O čem se mluví v souvislosti s lékařskými posudky

Zdroj: 

Definice zdravotní nezpůsobilosti, požadovat, či nepožadovat výpis ze zdravotnické dokumentace nebo příliš dlouhá lhůta na to, aby se posuzovaný vyjádřil proti rozhodnutí lékaře, přestože bylo kladné. O tom se v současné době mluví v souvislosti s lékařskými posudky k práci. V 3. části se k možným změnám vyjadřuje Robert Křepinský z Rady vlády pro BOZP.

Část 2.

Část 2.

Náležitosti lékařského posudku

Náležitosti lékařského posudku stanoví vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů a dále vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Lékařský posudek obsahuje vždy:

a)    identifikační údaje

  1. posuzované osoby v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu posuzované osoby, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince,
  2. poskytovatele, jehož jménem posuzující lékař lékařský posudek vydal, a to identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresa sídla nebo místa podnikání, razítko poskytovatele,
  3. lékaře, který posudek jménem poskytovatele vydal, a to jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis lékaře,
  4. zaměstnavatele
  5. pořadové číslo nebo jiné evidenční označení posudku,

b)    účel vydání posudku,

c)    údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, další údaje o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek,

d)    posudkový závěr,

e)    poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání,

f)    datum vydání posudku,

g)    datum ukončení platnosti posudku, pokud je třeba na základě zjištěného zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti omezit jeho platnost (mimořádná prohlídka), nebo pokud tak stanoví jiný právní předpis.

Datum ukončení platnosti posudku se vyznačuje, jak uvedeno výše (písm. g) v případě podezření na nějakou změnu zdravotního stavu. Pokud lékař na posudku nevyznačí datum ukončení platnosti posudku, platí automaticky do stanoveného termínu podle vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Náležitosti posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel určuje vyhl. č. 277/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Závěry lékařských posudků 

Podle § 43 odst. 3 z. č. 373/2011 Sb. ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, anebo zda její zdravotní stav splňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována.

Závěry lékařských posudků podle z. č. 373/2011 Sb. nejsou zcela v souladu s § 41 a § 52 zákoníku práce. V § 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce se uvádí, že zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci. Ustanovení § 52 ZP jako jeden z důvodů, proč zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, udává: pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

Zde se nabízí otázka, jak řešit, když lékař do posudku uvede, že posuzovaná osoba je zdravotně nezpůsobilá.

V publikaci Pracovnělékařské služby (ŠUBRT, B.; TUČEK, M. Pracovnělékařské služby – povinnosti zaměstnavatelů. Praha: Anag, 2013) se k závěrům lékařských posudků uvádí: „Zákon nepředepisuje, kdy má lékař použít posudkový závěr, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá, a kdy dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost. Je však evidentní, že závěr, že je zdravotně nezpůsobilá, by měl obsahovat posudek ze vstupní prohlídky, zatímco při mimořádné prohlídce je třeba uvést, že došlo k dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti (lze považovat zpravidla tehdy, má-li trvat podle poznatků lékařské vědy déle než jeden rok).“

Právo na přezkoumání lékařského posudku 

Podle § 46 z. č. 373/2011 Sb. má-li posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. Pokud byl podán návrh na přezkoumání lékařského posudku, není tento platný a nelze podle něj postupovat do doby jeho potvrzení rozhodnutím správního orgánu. Vydáním nového lékařského posudku vzniká opět právo podat návrh na jeho přezkoumání.

Poskytovatel buď žádosti vyhoví v plném rozsahu a vystaví posudek nový, nebo nevyhoví v plném rozsahu a spis s návrhem na přezkoumání postoupí správnímu orgánu. Podrobnosti jsou uvedeny v § 46 zákona č. 373/2011 Sb. a následujících.

Zdali se s řešením uvedených problémů počítá v novele zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, jejíž projednávání se s ohledem na výsledky společného projektu Asociace samostatných odborů a Svazu průmyslu ČR odložilo na prosinec 2015, jsme se zeptali Roberta Křepinského, předsedy Stálého výboru pro legislativu při Radě vlády pro BOZP. Čtěte 3. část článku.

Autor článku: 

Komentáře

Agenturní zaměstnávání

27.07.2015 - 16:06 Radoslav Vlasák
Problémů, které je záhodno operativně řešit, je celá řada - dalším z nich by určitě mělo být ověřování zdravotní způsobilosti u agenturních zaměstnanců. Smluvní poskytovatel PLS té které agentury nemá za současného stavu prakticky šanci naplnit všechny své povinnosti dané mu příslušnou legislativou (znalostí hodnocení rizik u na pracovištích nájemce počínaje a třeba fyzickou prohlídkou těchto pracovišť konče) - řešením by bylo, aby zdravotní způsobilost agenturního zaměstnance posuzoval vždy poskytovatel PLS nájemce (uživatele), tedy té firmy, která si agenturního zaměstnance najímá. Ten by měl přece jenom podstatně větší šanci většinu daných povinností řádně naplnit.

Re: Agenturní zaměstnávání

28.07.2015 - 09:15 Josef Gajdošík
Agenturní zaměstnávání bych zrušil a bude jasněji!

Re: Agenturní zaměstnávání

30.07.2015 - 00:59 Radoslav Vlasák
Zase až tak radikální bych určitě nebyl - v mnoha případech je agenturní zaměstnávání pro naši společnost potřebné, zejména pro flexibilitu najímání zaměstnanců. Ovšem pouze přes slušné agentury (a samozřejmě u solidních nájemců). Nebylo by nejspíš tak moc od věci, aby všechny agentury měly za povinnost být členy jejich asociací - tak by se daly mnohem lépe kontrolovat a usměrňovat a nedocházelo by k většině všeobecně známých a již mnohokrát kritizovaných excesů.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail