Naučme se správně vybírat OOPP

Při diskusích na téma zajišťování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) mají jen málokteří zaměstnavatelé „čisté svědomí“.

Základní pravidla jsou obvykle jasná. Na pracovišti je nutno veškerá rizika, která ohrožují zaměstnance, pokud možno odstranit. Není-li to možné, měly by nastoupit právě zmiňované OOPP. Zde je ale první problém. Dnes je již na trhu k dispozici široká nabídka těchto prostředků a vybrat si mezi nimi není jednoduché. Často pak nastupuje volba nejjednodušší, totiž volba ekonomická. Pracovník potřebuje rukavice, vyberou se tedy ty nejlevnější a povinnost je splněna. Že to asi není úplně správné, není třeba zdůrazňovat. Jak tedy postupovat, aby náš výběr byl rozumný a poskytnuté OOPP skutečně pracovníky v dostatečné míře chránily?

Základní povinnosti stanoví nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým je stanoven rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Toto nařízení přebírá požadavky evropské směrnice  89/656/EHS a postupy a požadavky uplatňované v České republice jsou proto plně kompatibilní s ostatními státy v Evropské unii.

V příloze č. 1 nařízení vlády je zařazena tabulka pro vyhodnocení rizik a výběr ochranných prostředků. V řádcích tabulky jsou uvedeny jednotlivé ohrožené části těla (lebka, uši, oči, dýchací orgány,...), ve sloupcích jsou rozepsána rizika, která mohou být na pracovišti identifikována. Rizika jsou rozdělena do základních skupin – na fyzikální, chemická a biologická, v jednotlivých skupinách jsou pak rizika podrobněji rozčleněna. Vyplnění tabulky na základě konkrétních zjištěných rizik na pracovišti umožní získat přehled o základní potřebě OOPP. Zjištění, že pracovník potřebuje například chránit ruce před úderem, pořezáním, nárazem nebo rozdrcením je ale pouze začátkem.

Především je třeba si uvědomit, že rozdělení rizik v tabulce není dokonalé a vyčerpávající. Pokud tedy zvolíme rukavice chránící před mechanickými riziky, musíme v další fázi zpřesnit požadavky v souladu s konkrétní pracovní činností, kterou bude muset pracovník s rukavicemi vykonávat. Stanovit například, zda jsou potřebné rukavice pětiprsté nebo stačí trojprsté nebo dokonce jenom palcové.

U rukavic se udává tzv. úchopová schopnost, která souvisí například s tloušťkou materiálu rukavic, jeho elastičností a deformovatelností. Jen podle úchopové schopnosti jsou rukavice rozděleny do pěti tříd v závislosti na tom, s jak drobnými předměty může pracovník manipulovat.

Do pěti tříd jsou rukavice rozděleny i z hlediska oděru. Odolnější rukavice s vyšší třídou  je možno použít na hrubší práce, odolnost proti oděru se projeví i v životnosti rukavic.

Rozdělení do tříd (úrovní) provedení se udává i u dalších vlastností jako je odolnost proti řezu, dalšímu trhání nebo propíchnutí. Z hlediska mechanických rizik je možno se setkat i s odolností proti padajícímu ostří atd.

Na jednoduchém příkladu rukavic proti mechanickým rizikům je vidět, že správný výběr OOPP skutečně nelze dělat bez znalosti konkrétního prostředí a konkrétních rizik, proti kterým má OOPP sloužit. Zároveň je jasné, že předpisy a legislativní podklady mohou být jen pomůckou v úvodní části výběru. Je to zaměstnavatel, resp. jím stanovený odborník, který musí vytvořit soubor požadavků, které jsou od OOPP očekávány. Čím podrobnější a důkladnější je stanovení požadavků, tím přesnější může pak být výběr OOPP.

Na druhé straně tohoto procesu je výrobce, dovozce nebo distributor, umisťující OOPP na trh. Ten je povinen jasně, jednoznačně a podrobně deklarovat v návodu na používání, proti jakým rizikům je příslušný OOPP určen, včetně uvedení třídy ochrany proti různým úrovním rizika. Také zde je však bohužel často řada nedostatků a na trhu je možno se setkat s výrobky, jejichž návod na použití je zcela nedostatečný.

Rozsah informací poskytovaných výrobcem je dán nařízením vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, další doplňující požadavky  na informace pro uživatele jsou v některých výrobkových  normách. Pokud výrobce skutečně uvede všechny požadované údaje o OOPP, měl by tím poskytnout kvalitní základ pro jejich výběr.

Jestliže tedy bude pro každé definované riziko nalezena náležitá odpověď v deklarované ochranné vlastnosti, budou vybrané OOPP dobře sloužit svému účelu.

ZDROJ:
Škréta, Karel. Naučme se správně vybírat OOPP. Inovace, č. 2, 2005, s. 4.