Má inspekční služba charakter pracovní pohotovosti podle zákoníku práce?

Zaměstnanci organizace, která provádí hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem (zák. č. 61/1988 Sb.) vykonávají inspekční službu podle ust. § 9 vyhl. č. 26/1989 Sb., jsou připraveni i mimo pracovní dobu k výkonu práce, t.j. řešení případných mimořádných událostí dle ust. § 19 vyhl. č. 26/1989 Sb. Má inspekční služba charakter pracovní pohotovosti podle ust. § 95 zákoníku práce a přísluší tím odměna zaměstnancům?

Podle mého názoru určitě ano. Inspekční služba je určitý druh práce ve smyslu ustanovení § 34 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů, pouze stanoví obsah a další požadavky, které musí splňovat zaměstnanec, který má výkon této inspekční služby sjednán jako druh práce. Pokud zaměstnavatel se dohodne se zaměstnancem, který má jako druh práce sjednánu inspekční službu, že v době svého volna bude připraven a na zavolání se dostaví na pracoviště např. za účelem, jak uvádíte v dotaze, řešení závažných událostí ve smyslu ustanovení § 19 citované vyhlášky, pak se zajisté jedná o pracovní pohotovost ve smyslu ustanovení § 95 zákoníku práce. Pracovní pohotovost ale může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se na tom se zaměstnancem dohodne. Pracovní pohotovost nemůže zaměstnavatel na zaměstnanci vynutit. Podle definice tohoto pojmu je pracovní pohotovost doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonávána nad rámec rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být ale jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele. Zpravidla tedy platí, že zaměstnanec drží pracovní pohotovost doma a čeká na zavolání zaměstnavatele. Za sjednanou dobu pracovní pohotovosti pak musí zaměstnanci náležet odměna podle ustanovení § 140 zákoníku práce, tedy nejméně 10% průměrného výdělku, není-li v kolektivní smlouvě sjednáno jinak. V okamžiku, kdy se pracovní pohotovost přeruší a zaměstnanec nastoupí do práce, pak se jedná o výkon práce, který se buď započítá do stanovené týdenní pracovní doby nebo se vykáže jako práce přesčas a odměňuje se mzdou. Na druhé straně však, pokud zaměstnavatel nedohodl se zaměstnancem výkon pracovní pohotovosti, nemůže po něm požadovat, aby tzv. "na zavolání" přišel do práce. I práci přesčas musí zaměstnavatel zaměstnanci s určitým předstihem ohlásit.

JUDr. Eva Dandová