Můžeme z práce až 20 minut po skončení pracovní doby

Chtěla bych se zeptat, zda nám zaměstnavatel může nařídit odchod ze závodu 20 minut po pracovní době. Pracovní dobu máme od 6.00 do 14.00, píchnutý odchod máme mít až 14.20 a při porušení tohoto nařízení nám hrozí odebráním osobního ohodnocení a snížením odpracované pracovní doby o hodinu. Má na to právo?

Podle ustanovení § 81 odst. 3 zákoníku práce platí, že zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. Tato právní úprava navazuje na zásadu obsaženou v § 301 písm. b) zákoníku práce, podle které jsou zaměstnanci mimo jiné povinni využívat pracovní dobu k vykonávání svěřených prací a plnit včas pracovní úkoly. Pracovištěm je třeba  pro účely tohoto ustanovení rozumět jen takové místo, na kterém zaměstnanec je podle pracovní smlouvy povinen vykonávat sjednané práce a nikoliv např. celý areál zaměstnavatele. Není proto možné považovat ustanovení za splněné v případě, když se zaměstnanec v době, na kterou je stanoven začátek pracovní doby, nachází teprve na místě vstupu do areálu zaměstnavatele, rovněž tak nelze za splnění tohoto ustanovení považovat případ, kdy v době ukončení pracovní doby (směny) se zaměstnanec nachází již v místě vstupu do areálu zaměstnavatele. Rovněž nelze do pracovní doby (směny) zaměstnance zahrnovat dobu, která je potřebná k tomu, aby zaměstnanec překonal vzdálenost od vstupu do areálu zaměstnavatele na místo, kde se např. převléká, ani dobu, kterou mu zabere samotné převlékání.

Na druhé straně není správné, když Vám zaměstnavatel jednostranně nařizuje, že musíte setrvat na pracovišti o 20 minut déle. Z dotazu nevyplývá, jak je velké pracoviště zaměstnavatele a jestli skutečně trvá 20 minut cesta z vašeho pracoviště k "píchačkám", ale domnívám se, že takové jednání zaměstnavatele je postupem proti zásadě dobrých mravů (§ 14 zákoníku práce), k tomu zaměstnavatel nemá právo.

Zaměstnavatel nemůže obecně např. za příchod o deset minut později tzv. „trestat zaměstnance“ tím, že mu strhne  hodinu z odpracované doby, k tomu nemá právo. V případě, že např. zaměstnanci ujede vlak a přijde do práce o půl hodinu později, pak se dohodne s vedoucím, že onu půlhodinu napracuje a nic víc, za deset minut se napracovává deset minut za hodinu pozdního příchodu zase hodina, to je jednoduché. Když by zaměstnanec měl pracovat určitou dobu bez odměny, jednalo by se o jeho vykořisťování a ze strany zaměstnavatele o bezdůvodné obohacení, což je samozřejmě v rozporu se zákonem. Zákoník práce v současné době již neobsahuje žádná tzv. kárná opatření a zaměstnavateli nedává právo zaměstnance trestat.

Z Vašeho dotazu vyplývá, že pracovní dobu máte rozvrženou od 6 hod. do 14 hod. Jen upozorňuji, že to platí v případě, kdy máte směnu 7 ½  hodinovou nebo kdy nečerpáte přestávku na jídlo a oddech. Zásadně platí, že nejdéle po 6 ti hod. nepřetržité práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci 30 minut přestávku na jídlo a oddech a že tedy obecně délka směny pak není 8 hod. ale 8 ½  hod., protože 8 hod. musí být tzv. čistá pracovní doba. Pokud ale máte pracovní dobu zkrácenou (např. na základě kolektivní smlouvy) nebo pracujete ve dvousměnném provozu, pak asi máte správně délku směny 7 ½ hod.. V případě, že pracujete v jednosměnném provoze a nemáte na základě kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zkrácenou týdenní pracovní dobu, pak by Vaše směna měla být  8 ½  hod. a směna by měla trvat od 6 ho 14.30 hod.  Poslední možností je, že přestávky na jídlo a oddech nečerpáte a z důvodu zajištění provozu Vám zaměstnavatel poskytuje tzv.  přiměřenou dobu na oddech a jídlo podle věty druhé § 88 zákoníku práce.  Pak se Vám tato doba započítává do pracovní doby a délka směny je správná, pouze 8 hod.

Ohledně krácení osobního ohodnocení se nevyjadřuji, neznám podmínky Vašeho vnitřního mzdového předpisu nebo Vaší kolektivní smlouvy. Jaká jsou pravidla poskytování osobního ohodnocení, to by se muselo posoudit se znalostí tohoto předpisu, ale také si myslím, že občasný pozdní příchod do zaměstnání není důvodem krácení odměn, vždyť zaměstnanci jsou jen lidé.