Patří testy na alkohol a drogy na pracoviště?

Tyto testy představují ve světě práce relativně nový jev. Někteří je prosazují jako účinný způsob pro potlačení násilí na pracovišti a prevenci nehod a narušení výrobní činnosti, jiní poukazují na právo na soukromí a na skutečnost, že pomocí testů není možné zjistit, zda ke zneužívání skutečně došlo na pracovišti. Argumenty pro zavedení testů směřují zejména do odvětví, kde je bezpečnost rozhodujícím požadavkem, jako jsou doprava, stavebnictví nebo zdravotnictví. Oslabení smyslů nebo úsudku může mít kritické důsledky.

Zaměstnavatelé v jiných odvětvích poukazují na další důvody spojené s produktivitou a bezpečností zařízení a majetku. Testy se označují za součást péče o bezpečné pracovní prostředí.

Odpůrci testů namítají, že s jejich pomocí lze prokázat jen užití látky, ne důsledky na výkon, a že nelze rozlišit mezi užitím a zneužitím. Ještě důležitější pro ně je etická stránka testů, včetně důvěrnosti osobních informací. Zpochybňují právo zaměstnavatele dovídat se, co jeho zaměstnanci dělají mimo pracovní dobu, a namítají, že testy nejsou vždy spolehlivé.

Důsledky zneužívání látek při práci

Podle zprávy Spojených národů týkající se drog a kriminality užilo v roce 2005 nejméně jednou zakázané drogy 200 milionů lidí v produktivním věku, tj. pět procent globálního obyvatelstva. Z hlediska celosvětového rozložení je konopí nejrozšířenější v pacifické oblasti a dále v Severní Americe a Africe. Nejvíce uživatelů amfetaminu je v Asii. Dvě třetiny ze 14 milionů uživatelů kokainu najdeme v Severní a Jižní Americe. Zneužívání drog ve spojení se ztrátou pracovních dnů stojí ekonomiku Spojených států každý rok 250 miliard dolarů. Ministerstvo práce USA odhaduje, že drogy užívá devět milionů pracovníků a že zaměstnanci zneužívající drogy a alkohol mají o 66 procent vyšší absenci než ostatní. Týká se jich také celá polovina pracovních úrazů a nárokují si třikrát víc zdravotních služeb než ostatní zaměstnanci.

Velká Británie přichází každým rokem o 11 až 17 milionů pracovních dnů z důvodu zneužívání alkoholu, což ekonomiku přijde na 1,8 miliardy liber. Jedno šetření došlo k závěru, že 63 procent zaměstnanců hlásí telefonicky onemocnění poté, co noc předtím přehnali konzumaci alkoholu. K těmto ztrátám na výkonnosti ekonomik je ještě nutné přičíst účinky zvýšeného rizika úrazů, depresí, stresu, úpadku morálky a důsledky v oblasti zdravotního pojištění. Tyto faktory vedly ke zvýšení zájmu a k rozšíření testů na pracovišti, označovaných zkratkou WDT (Workplace Drug Testing), a k poptávce po směrnicích jak si počínat se zvládnutím těchto problémů. Některé země zavádějí předpisy regulující WDT. V souvislosti s námitkami odpůrců, že testy představují neodůvodněné zasahování do soukromého života, se objevuje doložka, že podmínkou je souhlas dotyčné osoby. Ve Velké Británii předpisy stanoví, že odmítnutí testu, pokud se předvídá v pracovní smlouvě, může být interpretováno jako kázeňský přestupek. V Belgii a Finsku vychází legislativa ze zásady, že právo na soukromí je základní právo, kterého se člověk nemůže jednostranným prohlášením zříci.

Přes kontroverze týkající se zejména namátkového testování na drogy, laboratoře v řadě vyspělých zemích hlásí zvýšenou poptávku. Ve Francii, Norsku a Nizozemsku jsou těmto testům podrobováni jen pracovníci v povoláních, která jsou „tradičně“ citlivá na bezpečnost. Ve Francii může o provedení testu rozhodnout jen závodní lékař, ne zaměstnavatel. Ve Francii, Finsku, Belgii, Německu a Rakousku se výsledek testu sděluje jen závodnímu lékaři, nikoli zaměstnavateli. Naproti tomu zaměstnavatelé ve Velké Británii a Švédsku prosazují, aby testy mohly být aplikovány ve všech typech zaměstnání s cílem plně zajistit bezpečnost při práci.

V Irsku aplikuje testy pět procent firem a dalších 10 procent ohlásilo v loňském roce záměr je zavést. V USA byl v roce 1987 přijat federální zákon o pracovišti bez drog. Od té doby se počet ročně provedených testů zvýšil o 7200 procent. Zákon vyžaduje, aby firmy ucházející se o federální zakázky a granty měly bezdrogová pracoviště, a vybízí zaměstnavatele, aby čelili zneužívání návykových látek.

Nulová tolerance nebo kultura tolerance?

V poslední dekádě se postoje Mezinárodní organizace práce (ILO) přikláněly spíše k prevenci zneužívání látek na pracovišti a doporučovalo se, aby problémy zneužívání alkoholu a drog byly řešeny v souvislosti s jinými typy zdravotních problémů. Politiky některých podniků se však liší od základních postojů národní legislativy. V Kanadě se například závislost na drogách považuje za nemoc a v důsledku toho by měla být v rozumné míře tolerována. Mnohé podniky však uplatňují nulovou toleranci a argumentují ztrátou produktivity a náklady na rehabilitaci. Například British Airways nedávno prosadily nařízení vztahující se na veškerý britský personál, počínaje manipulací zavazadly a manažery konče. Namátkové testy se vztahují na všechny zaměstnance v prvních šesti měsících zaměstnání a na všechny, kteří se vracejí do práce po prokázaném zneužití (po rehabilitaci) v souvislosti s drogami a alkoholem. Podobně v USA asociace provozovatelů elektrických zařízení provádí namátkové testy pro členské podniky týkající se všech jejich zaměstnanců, včetně manažerů a sekretářek.

Obecně však provádění testů naráží na politické problémy. Někde byly zavedeny každoroční testy, při kterých si však zaměstnanci mohli zjistit termín, což zkreslilo výsledky. Při namátkových testech je lhůta ohlášení jen osm hodin.

Testování s sebou nese i určité problémy

Experti připouštějí, že výsledky laboratorního testu mohou odhalit stopy heroinu i v případě, kdy testovaná osoba snědla větší množství zrnek máku vhodného k výrobě opiátů. To je také důvod, proč americká federální vláda nedávno zvýšila hranici pro opiáty při WDT na 2000 nanogramů na mililitr (dříve 300). Testy se většinou provádějí na základě moči. Někteří zaměstnavatelé však prosazují jako základ pro testy vlasy, protože tímto způsobem je možné zjistit užití omamných látek až tři měsíce před testem. Studie však prokázaly, že lidé s tmavými vlasy jsou v relativní nevýhodě, protože stopy drogy se u nich snadněji vážou na vlasy vzhledem k vyšší úrovni melaninu. Je proto nutná validace testu. Tyto příklady ukazují, že zaměstnavatelé se při provádění testů a vyvozování důsledků z nich mohou dostat do potíží. Je proto pochopitelné, že roste poptávka po jasných směrnicích a stanoviscích, jak předcházet zneužívání drog na pracovišti. Zatím většina zaměstnavatelů testy neprovádí. Šetření uskutečněné mezi zaměstnavateli ve Velké Británii však ukázalo, že dvě třetiny respondentů si přejí, aby vláda přijala komplexní předpisy o testování na přítomnost drog a stanovila tak rovnováhu mezi právem zaměstnavatele zaměstnávat pracovníky bez závislosti na drogách a právem zaměstnance na soukromí.

ZDROJ:
Drabeš, Zdeněk. Patří testy na alkohol a drogy na pracoviště? Týdeník Sondy, č. 12, 2007, s. 5.