Pracovní úrazovost v ČR v roce 2012

Zdroj: 

V roce 2012 došlo k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2011. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). Pracovní úrazovosti v ČR v roce 2012 se podrobně věnujeme v tomto Tématu BOZPinfo.

Část 7. Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Část 7. Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 6,4 %) se podílely téměř všechny kraje ČR. Výjimku tvořil kraj Ústecký (vzrůst o 20,3 %). Největší pokles byl zaznamenám v kraji Jihomoravském (o 16,0 %), dále pak v Hlavním městě Praze (o 12,6 %) a v kraji Jihočeském (o 9,9 %).

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že i četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností obdobně klesla v souvislosti s poklesem absolutního počtu těchto pracovních úrazů ve většině krajů ČR, kromě kraje Ústeckého. Největší pokles byl zaznamenám v Hlavním městě Praze (o 22,5 %), dále v kraji Jihomoravském (o 17,8 %) a v kraji Libereckém (o 12,8 %). Celkem došlo v ČR poklesu četnosti o 11,6 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti při meziročním porovnání hodnot v roce 2011 a 2012 kleslo v ČR o 12,4 % (graf č. 3.3.3). Pokles byl zaznamenán ve většině krajů ČR, kromě kraje Ústeckého. Největší pokles byl zaznamenám v Hlavním městě Praze (o 24,1 %), dále v kraji Jihomoravském (o 17,9 %) a v kraji Libereckém (o 15,3 %).

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů se meziročně zvýšila v kraji Ústeckém (o 6,9 %), Karlovarském, Královéhradeckém, Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském. V ostatním krajích byl zaznamenán pokles tohoto ukazatele. Celkem došlo v ČR k poklesu o 0,2 %. Viz graf č. 3.3.4.

Hodnoty ukazatelů v letech 2008 – 2012 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.

3.4  Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že ve většině krajů (9) došlo k poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů. Ve třech krajích došlo k nárůstu tohoto ukazatele a ve dvou krajích ke změně nedošlo. Výrazný pokles počtu případů byl zaznamenán v kraji Jihočeském, Ústeckém a Moravskoslezském.

Hodnoty ukazatelů v letech 2008 – 2012 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Grafy č. 3.4.1 Smrtené pracovní úrazy v krajích v letech 2003 - 2012

Pracovní úrazovost 2013

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2003 - 2012

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Autor článku: 

Komentáře

Důvěryhodnost statistiky

22.08.2013 - 11:17 Radoslav Vlasák
Nechci vůbec zpochybňovat zveřejněné statistické údaje - ostatně prý už W. Churchill tvrdil, že věří jenom té statistice, kterou si "upraví" sám. Otázkou spíš je, kolik pracovních úrazů zůstalo mimo tato čísla (zlí jazykové tvrdí, že něco mezi 15 - 20 %). A co je snad nejvíc zarážející, je prakticky trvalý nárůst průměrné pracovní neschopnosti (PN) na 1 pracovní úraz. Pokud si dobře pamatuji, kolem roku 1990 to bylo cca 20 dnů - dnes se toto číslo pohybuje už kolem 55 a u některých rezortů šplhá ještě výš. Dřív se tvrdilo, že za to "mohou" lékaři s ohledem na bodový systém, ale nárůst se nezastavil ani po zavedení kapitačního systému. A dost těžko si - při dnešní míře nezaměstnanosti - představím zaměstnance, který se snaží "marodit" s pracovním úrazem co nejdéle. Nejenom že by tím zhoršoval míru pracovní úrazovosti u zaměstnavatele (a mohl tak "přispět" k následným sankcím ), ale nejspíš by se také vystavoval riziku ztráty zaměstnání, protože jeho zaměstnavatel by musel déletrvající absenci nějakým (většinou nákladnějším)způsobem nahradit. Logický závěr (aspoň pro mne)? Vysoká průměrná PN na 1 pracovní úraz s velkou pravděpodobností svědčí o zvyšující se závažnosti následků pracovních úrazů a tedy i potřebě podstatně delšího léčení (a to i při nových poznatcích lékařské vědy a techniky). A je s podivem, že kompetentní instituce se často holedbají snižujícím se (či aspoň stagnujícím) počtem pracovních úrazů, ale výše uvedené je nechává klidnými.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail