O čem byla 6. konference Společně bezpečně v EU – Partnerství při prevenci rizik

Část 1.

Část 1.

Konference byla pořádána pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí a předsedkyně podvýboru pro pracovní právo a zaměstnanost výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR Ing. Vladimíry Lesenské.

V současné době Evropská unie připravuje novou strategii BOZP pro období 2013 – 2020. Na národní úrovni probíhá příprava návrhu Národního akčního programu BOZP na další období, který zdůrazňuje nutnost naplňování priorit a cílů Národní politiky BOZP. Bc. Libuše Bělohlávková, předsedkyně Pracovní skupiny pro přípravu návrhů národních dokumentů a pro úrazové pojištění Rady vlády pro BOZP, přiblížila účastníkům činnost Rady vlády pro BOZP. Je to stálý poradní orgán vlády ČR v oblasti BOZP, který připravuje a schvaluje návrhy a doporučení k provádění a pravidelnému hodnocení plnění Národní politiky BOZP. Radou vlády pro BOZP byl připraven návrh Národní politiky BOZP se zřetelem na Strategii EU pro BOZP 2007 – 2012. Prioritou a cílem Národní politiky BOZP je například zabránit vysokým celospolečenským a hospodářským ztrátám způsobeným pracovními úrazy a nemocemi z povolání, zajistit cestou ucelené rehabilitace včasné začlenění osob po pracovním úrazu a nemoci z povolání zpět do pracovního a společenského života, naplnit právo zaměstnanců na uspokojivé pracovní podmínky a kulturu práce, přispět ke zvýšení ekonomické výkonnosti zlepšováním podmínek práce, ochrana specifických skupin osob (osoby se zdravotním postižením, mladiství zaměstnanci, starší zaměstnanci apod.).

PhDr. Lidmila Kleinová, CSc., předsedkyně Stálého výboru pro vzdělávání a výzkum Rady vlády pro BOZP, seznámila posluchače se zajímavým projektem, ve kterém bylo osloveno 101 subjektů s cílem zjistit současný stav BOZP ve stavebnictví u malých firem. Zjistilo se, že se zvyšujícím se počtem zaměstnanců se zvyšuje i povědomí o BOZP. Velká firma se 140 zaměstnanci i firma s 25 zaměstnanci se chová výrazně jinak než menší firmy a považují záležitosti spojené s BOZP za součást svých povinností. Firmy s méně než 20 zaměstnanci jsou si vědomy, že BOZP patří mezi jejich povinnosti, přesto některé činnosti, jako hodnocení rizik, poskytování OOPP nebo evidence pracovních úrazů, nejsou zcela jednoznačně podchyceny. Ve firmách s jedním zaměstnancem nebylo z BOZP splněno téměř nic, pracovníci ani o svých povinnostech nevěděli, pouze měli tušení že „už se s tím někdy setkali nebo někde něco podobného podepisovali“. Společné pro všechny zúčastněné bylo tvrzení, že nikdy pracovní úraz neměli.

Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. ze Státního zdravotního ústavu seznámil přítomné s Globálním akčním plánem WHO (Světová zdravotnická organizace) pro zdraví pracujících na období 2008 – 2017, jehož cíle jsou zaměřeny na zlepšení ochrany a podpory zdraví na pracovišti. Patří tam například hodnocení a řízení zdravotních rizik, nakládání s chemickými látkami, implementace programů podpory zdraví na pracovišti jako zdravý životní styl, očkování apod., zlepšení výkonu a dostupnosti pracovnělékařských služeb, vytváření vědeckých podkladů pro aktivity v oblasti BOZP, například podpora výzkumu v oblasti BOZP, zahrnutí BOZP i do nezdravotnických oblastí – například do všech stupňů vzdělávání a přípravy na povolání. Globální akční plán WHO pro zdraví pracujících na období 2008 - 2017, přijatý shromážděním ministrů zdravotnictví všech států světa, se primárně obrací k vládám. Za jeho implementaci jsou tedy odpovědné především vlády!

Ing. Mgr. Rudolf Hahn, generální inspektor práce, informoval o mezinárodní spolupráci orgánů inspekce práce. Inspekce práce ČR úzce spolupracuje především se Slovenskem (výměna inspektorů na stážích), Polskem, Rakouskem. Orgány inspekce práce v evropských zemích nefungují stejně, jejich působnost se od sebe liší. Neexistuje společná mezinárodní definice pracovního úrazu, každá země má svou vlastní. Hodnocení činnosti inspekce práce provádí SLIC – výbor vrchních inspektorů práce jednotlivých zemí. Česká republika byla hodnocena v roce 2010. Jedním z cílů Evropské unie pro r. 2007 – 2012 bylo snížit pracovní úrazovost o 25 %. Česká republika na konci r. 2012 tohoto cíle dosáhne. „Pracovní úrazy mají klesající tendenci, je to však dáno spíše hospodářským útlumem, ne našim úsilím,“ řekl Rudolf Hahn.

„V loňském roce bylo zkontrolováno 21 104 subjektů, provedeno 26 171 kontrol a zjištěno 49 248 nedostatků ve firmách od největších po mikrofirmy.“ Uvedl Ing. Milan Moravec z Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu, který podal přehled o činnosti Státního úřadu inspekce práce. Upozornil na fakt, že stále panuje zbytečný ostych při komunikaci s oblastními inspektoráty práce. Subjekty se domnívají, že na sebe pošlou kontrolu, budou-li mít dotazy.

Ing. Viktor Kempa z Evropského odborového institutu pohovořil o aktivitách této organizace, která se mimo jiné také zabývá pracovními podmínkami a BOZP. Podrobnosti lze najít na webových stránkách, kde jsou informace o jednotlivých oblastech (například Chemické látky a REACH, Nanotechnologie, Psychosociální faktory apod.), o akcích, časopisu HesaMag a dalších aktivitách.

MUDr. Anežka Sixtová z Ministerstva zdravotnictví se ve své přednášce „Dozorová činnost jako nástroj prevence poškození zdraví z práce“ zaměřila na působnost KHS, která vychází ze zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dozor je zaměřen na oblasti, které jsou v akčním plánu WHO. Kromě plánovaných kontrol probíhají i kontroly ostatní - společně s jinými orgány státní správy, šetří se podněty zaměstnanců, i anonymní, (jen polovina jsou oprávněné), ale i kontroly na žádost subjektů. Podněty ke kontrole ze strany zaměstnanců se většinou týkají nevyhovujících mikroklimatických podmínek. Probíhají společné kontroly s inspekcí práce, letos na téma Psychosociální rizika na pracovišti (kampaň SLIC).