Pracovněprávní vztahy často zatěžují zaměstnavatele i zaměstnance

Mgr. Petr Knébl z Ministerstva práce a sociálních věcí informoval o novinkách v pracovněprávní legislativě a sociální oblasti. JUDr. Bořivoj Šubrt, předseda AKV, seznámil přítomné s návrhy na snížení administrativní náročnosti pro zaměstnavatele, JUDr. Petr Bukovjan poukázal na zajímavé soudní judikáty z oblasti pracovněprávních vztahů. Pro řadu účastníků nové informace přineslo i vystoupení JUDr. Nataši Randlové na téma Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele. Mgr. Aleš Kalvoda, vedoucí Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký a Liberecký kraj, prezentoval poznatky z kontrol na úseku bezpečnosti práce, pracovněprávních vztahů a zaměstnanosti, které mnohdy vyvolaly úsměv na tváři účastníků konference.

Zákoník práce byl novelizován z. č. 155/2013 Sb. s účinností od 1.8.2013. V § 39 – úprava pracovního poměru na dobu určitou – byl vložen nový odst. 4, který řeší uzavírání pracovního poměru na dobu určitou.

V § 90 odst. 1 došlo v souladu s evropskou směrnicí ke zkrácení doby odpočinku mezi směnami z 12 hod. na 11 hod. V novele zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti  se chystají například změny týkající se zaměstnávání zdravotně postižených osob, zaměstnávání cizinců ze třetích zemí, pracovních cest cizinců, správních deliktů. V souvislosti  s přijetím z. č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), bude novelizován z. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, kde přibude nový druh správního deliktu na úseku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

O nejčastějších chybách v oblasti bezpečnosti práce, pracovněprávních vztahů a zaměstnanosti hovořil Mgr. Aleš Kalvoda. Ve stavebnictví se nejvíce stávají pracovní úrazy způsobené pády z výšky nebo zasypáním zeminou při zemních pracích z důvodu nedostatečného zajištění stability stěn výkopu. V dopravě se dostatečně neeviduje pracovní doba, nedodržují se přestávky a překračují délky směn, zaměstnavatelé neposílají své řidiče na zdravotní prohlídky. V oblasti pracovněprávních vztahů je neproblematičtější odměňování, zvláště v organizacích, kde se odměňuje mzdou (zaměstnanci například nedostanou mzdu před ukončením pracovního poměru, jsou jim z nějakého důvodu strhávány srážky ze mzdy, nejsou poskytovány příplatky za práci přesčas, o víkendu, ve svátek, ignoruje se nejnižší úroveň zaručené mzdy). Nepřiděluje se práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a za tuto překážku v práci není poskytnuta mzda.  Dále se neeviduje pracovní doba nebo se vede dvojí evidence pracovní doby – jedna reálná a druhá pouze pro kontroly.

V oblasti  nelegálního zaměstnávání inspektoři OIP zaznamenávají, že v případě jednodušších prací se zaměstnavatelé často nezatěžují s uzavřením smluv; typické výmluvy při zjištění nelegálního zaměstnávání jsou: já tu zaskakuji, jsem tu první den, pracuji pouze na zkoušku. Stal se i případ, kdy lidé pracovali 14 dní bez nároku na odměnu a zaměstnavatel tvrdil, že právě absolvují výběrové řízení. Některé organizace, které vykonávají stejnou činnost jako agentury práce, nemají povolení k agenturnímu zaměstnávání a tuto činnost nazývají například personálním outsorcingem.

S návrhy Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů na snížení administrativní náročnosti pro zaměstnavatele seznámil přítomné JUDr. Bořivoj Šubrt.

Například v § 94 odst. 2 zákoníku práce se navrhuje snížit četnost každoročních prohlídek pracujících v noci na 1 x za 2 roky, k tomuto návrhu se vyjádřilo kladně i Ministerstvo zdravotnictví.

Ustanovení § 217 týkající se povinných rozvrhů čerpání dovolených je dávno překonaným byrokratickým pravidlem. Čerpání dovolené by mělo být stanoveno po dohodě a v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou, může rozhodnout odborová organizace nebo zástupce zaměstnanců.

Z § 307 vyplývá, že agentury práce nesmějí zaměstnávat pracovníky na dohodu o provedení práce. K takovému omezení není důvod.

V § 313 odst. 1 je stanovena povinnost vydat potvrzení o zaměstnání i pro zaměstnance pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Navrhuje se tuto povinnost zrušit s výjimkou, kdy se pracovník účastnil důchodového pojištění, nebo povinnost vydat potvrzení o zaměstnání zrušit úplně.

V § 336, který se týká doručování (zvláště důležité u dokumentů rozvázání pracovního poměru) se navrhuje upravit lhůtu pro doručení na 10 kalendářních dnů a vypustit větu, že doručovatel musí poučit adresáta o následcích odmítnutí převzetí písemnosti.

AKV má také výhrady související s administrativní náročností k některým ustanovením zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V § 5 písm. e) je třeba uvést, že nelegální prací není činnost spolupracujících rodinných příslušníků. Některé oblastní inspektoráty práce toto kontrolovaly a postihovaly (např. medializovaný případ malého soukromého vleku). Je tedy nutné vymezit práci rodinných příslušníků.

V § 66 by měl být odstraněn zákaz zaměstnávání osob se zdravotním postižením a cizinců ze třetích zemí agenturami práce, byla podána stížnost Evropské komisi.

Navrhuje se znovuobnovení § 93, který byl zrušen v r. 2008. Není důvod, aby cizinci nemohli konat pracovní cesty. Zaměstnavatele příliš zatěžuje (musí jednat s úřadem práce) i časově omezené vydávání a prodlužování povolení k zaměstnávání cizinců.

Často kritizovaný je § 136, který stanovuje povinnost právnické nebo fyzické osoby mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které je povinna uchovávat podle § 102 odst. 3. Navrhuje se mít doklady na pracovišti pouze tehdy, pokud zaměstnavatel není schopen prokázat, ze pracovník je přihlášen k platbě pojistného na České správě sociálního zabezpečení.

Pracovnělékařské prohlídky pro zaměstnance zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie 1. se navrhuje úplně zrušit a umožnit je pouze tehdy, když je nějaký zvláštní důvod pro jejich provedení.

Při příležitosti této konference vydala AKV Výkladová stanoviska za období listopad 2012 až duben 2013, můžete se s nimi seznámit na http://www.volny.cz/akv/.