Právní úprava pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků

Odpovědnost za ztrátu ochranných prostředků

Odpovědnost za ztrátu ochranných prostředků

Odpovědnost vyplývá z ustanovení § 250 zákoníku práce. Zaměstnanec odpovídá za ztrátu poskytnutých ochranných pracovních prostředků, stejně tak jako jiných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Své odpovědnosti se může zprostit, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Podmínkou odpovědnosti je tedy existence písemného potvrzení, jimž je jasně označen předmět (konkrétní ochranný prostředek), který byl zaměstnanci svěřen. Odpovědnost podle zmíněného ustanovení předpokládá, že jde o předmět, který zaměstnanec výlučně používá sám a má možnost zabezpečit jeho ochranu. Není tomu tak, když ochranný prostředek používají i jiní zaměstnanci v rámci své pracovní činnosti, např. plášť proti dešti, ochranné brýle apod.

Zaměstnanec je povinen vzniklou škodu nahradit v plné výši, jestliže ji způsobil zaviněnou ztrátou, nesprávným nebo nedbalým zacházením, ale též v případě, kdy nelze zjistit, proč ke ztrátě došlo. Zaměstnavatel není povinen zaměstnanci ztrátu prokazovat. Důkazní břemeno je na zaměstnanci, on musí prokázat, že ztráta vznikla bez jeho zavinění. Výše škody vychází z ceny ochranného prostředku v době jeho poškození, zaměstnavatel musí tedy přihlížet k délce používání a s tím spojeného opotřebení ochranného prostředku. Byla-li škoda způsobena také zaměstnavatelem, je zaměstnanec povinen uhradit pouze poměrnou část vzniklé škody, podle míry svého zavinění.

Podle § 251 (2) neodpovídá zaměstnanec za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.

Zaměstnavatel může požadovat náhradu škody při ztrátě ochranných prostředků či jejich nevrácení i v souvislosti s uskutečněným rozvázáním pracovního poměru. Skutečnost, že zaměstnanec již není v pracovním poměru neznamená, že byl ukončen zmíněný druh odpovědnosti za způsobenou škodu. Hodnota nevrácených ochranných prostředků může být po zaměstnanci požadována občanskoprávní cestou.

Z uvedeného je zřejmé, že v zájmu zaměstnavatele by mělo být, aby ochranné prostředky byly zaměstnancům vydávány na písemné potvrzení. Ostatně mít tento doklad je nutné jak pro různé kontrolní orgány, tak zejména pro účely prokázání, že zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, byl vůči rizikům své práce dostatečně vybaven. Z příslušného evidenčního listu by mělo vyplývat: jméno a příjmení zaměstnance, jeho evidenční číslo, vykonávaná profese, včetně dalších činností, jimiž je zaměstnanec pověřován např. zámečník-svářeč, druh přiděleného ochranného prostředku, důvod přidělení - před kterými riziky má chránit, předpokládaná vynášecí doba, datum předání a podpis zaměstnance potvrzující převzetí.