Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.
Dočetla jsem se, že v případě rehabilitace nevzniká zaměstnanci nárok na placené volno z toho důvodu, protože se nejedná o návštěvu zdravotnického zařízení za účelem vyšetření nebo ošetření. Zajímalo by mě, jak je to v případě doprovodu dítěte na pleoptická cvičení. Tato cvičení se zpravidla opakují desetkrát a tyto série jsou několikrát opakovány. Zaměstnanec tedy opakovaně chybí v zaměstnání. Náleží v tomto případě zaměstnanci volno s náhradou mzdy?
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, v Příloze v bodě 8 „Doprovod“ výslovně říká „Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela;...“.
Z uvedeného tedy vyplývá – a vždy (i za starých předpisů) jsme tento výklad drželi – že se musí jednat o doprovod do zdravotnického zařízení. To se týká jak rehabilitace, tak ostatního. I doprovod na rehabilitaci může být na rehabilitaci do zdravotnického zařízení, když nezbytnost té rehabilitace předepíše lékař a když se bude konat ve zdravotnickém zařízení.
Stejně tak je třeba postupovat i v případě Vámi uváděného pleoptického cvičení. Jak jsem zjistila, jde o cvičení, která jsou předepsána odborným očním lékařem a jsou plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Proto také zastávám názor, že i v daném případě jde pro rodiče dítěte o překážku v práci s náhradou mzdy, neboť jde o doprovod do zdravotnického zařízení a o výkony v rámci zdravotní péče.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.