Může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci práci i o víkendu?

07.11.2007

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci práci i o víkendu?

Ano může. Každý zaměstnavatel může zaměstnanci přikázat osm hodin práce přesčas. To neplatí pouze pro zaměstnance s kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou, protože práce přesčas je totiž nad stanovenou týdenní pracovní dobu a podle výslovného ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce platí, že u zaměstnanců s kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu a že těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Jinak ostatním zaměstnancům, pracujícím na stanovenou týdenní pracovní dobu (40 hodin, 38 ¾ hodin nebo 37 ½ hodin) zaměstnavatel může práci přesčas v rozsahu osm hodin týdně nařídit. Větší rozsah práce přesčas je možný pouze na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance.

Zákon pak neurčuje zaměstnavateli, na které dny v týdnu má zaměstnanci práci přesčas nařídit. Pro práci ve dny nepřetržitého odpočinku v týdnu (to je název pro soboty nebo neděle či jiné volné dny v týdnu podle rozvrhu směn) jsou v ustanovení § 91 zákoníku práce určitá omezení. V tyto dny může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech:

naléhavé opravné práce,
nakládací a vykládací práce,
inventurní a závěrkové práce,
práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
práce v dopravě,
krmení a ošetřování zvířat.

Tento výčet je taxativní, zaměstnavatel ho nemůže rozšiřovat a práci v sobotu nebo neděli může nařídit v podstatě pouze z některého z výše uvedených důvodů.
Nakonec platí, že i když zaměstnavatel nařídí zaměstnanci např. nějakou práci v sobotu, že mu musí dodržet nepřetržitý odpočine v týdnu a ten nesmí být nikdy kratší než 35 hodin v období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů. V určitých (opět zde taxativně vyjmenovaných případech) lze odpočinek v týdnu zkrátit nejméně na 24 hodin s tím, že následující odpočinek bude o dobu zkrácení prodloužen. Např. zkrátíme-li odpočinek z 35 hodin na 24 hodin pak musí následující odpočinek činit 46 hodin.

Autor článku:

Dandová Eva