O čem byla 6. konference Společně bezpečně v EU – Partnerství při prevenci rizik

Část 2.

Část 2.

Mgr. Miroslav Kosina z ČMKOS podal přehled o kontrolní činnosti odborových organizací v oblasti prevence. Kontrolami se zjistil špatný technický stav zařízení, nevyžadování používání OOPP, nedostatečné či formálně provedené vyhodnocení rizik, nevhodné pracovní podmínky, neochota zaměstnavatelů spolupracovat se zástupci odborové organizace v oblasti BOZP. Při úrazovém ději tlak na zaměstnance, aby úraz nebyl vyhodnocen jako pracovní. Byly zaznamenány neoprávněné zásahy pojišťovny, která zaměstnavateli vede zákonné pojištění (pojišťovna si osobuje právo rozhodovat, co je a co není pracovní úraz).

V souvislosti s projednáváním novely zákona č. 266/2006 Sb., kterou zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, vláda svým Usnesením č. 180 ze dne 21. března 2012 rozhodla o zpracování návrhu zákona na zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a v návaznosti na to na změnu souvisejících zákonů. Přednáška JUDr. Víta Samka z ČMKOS na téma "Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení" upozorňuje na cenu privatizace veřejné služby (nejméně 57 mld. Kč), zajišťované dosud státem pro zaměstnance a zaměstnavatele v podobě průběžně financovaného „zákonného pojištění“. Podle této analýzy vládou připravované „povinné smluvní pojištění“ bude více než dvakrát dražší, než dnešní systém (ten spotřeboval v roce 2011 jen cca 3,6 mld. Kč) nebo než rušené úrazové pojištění zaměstnanců.

O pracovnělékařských službách pohovořil doc. MUDr. Milan Tuček, CSc., předseda společnosti pracovního lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Je nezbytné, aby pracoviště, na nichž se vykonávají práce druhé rizikové kategorie, posuzoval lékař se znalostí pracovních podmínek a obecné problematiky BOZP. Podíl nemocí z povolání u osob, které vykonávají práci zařazenou do kategorie druhé, na celkově přiznaných nemocech z povolání činí cca 25 – 26 %. Lékař musí navštěvovat v určitých intervalech pracoviště smluvních podniků a umět alespoň identifikovat nebezpečí/hodnotit riziko. Pracovní lékař nemusí umět měřit škodliviny, ale musí znát principy a možnosti měření, musí umět zhodnotit výsledky provedených měření a podílet se na zhodnocení rizik i řešení k jejich omezování. Legislativa nařizuje zaměstnavatelům povinnosti využít služeb, ale nijak nepodporuje jejich rozvoj, efektivně nevymáhá jejich plnění, nevytváří tlak na kvalitu služeb, mimo jiné chybí kontrola kvality poskytovatelů pracovnělékařských služeb. 

 „Se změnou životního stylu naší společnosti 3. tisíciletí vznikají nové společenské potřeby a v důsledku toho nová, nezařazená, povolání,“ říká Ing. Helena Prokopová, předsedkyně Sektorové rady pro dřevozpracující a papírenský průmysl. Podle zákona č. 179/2006 Sb. ověření, zda si fyzická osoba osvojila příslušnou odbornou způsobilost vyžadovanou k získání osvědčení o profesní kvalifikaci, se provede zkouškou podle hodnotícího standardu dané profesní kvalifikace. Ale pro nezařazená povolání, která nejsou živností vázanou, koncesovanou nebo řemeslnou, však není povinnost vykonat zkoušku. Kdo si zažádá o živnostenský list a splňuje všeobecné podmínky, živnostenský list získá.Takže u nových povolání není nutno prokazovat odbornou způsobilost, což svádí k podceňování rizik, rizikovému chování vzniklému i nevědomě z neznalosti.

Ing. Juraj Novodomec, ředitel odboru bezpečnosti práce ve společnosti Skanska, a. s., je toho názoru, že výstavba se může obejít bez zranění a každému úrazu se dá předcházet! Poukázal na cíle společnosti: žádné pracovní úrazy, žádné ekologické nehody, otevřeně si o všem se zaměstnanci povídat, měnit jejich myšlení, aby se nebáli hlásit i drobná poranění. Ve společnosti funguje nadační fond Tomáš určený pracovníkům, kteří utrpěli úraz na stavbě.

Jaroslav Bek, vedoucí oddělení bezpečnosti práce a životního prostředí ve společnosti Pražská energetika, a.s., informoval o péči o zaměstnance v této firmě v podobě různých benefitů (nadstandardní zdravotní vyšetření apod.).

Zkušenosti zaměstnavatelů a zaměstnanců s odškodňováním pracovních úrazů a nemocí z povolání sdělil účastníkům Radoslav Vlasák ze Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro BOZP. Jako problém vidí obecně nízké povědomí občanů o problematice BOZP plynoucí z malého zastoupení této oblasti ve vzdělávacím systému a médiích, častou formálnost školení BOZP, úrazové pojištění bez motivačních prvků a podpory prevence, tendence pojišťoven zasahovat do procesu odškodňování atd. Mezi možná řešení zmíněných problémů patří zavedení úrazového pojištění s motivačními prvky a fondy prevence a komplexní rehabilitace, vyčíslení celkových celospolečenských škod z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání, prosazení takového etického kodexu či jiného účinného nástroje, který by znemožnil uplatňovat v rámci pomoci ve vymáhání zákonných nároků z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání nemravné provize a zisky.

Na základě informací z konference a prezentací přednášejících zpracovala Kateřina Hrubá.