Lze uzavřít dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr souběžně k pracovnímu poměru?

Může zaměstnavatel se mnou uzavřít dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti jako souběh k hlavnímu pracovnímu poměru? Je možné, že by takhle řešil přesčasovou práci? A mohu u jednoho zaměstnavatele mít souběžně více dohod, přičemž každá je na jinou odbornou práci. Jedná se o odbornou lékařku.

Nový zákoník práce č. 262/2006 Sb. je, jak známo, veden principem liberalizace právní úpravy, což je deklarováno v ustanovení § 2 odst. 1 „Práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od tohoto zákona, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Odchýlení není dále možné od úpravy účastníků pracovněprávních vztahů, od ustanovení, která odkazují na použití občanského zákoníku, a není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, v náhradě škody. Odchýlení není také možné od ustanovení ukládajících povinnost, to však neplatí, jestliže jde o odchýlení ve prospěch zaměstnance. Odchýlení od ustanovení uvedených v § 363 odst. 1, kterými se zapracovávají předpisy Evropských společenství, není možné, to však neplatí, jestliže jde o odchýlení ve prospěch zaměstnance. Práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích nemohou být upravena odchylně od tohoto zákona v případech uvedených v § 363 odst. 2.“ Z toho důvodu také nový zákoník práce neupravuje výslovně tzv. vedlejší pracovní poměry nebo souběžné pracovní poměry, jako to upravoval zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dnes se pracovní poměry liší pouze na pracovní poměry na dobu určitou nebo na dobu neurčitou (podle délky trvání pracovního poměru) nebo pracovní poměry na stanovenou týdenní pracovní dobu nebo na kratší pracovní dobu. Práva z nich jsou však stejná. Zaměstnanec tedy není omezen v počtu uzavřených pracovních poměrů. Je jen a jen věcí zaměstnavatele, aby si zjistil, kolik pracovních poměrů má zaměstnanec a jestli je schopen tyto pracovní poměry vykonávat a přitom chodit do práce dostatečně odpočatý, aby se zabránilo riziku úrazů z únavy. Jinak podle ustanovení § 304 nového zákoníku práce platí zásada, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Toto omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Pracovněprávním vztahem je zde myšlen pracovní poměr i obě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (viz definice pojmu závislá práce v ustanovení § 3 nového zákoníku práce – „Základními pracovněprávními vztahy podle tohoto zákona jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.“) Z toho vyplývá, že zaměstnanec může u svého zaměstnavatele uzavřít další pracovní poměr nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ale vždy výhradně na práci odlišnou od činnosti zaměstnavatele, resp. od činnosti, kterou má uzavřenou v pracovním poměru, např. právník a uklízečka. To, že druhý pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti nemůže řešit přesčasovou práci, asi nepotřebuje bližšího komentáře. To by bylo obcházení zákona. Podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, platí, že ten, kdo vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec vyplývající ze zákoníku práce, může dostat pokutu až 2 000 000 Kč. Na dotaz, jestli lze mít u jednoho zaměstnavatele souběžně více dohod, přičemž každá je na jinou odbornou práci, je třeba odpovědět, že teoreticky asi ano, ale jedině za předpokladu, že dotyčná lékařka má několik atestací, jinak nevím, jak by se ony odborné práce odlišily, když stále by šlo o výkon práce lékařky a jestli by to skutečně ve své podstatě nebylo jen obcházení počtu přesčasových hodin.

JUDr. Eva Dandová