Pracovní úrazovost v ČR v roce 2012

Zdroj: 

V roce 2012 došlo k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2011. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). Pracovní úrazovosti v ČR v roce 2012 se podrobně věnujeme v tomto Tématu BOZPinfo.

Část 12. Vybrané podskupiny zdrojů pracovní úrazovosti

Část 12. Vybrané podskupiny zdrojů pracovní úrazovosti

5.3 Vybrané podskupiny zdrojů pracovní úrazovosti

Ve skupinách zdrojů úrazů byly zaznamenány některé významné podskupiny.

U pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny to byly podskupiny:

Ve skupině Budovy, konstrukce, povrchy:

  • Budovy, konstrukce, povrchy v úrovni země, nespec. 9,1 %
  • Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země, nespec. 7,0 %

Ve skupině Ruční nářadí:

  • Ruční nářadí nepoháněné pro řezání, oddělování 3,1 %

Ve skupině Materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel:

  • Materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky, prach, nespec. 22,8 %

Ve skupině Stroje a zařízení mobilní a stabilní:

  • Obráběcí stroje (pro hoblování, frézování, soustružení, broušení, vrtání, leštění) 1,2 %

U pracovních úrazů smrtelných to byly podskupiny:

Ve skupině Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky:

  • Lehká vozidla osobní i nákladní 18,4 %

Ve skupině Budovy, konstrukce, povrchy:

  • Části budov nad úrovní země – pevné 6,1 %

Ve skupině Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti:

  • Materiály, předměty, výrobky, části strojů ostatní a nespecifikováno 6,2 %

V ostatních skupinách to byly:

  • Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování 5,1 %
  • Ostatní fyzikální jevy a přírodní živly 4,1 %

5.4   Skupiny zdrojů pracovních úrazů v letech 2008 - 2012

V letech 2008 – 2012 byla nejčastěji zastoupenou skupinou zdrojů pracovních úrazů:

s pracovní neschopností nad 3 dny

skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti

2012 - 34 %,    2011 – 36 %,    2010 – 35 %,    2009 – 35 %,    2008 – 40 %

závažných

skupina „Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země

2012 - 38 %,    2011 – 24 %,    2010 – 40 %,    2009 – 37 %,    2008 – 34 %

smrtelných

skupina “Pozemní vozidla

2012 - 35 %,    2011 – 28 %,    2010 – 38 %,    2009 – 39 %,    2008 – 41 %

5.5   Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů

Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu v zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti.

Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a největší na smrtelných

Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky měly podíl na případech:

s pracovní neschopností nad 3 dny 4,3 %, na závažných 15,7 % a na smrtelných 34,5 %.

Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování měly podíl na případech:

s pracovní neschopností nad tři dny 3,5 %, na závažných 3,4 % a na smrtelných 7,1 %.

Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a nejmenší na smrtelných

Ruční nářadí měla podíl na případech:

s pracovní neschopností nad tři dny 10,1 %, na závažných 1,6 % a na smrtelných 0,0 %.

Největší podíl na pracovních úrazech závažných

Budovy, konstrukce, povrchy se podílely nejvíce na případech závažných, a to 38,2 %. U ostatních typů úrazu se podílely také zásadním způsobem (30,3 % a 22,1 %).

Stroje a zřízení mobilní a stabilní se podílely nejvíce na případech závažných, a to 8,8 %. U ostatních typů úrazu se podílely 7,5 % a 8,0 %.

Nebezpečné látky se podílely nejvíce na případech závažných, a to 5,8 %. U ostatních typů úrazu se podílely 3,1 % a 2,7 %.

Autor článku: 

Komentáře

Důvěryhodnost statistiky

22.08.2013 - 11:17 Radoslav Vlasák
Nechci vůbec zpochybňovat zveřejněné statistické údaje - ostatně prý už W. Churchill tvrdil, že věří jenom té statistice, kterou si "upraví" sám. Otázkou spíš je, kolik pracovních úrazů zůstalo mimo tato čísla (zlí jazykové tvrdí, že něco mezi 15 - 20 %). A co je snad nejvíc zarážející, je prakticky trvalý nárůst průměrné pracovní neschopnosti (PN) na 1 pracovní úraz. Pokud si dobře pamatuji, kolem roku 1990 to bylo cca 20 dnů - dnes se toto číslo pohybuje už kolem 55 a u některých rezortů šplhá ještě výš. Dřív se tvrdilo, že za to "mohou" lékaři s ohledem na bodový systém, ale nárůst se nezastavil ani po zavedení kapitačního systému. A dost těžko si - při dnešní míře nezaměstnanosti - představím zaměstnance, který se snaží "marodit" s pracovním úrazem co nejdéle. Nejenom že by tím zhoršoval míru pracovní úrazovosti u zaměstnavatele (a mohl tak "přispět" k následným sankcím ), ale nejspíš by se také vystavoval riziku ztráty zaměstnání, protože jeho zaměstnavatel by musel déletrvající absenci nějakým (většinou nákladnějším)způsobem nahradit. Logický závěr (aspoň pro mne)? Vysoká průměrná PN na 1 pracovní úraz s velkou pravděpodobností svědčí o zvyšující se závažnosti následků pracovních úrazů a tedy i potřebě podstatně delšího léčení (a to i při nových poznatcích lékařské vědy a techniky). A je s podivem, že kompetentní instituce se často holedbají snižujícím se (či aspoň stagnujícím) počtem pracovních úrazů, ale výše uvedené je nechává klidnými.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail