Pracovní úrazovost v lesnictví

Část 1. Pracovní úrazy s pracovní neschopností

Část 1. Pracovní úrazy s pracovní neschopností

Činnosti spojené s těžbou dřeva jsou považovány za jedny z nejrizikovějších. Každoročně při nich dochází ke vzniku značného počtu pracovních úrazů. Situace je o to horší, jedná-li se o kalamitní těžbu dřeva. V tomto případě vznikají naprosto odlišné a ještě více rizikovější situace, než při běžné těžbě. Tyto okolnosti je nutné zohlednit zejména při najímání kvalifikovaných dřevorubců na práci, neboť v opačném případě je nedostatek zkušeností a délka praxe dřevorubce častou příčinou vzniku úrazů.

Pracovní úrazy s pracovní neschopností

V lesnictví a zejména při těžbě dřeva, je každoročně evidováno několik stovek pracovních úrazů s pracovní neschopností (dále jen „PUsPN“). Příčinnou vzniku těchto úrazů je právě rizikovost této práce ve spojení s chybováním lidského činitele. Práce při těžbě dřeva je značně riziková z několika důvodů:

• dřevorubci pracují s přenosnou řetězovou pilou (úrazy způsobené při kontaktu dřevorubce s lištou pily mají převážně závažné následky);
• kácené stromy mají mnohdy obrovskou hmotnost a razanci při dopadu na zem, kde často dochází k jejich odrazu (několik smrtelných úrazů vzniklo pádem kácené stromu na dřevorubce);
• lesní terén je velmi členitý s řadou nerovností (práce probíhají na rovině i prudkých svazích, na zemi se vyskytují překážky ve formě kamenů či spadlých stromů, na zemi je mnoho lehce přehlédnutelných prohlubní nebezpečných zejména v zimě apod.);
• vznik mimořádné události (pád uschlé větve, náhlé otočení směru větru, zavěšení káceného stromu o druhý apod.);
• nepříznivé mikroklimatické podmínky (nízké a vysoké teploty vzduchu, vznik námrazy, silný vítr, ale i déšť).

Pokud tedy dřevorubci a ostatní pracovníci podílející se na těžbě dřeva nemají dostatečné zkušenosti nebo podceňují hrozící rizika, velmi snadno tak vystavují v ohrožení svůj život, nebo život druhých osob na pracovišti.

V roce 2010 bylo v lesnictví evidováno 466 PUsPN a z tohoto počtu se jich 37 přihodilo osobám samostatné výdělečně činným (dále jen „OSVČ“). V tomto roce bylo v odvětví „Lesnictví a těžba dřeva“ evidováno 19 761 zaměstnanců/pojištěnců a z toho 2636 OSVČ.

Z celkových 466 PUsPN jich bylo 401 evidováno jako PUsPN nad tři dny (dále jen „PUsPN3+“), z čehož vyplývá, že převážná část těchto úrazů měla závažnější následky. V následující tabulce je uveden počet PUsPN3+ při jednotlivých činnostech v lesnictví a je patrné, že těžba dřeva, tj. převážně práce vykonávané přenosnou řetězovou pilou jsou v tomto odvětví nejrizikovější.

Tab. 1: Počet PUsPN3+ při jednotlivých činnostech v lesnictví a těžbě dřeva v roce 2010 (dle CZNACE) [1]

Oproti roku 2009 došlo v roce 2010 k výraznějšímu nárůstu počtu PUsPN3+ zejména při těžbě dřeva (o 43 případů, ze 167 na 210 případů). Tato skutečnost je vzhledem k počtu evidovaných pracovních úrazů již poměrně významná a to nejen z hlediska statistického, ale i z hlediska vypovídajícího o úrovni BOZP při těžbě dřeva.

Z celkového počtu 401 vzniklých PUsPN3+ se 19 úrazů přihodilo osobám samostatně výdělečně činným (dále jen OSVČ). V případě OSVČ je však otázkou, kolik úrazů se této skupině osob ve skutečnosti stalo? Je všeobecně známá skutečnost, že OSVČ často své pracovní úrazy nehlásí. Ve všeobecné rovině bohužel rovněž panuje i povědomí, že úroveň BOZP u této skupiny osob je spíše na nižší úrovni. Tato tvrzení lze však považovat pouze za domněnky a pro jejich potvrzení by bylo potřeba provést rozsáhlé šetření. V praxi jsou totiž známy případy, kdy dřevorubec pracující jako OSVČ neměl při práci ani vhodné osobní ochranné pracovní prostředky (pracovní obuv a kalhoty v neprořezovém provedení), ani pracovní pomůcky (přetlačnou lopatku a klíny) a při kácení stromů nedodržoval bezpečné pracovní postupy, ale na druhé straně jsou OSVČ, které lze z hlediska ustrojení, vybavení a provádění pracovních postupů, považovat za vzorný příklad.

Z pohledu dlouhodobých statistik pracovní úrazovosti v lesnictví lze usoudit, že vývoj PUsPN má v posledních letech klesající trend, viz. následující graf. Z grafu je patrné, že počet PUsPN je například v roce 2010 nejnižší ze všech ostatních ekonomických odvětví. Je nutné mít však na paměti, že v tomto odvětví pracuje cca 22 tis. osob a v samotné těžbě dřeva ještě mnohem méně.

Graf 1: Vývoj počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v letech 2004–2010 (dle CZ-NACE) [1]

S ohledem na absolutní hodnoty jsou v následujícím grafu uvedena data týkající se četnosti PUsPN v jednotlivých odvětvích. I když je z grafu patrné, že lesnictví vykazuje druhou nejvyšší četnost případů na 100 pojištěnců, je nutné si opět uvědomit, že počet osob pracujících v těžbě dřeva, je oproti jiným odvětvím mnohonásobně menší.

Graf 2: Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností v odvětvích v letech 2004 - 2010 (dle CZ-NACE) [1]