Nařizování práce přesčas

Zaměstnavatel nařizuje práci přesčas dvakrát nebo třikrát týdně v délce 2,5 hodiny po směně. Jak nás zaměstnavatel může postihnout v případě odmítnutí práce přesčas? Oznamuje to 2 hodiny před koncem směny a ne vždy máme zrovna čas zůstávat v práci déle (někdo musí vyzvednout děti atd.). Zaměstnavatel to využívá často a v případě odmítnutí uplatňuje písemnou výtku, na nějaké "dnes nemůžu" nebere zřetel a když z třiceti lidí potřebuje deset, tak to nařídí přesto všem. Započítává se do limitu práce přesčas i přesčas ve dnech pracovního klidu, kdy máme volno a do práce jdeme kvůli přivýdělku, dle zaměstnavatele tedy dobrovolně? Limit 150 hodin je za kalendářní rok, t.j. 2010, nebo za předchozích 12 měsíců?

Pravdou je, že každý zaměstnavatel může každému zaměstnanci nařídit 8 hodin práce přesčas týdně a 150 hodin ročně. S tím musí počítat každý zaměstnanec. Ostatní práci přesčas nad limit 150 hodin ročně může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen po vzájemné dohodě. Ročně můžete pracovat do limitu 8 hodin týdně, což znamená, že když odpracujete v roce cca 47 týdnů (52 týdnů minus 5 týdnů dovolené) můžete pracovat 376 hodin práce přesčas. Pokud byste byl v roce práce neschopen, limit celoroční práce přesčas by se samozřejmě snižoval. Platí totiž zásada, že každý odpracovaný týden můžete odpracovat 8 hodin práce přesčas. To jsou hodiny, které Vám může zaměstnavatel proplatit s příplatkem. Hodiny práce přesčas, za které Vám zaměstnavatel poskytne náhradní volno, se do tohoto limitu nezapočítávají. Jinak se jedná samozřejmě o limity na kalendářní rok, tedy např. na rok 2010. Do těchto limitů se Vám samozřejmě započítávají i hodiny odpracované ve dnech pracovního klidu, pokud Vám za ně zaměstnavatel neposkytl náhradní volno.

Jiné je to s tzv. referenčními obdobími, to jsou období, kdy zaměstnavatel nesmí přidělovat práci přesčas. Příklad: v lednu dohodne zaměstnavatel se zaměstnancem, že z důvodu opravy linky bude pracovat např. 80 hodin práce přesčas (20 hodin týdně). Protože tím zaměstnavatel překročil limit 8 hodin práce přesčas na týden, musí zaměstnanci poskytnout odpočinek po dobu dalších 6 týdnů, tedy do konce 10. týdne, kdy se odpracovaná práce přesčas srovná do průměru 8 hodin týdně. Toto referenční období pak může přecházet z roku do roku  (když např. práce přesčas byla konána v listopadu a zaměstnavatel nemůže práci přesčas přidělovat až do února) a u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odbory, může být maximálně 26týdenní.

Jinak ještě poznámka k určování práce přesčas ze strany zaměstnavatele. Vámi popisovaný postup zaměstnavatele je samozřejmě v rozporu s dobrými mravy. Zákoník práce je veden zásadou dobrých mravů, a proto i pro nařizování práce přesčas musí tato zásada platit. Navíc zákoník práce výslovně stanoví, že při rozvržení pracovní doba (což je i oněch 8 hodin týdně práce přesčas) je zaměstnavatel povinen přihlédnout  při zařazování zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců a zaměstnankyň pečujících o dítě. Vzhledem k tomu, že zákoník práce výslovně stanoví, že práci přesčas  lze konat jen výjimečně a že práci přesčas může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen z vážných provozních důvodů, neupravuje výslovně v jakém časovém předstihu má zaměstnavatel oznámit zaměstnanci práci přesčas. Práce přesčas má být skutečně mimořádná práce. Případy, kdy zaměstnavatel a nakonec i zaměstnanci považují práci přesčas za součást pracovní doby a možnost přivýdělku jsou výsledkem špatné organizace práce u zaměstnavatele. Nakonec i evropská směrnice o pracovní době, kterou máme v zákoníku práce transponovanou, je vedena zásadou, že práce přesčas má být výjimečnou záležitostí a že každý zaměstnavatel se má snažit o zkracování pracovní doby, protože to je v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Odpočatý zaměstnanec snižuje riziko pracovního úrazu.