Ochrana žáků a učitelů před hlukem

Vliv hluku leteckého provozu na školní děti

Výzkumní pracovníci z Londýnské univerzity provedli řadu studií u dětí navštěvujících školy prvního stupně, které jsou lokalizovány v blízkém okolí londýnského mezinárodního letiště Heathrow, s cílem studovat vliv hluku leteckého provozu na zdraví dětí a rozvoj jejich dovedností. Výzkumníci porovnali školní výkon a zdraví dětí ve školách exponovaných hlučnému provozu letadel (někdy byly registrovány přelety letadel každých 90 vteřin) s výkonem  a zdravím dětí, které byly exponovány pouze nízkým hladinám leteckého hluku (odpovídajícím londýnskému průměru).

Děti, které byly dlouhodobě exponovány hluku leteckého provozu, měly větší potíže se čtením (u některých byl věk nutný k dosažení schopnosti číst o 6 měsíců delší než u jejich neexponovaných vrstevníků) a také ve srovnání s dětmi z méně hlučných škol více zlobily. Přestože studie byly navrženy tak, aby zohlednily i další faktory, které by mohly zdraví dětí a jejich výkonnost ovlivnit, jako je např. vzdělání rodičů, jejich zaměstnanost, kvalita rodinného života a bydlení, kvalita školy a ostatní faktory životního prostředí či hlavní jazyk používaný ke komunikaci doma, bylo prokázáno, že význam hluku je nesporný.

Tato zjištění jsou v souladu s výsledky podobných studií, které proběhly v Mnichově, Los Angeles a New Yorku. I když výsledky studií, které byly provedeny v Heathrow nejsou jednoznačné, lze uzavřít, že hluk leteckého provozu může být významným faktorem ovlivňujícím u exponovaných dětí vývoj dovednosti čtení a kvalitu jejich života.  

ZDROJ: M.Haines and S.Stansfeld, Univerzita královny Marie, Londýn, V. Británie

Epidemiologické studie týkající se krevního tlaku

Lidé žijící v hlučných oblastech si ve srovnání s obyvateli z tichých lokalit často stěžují na poruchy koncentrace, spánku a rekreačního odpočinku. Sledování výuky ve školách, které jsou lokalizovány v hlučných oblastech, vyžaduje mnohem vyšší koncentraci a podle obecného modelu stresu je autonomní a endokrinní systém hlukem významně stimulován. V pokusech s osobami, které jsou exponovány akutně hluku, byl pozorován vzestup periferní rezistence v krevním oběhu, vzestup krevního tlaku a vzestup koncentrace stresových hormonů, včetně epinefrinu (adrenalinu), norepinefrinu (noradrenalinu) a kortizolu. Tato zjištění podporují hypotézu o negativním vlivu hluku na krevní oběh a metabolismus u dětí chronicky exponovaných zvýšenému hluku. Výsledky epidemiologických studií provedených v sousedství letišť nebo hlučných komunikací prokazují, že děti ze škol exponovaných vysokému hluku prostředí mají vyšší hodnoty krevního tlaku než jejich vrstevníci ze škol z oblastí tichých a klidných. Nebylo prokázáno, že by po dlouhodobé expozici docházelo u exponovaných jedinců k adaptaci na tento rušivý faktor prostředí. Vzhledem k metodickým nesnázím je však někdy obtížné tyto výsledky interpretovat. Zda-li vyšší hodnoty krevního tlaku u dětí  exponovaných hluku jsou zdravotním rizikem pro postižené jedince i v jejich pozdějším životě, zatím není jasné. 

ZDROJ: W.Babish, Federal Environmental Agency, Berlin, Germany

Kdy je hovor žáků na obtíž

Hluk a pozornost

V devíti studiích bylo zjištěno, že v hlučném prostředí se zkracuje doba, po kterou je subjekt schopen se soustředit a udržet vizuální pozornost. Evans a jeho spolupracovníci však tyto výsledky v longitudinální prospektivní studii nepotvrdili a došli k závěru, že chronická expozice hluku neovlivňuje dobu, po kterou je studovaný subjekt schopen udržet pozornost.

Poslední studie ve školách v West London, v níž byly  při analýze schopnosti udržet pozornost vzaty v úvahu i další faktory, jako je věk, jazyk, kterým se komunikuje doma, dosažené vzdělání rodičů a kombinace indikátorů sociální deprivace, a v niž byla použita metoda vícevrstevného modelování, která zohledňovala jak stupeň školy, tak i individuální stupeň vývoje, nezjistila, že by expozice hluku ovlivnila kvalitu a dobu soustředění. Zatím tedy výzkum nepřinesl dostatek důkazů, že by hluk negativně ovlivňoval schopnost dítěte soustředit se a udržet pozornost.

Hluk a srozumitelnost

Studie, která byla provedena v Bordeaux, poskytla podrobné informace o efektu hluku na pochopení a porozumění mluveného slova. Jedním z nejdůležitějších zjištění studie bylo, že pokud slovní projev učitele sestával z vět v průměru dlouhých 27 slov, tak žák, který špatně slyšel nebo neslyšel vůbec 5 slov, smyslu věty neporozuměl. Stupeň neporozumění výkladu studentem byl měřen během testu, kdy byla slova studentovi znovu přehrána prostřednictvím reproduktoru. Výsledky testu se v závislosti na akustickém prostředí velmi lišily. V nejhlučnějších třídách byly naměřeny následující hodnoty:

• Hladina hluku 55 dB(A) nebo méně, frekvence chyb 4,3%
• Hladina hluku 60dB(A) a více (otevřená okna a dopravní hluk), frekvence chyb 15%
• V nejméně hlučné třídě byla frekvence chyb 0% a zvýšila se na 1,8%, jestliže byla okna otevřena.

Nejlepších výsledků dosáhli studenti, kteří seděli nejblíže k reproduktorům, a nejhorších studenti, kteří seděli nejblíže k oknům.

Dysfonie: názor logopeda

Dysfonie je porucha řeči. Dysfunkční porucha nastává, je-li hlasová intonace postižena v důsledku funkční poruchy hlasového ústrojí.

V bezhlučném prostředí dosahuje hladina řeči v průměru 50 – 60 dB(A). Učitel musí často mluvit hlasitěji než při běžné konverzaci, aby byl jeho hlas ve třídě zřetelný. Jeho hlasové ústrojí je nuceno dosahovat hladiny alespoň 60 – 80 dB(A).  Toto úsilí vede nevyhnutelně k přetížení hlasového ústrojí. Opakuje-li se to každodenně, vede to nepochybně ke vzniku dysfunkční dysfonie.

Tato porucha může vést až k morfologickým změnám na hlasivkách. Tyto změny mohou být různě závažné a zatímco pro některé učitele je to pouze nepříjemný stav, druzí tím mohou být i vážně znevýhodněni. V každém případě platí, že snížení kvality projevu učitele s sebou automaticky nese i snížení vnímavosti studentů.

Síla hlasu je pro učitele (učitelku) jeho hlavní devizou. Výuka, která probíhá v dobře zvukově izolované místnosti s dobrými akustickými charakteristikami, umožňuje učiteli vést výuku v optimálních zvukových podmínkách nevyžadujících, aby svůj hlas namáhal, a také studenti mohou věnovat výuce maximální pozornost.

ZDROJ: M.Morsetti, Speech therapist, France