se rizikům. Podle ustanovení § 101 odst. 5 zákoníku práce zaměstnavatel zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci všech osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Je proto také povinen v případě potřeby vybavit i je ochrannými prostředky. Tato povinnost se přiměřeně vztahuje i na zaměstnance cizích podniků, pokud je dostatečně nevybavil jejich zaměstnavatel, kterému tato povinnost přísluší především. Na to by mělo být pamatováno již při uzavírání smluv týkajících se dodávek příslušných prací.

Podle zákona č. 309/2006 Sb. § 12 se požadavky zákoníku práce týkající se OOPP (§ 104) vztahují i na zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, na fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost, atd. .