Pracovní úraz a povinnost lékaře informovat zaměstnavatele

Zaměstnanec si způsobil při dopravní nehodě, kterou zavinil, pracovní úraz. Máme podezření, že léčbu účelově prodlužuje. Jeho praktická lékařka ho předala k dalšímu léčení do psychiatrické ambulance. Ani jedna z lékařek nám nechce sdělit, zda se stále léčí v důsledku pracovního úrazu. Má lékař povinnost oznámit zaměstnavateli, že léčba pracovního úrazu skončila, v případě, že pracovní neschopnost trvá, ale zaměstnanec se již léčí na jinou diagnózu?

Zaměstnavatel se musí dozvědět údaje nezbytné k tomu, aby mohl odškodnit podle zákoníku práce, tedy jak dlouho trvala pracovní neschopnost pro pracovní úraz (nebo nemoc z povolání), protože bude doplácet tzv. ušlý zisk, tedy rozdíl mezi nemocenskou a průměrným platem. Samozřejmě nemá nárok na diagnózu, dozví se ale hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, protože to bude pacient nárokovat.

Pro jistotu uvádím § 369 zákoníku práce.
(1) Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za
a) ztrátu na výdělku,
b) bolest a ztížení společenského uplatnění,
c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
d) věcnou škodu; ustanovení § 265 odst. 3 platí i zde.

(2) Způsob a výši náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se zaměstnancem.

Pracovní úrazy/nemoci z povolání odškodňuje příslušná pojišťovna – Česká nebo Kooperativa, kde jsou všichni zaměstnavatelé povinně pojištěni pro tyto případy.

Právní úprava je v zákoně 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 61 – povinnosti ošetřujícího lékaře. Pod písmenem n) je povinnost oznámit pojištěnci a orgánu nemocenského pojištění, tedy v praxi nejčastěji Okresní správě sociálního zabezpečení změnu diagnózy. Pro úplnost uvádím plné znění příslušného odstavce
§ 61, písm. n) oznámit pojištěnci na předepsaném tiskopisu změnu diagnózy nemoci, která odůvodňuje dočasnou pracovní neschopnost, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy o této změně rozhodl, a příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu zásadní změnu diagnózy nemoci, která odůvodňuje dočasnou pracovní neschopnost, a to nejpozději do 7 kalendářních dnů; zásadní změnou diagnózy se zde rozumí změna povahy chorobného procesu nebo změna jeho etiologie,

Porušení této povinnosti je správním deliktem s možností udělit pokutu do výše až 10 000 Kč, správní řízení vede orgán nemocenského pojištění. Na neschopence kolonka na změnu Dg není a škrtat se na neschopence nesmí.

Povinnost oznamovat zaměstnavateli tyto údaje lékař ze zákona nemá.

Lze tedy doporučit zaměstnavateli, aby požádal buď pacienta nebo orgán nemocenského pojištění o potřebné údaje. Případně požádat ošetřujícího lékaře o písemné sdělení, zda dočasná pracovní neschopnost (DPN) pro pracovní úraz ze dne (nebo související s pracovním úrazem dne) stále trvá, a postupovat podle daného potvrzení.

V případě podezření, že DPN již trvá pro jinou nemoc než pracovní úraz a než je sdělení lékaře, může zaměstnavatel dát podnět příslušné správě sociálního zabezpečení ke kontrole posuzování dočasné pracovní neschopnosti.

V současné době jsou praktičtí lékaři školeni, aby si do karty vyznačili konec pracovní neschopnosti pro pracovní úraz s tím, že dále pokračuje obecná choroba a aby to výměnným listem oznámili zaměstnavateli (nic víc). Je to i v zájmu pacienta, aby nemusel případně vracet přeplatky na ztrátě na výdělku.