Několik poznámek k novele zákona o provozu na pozemních komunikacích

V této dnešní poznámce se několika slovy zastavíme u novely zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákona o silničním provozu), jehož novela č. 411/2005 Sb. nabude účinnosti 1. července 2006. Tato novela je již diskutována celé půl roku od okamžiku, kdy byla přijata. Veřejnost se zajímá o to jak bude fungovat bodové hodnocení, kterým se bude zajišťovat sledování opakovaného páchání přestupků nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla nebo tím že se řidič porušování těchto povinností nedopouští. V pozadí však zajisté zůstaly změny, které tato novela přinese řidičům z povolání a u nich se zastavme.

Podle ustanovení § 87 zákona č. 361/2000 Sb. platí i dnes, že řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě je povinen podrobovat se pravidelným lékařským prohlídkám. Novela zákona č. 411/2005 Sb. vložila za citované ustanovení § 87 nové ustanovení § 87a s marginální rubrikou Dopravně psychologické vyšetření a vyšetření elektroencefalografem. O co se jedná? Podle tohoto ustanovení totiž platí, že

1. držitel řidičského oprávnění skupin C, C+E a C1+E, který řídí nákladní automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a přípojného vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla a jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 7 500 kg,
2. držitel řidičského oprávnění skupin D a D+E a podskupin D1 a D1+E, který řídí motorové vozidlo zařazené do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění
   je povinen se podrobit dopravně psychologickému vyšetření a vyšetření neurologickému, včetně vyšetření elektroencefalografického(EEG).

Zde se jedná především o řidiče z povolání nákladních vozidel a souprav s hmotností nad 7 500 kg  nebo o řidiče motorových vozidel určených pro přepravu osob s více než 8 místy k sezení. Tito řidiči budou povinni se podrobit tomuto dopravně psychologickému vyšetření a vyšetření neurologickému a EEG vyšetření před zahájením práce, tedy před nástupem do pracovního poměru, dále nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak každých pět let. Dopravně psychologické vyšetření provádí psycholog nebo klinický psycholog. EEG popisuje neurolog s příslušným vzděláním a hodnotí jeho výsledek v kontextu klinického neurologického vyšetření. Dopravně psychologické vyšetření a neurologické vyšetření, včetně EEG se vyhotovuje písemnou formou a je podkladem k posudku o zdravotní způsobilosti podle § 87 zákona. Podle tohoto ustanovení totiž  platí, že vstupní lékařské prohlídce jsou výše citované osoby povinny se podrobit před zahájením výkonu činnosti a dalším pravidelným lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva roky a po dovršení 50 let věku každoročně. Podle ustanovení  § 87 odst. 4 však může posuzující lékař na základě výsledku pravidelné lékařské prohlídky v odůvodněných případech, s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu, určit těmto osobám termín další pravidelné lékařské prohlídky kratší, než jsou zákonem stanovené lhůty. Důvodová zpráva k tomu vysvětlovala, že profese řidiče je velmi náročná na duševní a fyzický stav a že je tedy z hlediska ochrany účastníků provozu na pozemních komunikacích žádoucí, aby byli podrobeni dopravně psychologickému vyšetření. Přestože jsou stanoveny bezpečnostní přestávky pro řidiče nákladních vozidel a autobusů podle dohody AETR a pro ostatní zaměstnance podle nařízení vlády č. 168/2001 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky dochází k usnutí řidiče, což je nezřídka příčinou tragické dopravní nehody. Z toho důvodu je upraveno vyšetření elektroencefalografistou, který zjišťuje náchylnost na mikrospánek pomocí EEG. Tato zkouška pomocí fotostimulátoru, kdy do očí bliká v různém kmitočtu lampa stimuluje únavu řidiče a může za určitých okolností způsobit až bezvědomí. Důvodová zpráva dále uvádí, že podle odborných odhadů má 20 % lidí epileptický nález na mozku, který může být pro řidiče profesionální překážkou v práci, nicméně skutečně odborné neurologické studie dokazují, že procento lidí, kteří žijí s epileptickým nálezem na mozku celý život bez jakýchkoliv projevů je mnohem větší. Z toho důvodu není možno  výše citované ustanovení § 87a zákona č. 361/2000 Sb. podceňovat, přinese zajisté řadě zaměstnavatelů i řidičů problémy, když budou brzo 1. červenci 2006 řešit otázku, zda dotyčný zaměstnanec může nebo nemůže nadále vykonávat povolání řidiče.

Dalším velkým problémem je také, že nově vložené ustanovení § 87a o dopravně psychologickém vyšetření a vyšetření elektroencefalografem je v určitém rozporu s ustanovením § 87 o pravidelných lékařských prohlídkách. Podle ustanovení § 87 odst. 6 náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku osob v pracovně-právním vztahu hradí zaměstnavatel. To je naprosto správné, neboť  podle ustanovení § 132 zákoníku práce náhrady na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví hradí vždy zaměstnavatel. Nakonec obě tato  ustanovení jsou i plně v souladu s tzv. rámcovou směrnicí o BOZP (směrnicí Rady č. 83/391/EEC o zavádění opatření směřujících ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), která nepřipouští aby náklady na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradil zaměstnanec. Nicméně nové ustanovení § 87a v odstavci 6 stanoví naprosto proti všem zásadám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, že „Náklady na dopravně psychologické vyšetření a vyšetření neurologické, včetně EEG držitelů řidičských oprávnění hradí řidič.“ To bude v praxi znamenat, že podklady pro lékařské vyšetření si bude hradit zaměstnanec sám a tyto náklady na vyšetření psychologem, neurologem a elektroencefalografistou není zrovna laciné. Jen samotné vyšetření EEG  podle střízlivých odhadů stojí od 7 tis Kč do 10 tis Kč a když pak posuzující lékař na základě posudků dopravně psychologického vyšetření stanoví lhůty pro podrobení se lékařské prohlídce kratší než stanoví zákon, způsobí zajisté nová právní úprava řadě zaměstnanců problémy. Když budou chtít si zachovat povolání budou muset z rodinného rozpočtu vydat ne malou částku na lékařské vyšetření.

Pro úplnost je třeba připomenout, že tato právní úprava se nevztahuje na  tzv. řidiče referentských vozidel. Tito řidiči většinou řídí automobily do hmotnosti 3 500 kg a jedná se u nich o řidičské oprávnění skupiny B.

Závěrem se sluší poznamenat, že autorka příspěvku nechtěla těmito poznámkami k novele zákona č. 361/2000 Sb. vzbudit dojem, že zpochybňuje význam lékařských prohlídek řidičů. Opak je pravdou. Právní úprava lékařských prohlídek a nejen řidičů je nezbytná a volá se po ní již skoro 15 let, je však věcí diskuse a odborného posouzení do jaké míry je nezbytné neurologické vyšetření a vyšetření EEG. Možná že za čas ze statistik zjistíme, že s ohledem na počet úrazů je třeba ještě další a další odborná vyšetření jako podklad pro vydání lékařského posudku. Kde bude pak ona mez do jaké míry je se budou přenášet náklady na tato vyšetření na zaměstnance? Uvědomili si to tvůrci zákona ? Zajisté až  praxe ukáže jestli skutečně toto opatření splní očekávání předkladatelů a sníží  počet nehod a pracovních úrazů za volantem.