Mýty opředené agenturní zaměstnávání

Vladimíra Lesenská, předsedkyně podvýboru pro pracovní právo a zaměstnanost Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR, přivítala jménem pořadatelů konference všechny účastníky a uvedla, že o agenturním zaměstnávání panují různé mýty, které má dnešní konference odbourat. A upozornit na pozitiva i negativa tohoto druhu zaměstnávání.

Mnoho firem má měnící se objem práce v závislosti na čase, jako zaměstnavatelé by měli řadu povinností, které odpadají, když je zajišťuje agentura práce. Agentura práce dodá vyzkoušené pracovníky, které firmy nemusí už zaučovat. Ze strany Asociace pracovních agentur byla uvedena i čísla dokazující význam této formy zaměstnávání. V roce 2012 obsloužili 40 tis. uchazečů o práci, zaměstnali 20 tis. osob jako dočasně přidělené agenturní zaměstnance, zprostředkovali 2500 osobám zaměstnání přímo u firmy.

Pro činnost agentur práce jsou legislativně stanovena přísná pravidla, která provozovatelé agenturního zaměstnávání považují za diskriminační. Například od roku 2012 generální zákaz zaměstnávání jakýchkoli cizinců ze zemí mimo EU, od r. 2011 povinné pojištění agentur práce proti úpadku pod hrozbou odebrání povolení, od roku 2009 velmi drahá povolení v ceně kolku 5 – 50 tisíc Kč jednorázově nebo 5 – 25 tisíc Kč každé 3 roky, což je oproti jiným evropským státům mnohem dražší, od roku 2009 posuzování spolehlivosti odpovědných zástupců agentur práce Ministerstvem vnitra a další omezení. Největší nevoli vyvolal generální zákaz zaměstnávání osob se zdravotním postižením agenturami práce, který odsoudili v závěrečné diskuzi této konference i zástupci Kanceláře veřejného ochránce práv a Komory zaměstnavatelů zdravotně postižených. Podle nich nebylo nikdy uvedeno solidní zdůvodnění, proč agentury práce nesmí zaměstnávat zdravotně postižené. Pouze toto rozhodnutí bylo okomentováno slovy „my je tím ochráníme!“. Za největší absurditu roku, jak se vyjádřil René Kuchár z Asociace pracovních agentur, považují zákon o specifických zdravotních službách, nařizující, aby každý zaměstnanec před nástupem na pracoviště procházel vstupní zdravotní prohlídkou bez ohledu na délku trvání práce.

Na tyto výtky reagoval Jiří Vaňásek, ředitel odboru služeb trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Především zdůraznil, že agentury práce jsou pro MPSV partnery na pracovním trhu. Od roku 2008 se agenturním zaměstnáváním zabývá na MPSV pracovní skupina, kde mají své zástupce i agentury práce. Důvod, proč došlo ke zpřísnění legislativy upravující agenturní zaměstnávání, vidí Jiří Vaňásek v tom, že některé agentury práce vykonávaly činnost bez povolení, porušovaly pracovněprávní i trestněprávní předpisy. V r. 2008 – 2009 bylo evidováno 2200 subjektů agentur práce, v roce 2011 se díky opatřením snížil jejich počet na 1307, nyní opět narůstá. Dnes, v období krize, je pro zaměstnavatele výhodné využívat agentury práce, proto podle Jiřího Vaňáska není nejvhodnější doba na upuštění od regulí. Přesto se některé ústupky pro agentury práce chystají v novele zákona o zaměstnanosti.

Agenturní zaměstnávání upravuje zákon o zaměstnanosti § 66, smluvní vztahy v této oblasti jsou upraveny v § 307a – 309 zákoníku práce a v § 43a zákoníku práce dočasné přidělení. V zákoně o zaměstnanosti by mělo dojít například ke zrušení zákazu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, bude stanovena maximální možná výše odměny za zprostředkování zaměstnání – 6500 Kč, v § 136 snížení administrativní zátěže - povinnosti mít kopii pracovní smlouvy na pracovišti, snížení spodní hranice možné sankce za nelegální práci na 150 tis. Kč.

Vít Samek, vedoucí právního a sociálně ekonomického oddělení ČMKOS, se už v úvodu konference netajil tím, že není příznivcem agenturního zaměstnávání. Říká, že odbory podstupují legislativní bitvu za přímou zaměstnanost. Jako důvod uvedl, že agenturní zaměstnanci byli první, kteří se po nástupu krize propouštěli nebo se naopak propouštějí dražší kmenoví zaměstnanci a nabírají se místo nich zaměstnanci agentur práce. Většina agenturních zaměstnanců pracuje za menší plat a horší pracovní podmínky, což negativně ovlivňuje i podmínky kmenových zaměstnanců. Také čelí většímu riziku úrazů, včetně smrtelných. I přes tyto výhrady odbory agenturní zaměstnávání vnímají jako realitu a fandí těm, kteří postupují férově.

Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR zná zaměstnavatele, kteří dlouhodobě spolupracují s odzkoušenými agenturami práce. Říká, že regulace agenturního zaměstnávání v našem právním řádu, různá omezení, mohou mít negativní dopady na uživatele. Agenturní zaměstnávání považuje za důležitou doplňkovou flexibilní formu zaměstnávání nejen v období recese, ale i v době, kdy nestačí stávající počet zaměstnanců. Firmy si mohou vyškolit potencionální kmenové zaměstnance, agenturní zaměstnanci mají možnost se dostat do stavu kmenových zaměstnanců a tím jsou motivováni.

Příspěvky MUDr. Sixtové a MUDr. Tučka se zaměřily hlavně na pracovnělékařskou péči. Milan Tuček ze Společnosti pracovního lékařství upozornil na to, že informace o zdravotním stavu agenturních zaměstnanců jsou zoufalé, často se řeší čestným prohlášením, nejsou dobře vyplněné žádosti o posouzení zdravotního stavu agenturních zaměstnanců. Chybí patřičný přehled o kategorizaci prací, přestože tito zaměstnanci často vykonávají fyzicky náročné práce (pracovní poloha, svalové přetěžování), jsou vystaveni hluku a vibracím, prachu a alergenům.

Agentura práce by měla mít jako každý zaměstnavatel smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, ale jak uvedl Luboš Rejchrt, viceprezident Asociace poskytovatelů personálních služeb, smlouvu s lékaři agentury práce nemají, ale se smluvními zařízeními svých klientů (zaměstnavatelů). Záleží na dohodě mezi agenturou práce a klientem.

Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora SÚIP, informoval o kontrolách Státního úřadu inspekce práce. V roce 2012 bylo provedeno všemi inspektoráty práce 155 kontrol na úseku agenturního zaměstnávání, z toho 113 kontrol u agentur práce a 42 u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají pracovníky z agentur práce. 79 z nich bylo bez nedostatku, ostatní s nedostatkem. Bylo uděleno 17 pokut ve výši přes 2 mil. Kč. Porušení se týkala odměňování, cestovních náhrad, nevyplácení příplatku za práci přesčas a v noci, nebyl dodržen odpočinek mezi směnami, dohoda neobsahovala potřebné náležitosti, v 11 případech nedostatečná péče o BOZP  - pracovníci nedostávali vhodné OOPP, nebyly splněny podmínky bezpečného pracovního prostředí, neměli dostatečné informace o bezpečné práci.

V roce 2011 inspektoráty práce přijaly 62 podnětů ke kontrole týkajících se agenturního zaměstnávání, v roce 2012 se jejich počet zvýšil na 178, v letošním roce je to k 10.5. 44 podnětů. Většinou směřují do oblasti odměňování, rovného zacházení se zaměstnanci agentury práce a zaměstnanci uživatele, skončení pracovního poměru apod.

Na závěr nutno zmínit, že agenturní zaměstnávání má své místo na trhu práce. Některé agentury práce se nechovaly korektně nebo vykonávaly tuto činnost bez povolení, což potvrdili na této konferenci i zástupci asociací pracovních agentur. Proto se zpřísnila pravidla pro všechny provozovatele agenturního zaměstnávání. Nyní se připravuje novela zákona o zaměstnanosti, která by měla pro agentury přinést některé ústupky. Mělo by se hlavně pracovat na úpravě legislativy ve vztahu ke zdravotně postiženým a diskutovat o legislativní úpravě pracovnělékařských služeb.

Na konferenci se sešli zástupci Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) – Luboš Rejchrt, Ing. Jan Kozina, Asociace pracovních agentur (APA) – Ing. Radovan Burkovič, Ing. René Kuchár, Rady vlády pro BOZP – Bc. Libuše Bělohlávková, RNDr. Stanislav Malý, Ph.D., Poslanecké sněmovny PČR – Ing. Vladimíra Lesenská a další poslanci, Ministerstva práce a sociálních věcí - Mgr. Roman Chlopčík, JUDr. Jiří Vaňásek, Mgr. Petr Seidl, Ministerstva zdravotnictví - MUDr. Anežka Sixtová, MUDr. Vladimír Valenta Ph.D., ČMKOS - JUDr. Vít Samek, Státního úřadu inspekce práce - Ing. Jiří Macíček, Společnosti pracovního lékařství – doc. MUDr. Milan Tuček, CSc., Svazu průmyslu a dopravy ČR – JUDr. Jitka Hejduková, zástupci firem – klientů agentur práce a další účastníci ve velmi hojném počtu.

Jednotlivé prezentace ke stažení:

• Jiří Vaňásek - Právní úprava AZ
• Vladimír Valenta - Pracovní lékařství
• Milan Tuček - Pracovnělékařská péče AP
• Anežka Sixtová - Pracovnělékařské služby
• Vít Samek - ČMKOS a agenturní zaměstnávání
• Jiří Macíček - Poznatky z kontrol agentur práce
• Radovan Burkovič - Asociace pracovních agentur, o. s.
• Radovan Burkovič (APA) - Praktické zkušenosti
• Jan Kozina - Význam agenturního zaměstnávání
• Luboš Rejchrt - Praktické zkušenosti z oblasti AZ
• René Kuchár - Význam agenturního zaměstnávání