Záměrem tohoto článku je přiblížit čtenáři některé legální formy výkonu práce členy rodiny podle platné právní úpravy a judikatury a odlišit je od nelegální závislé práce vykonávané mimo základní pracovněprávní vztahy, jimiž jsou podle § 3 zákoníku práce pracovní poměr a pracovněprávní vztahy založené dohodou o provedení práce (dále jen DPP) nebo dohodou o pracovní činnosti (dále jen DPČ).
Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) v rozhodnutí ze dne 13. 2. 2014, č. j. 6 Ads 46/2013-35 uvedl, že společným rysem všech znaků závislé práce je osobní či hospodářská závislost zaměstnance na zaměstnavateli a že při postihování nelegální práce je třeba prokázat naplnění všech těchto znaků: zaměstnanec osobně a soustavně vykonává práci jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů, přičemž se vůči zaměstnavateli nachází v podřízeném vztahu. Naplnění znaku soustavnosti vykonávané práce však není třeba, pokud se práce soustavnou stát ještě nestačila (např. v první den výkonu tzv. práce na zkoušku).
Tento letmý náhled na podstatu závislé práce současně osvětluje, proč je podle § 318 zákoníku práce nepřípustná existence základního pracovněprávního vztahu mezi manžely i mezi registrovanými partnery. Podílí-li se jeden z manželů nebo registrovaných partnerů na výdělečné činnosti druhého z nich, nemůže se jednat o nelegální závislou práci. Existenci základního pracovněprávního vztahu mezi ostatními příbuznými i mezi druhem a družkou však zákoník práce nezakazuje (k tomu viz rozsudek NSS ze dne 23.3.2017, č. j. 2 Ads 340/2016–46).
Od 1. 1. 2014 byl do právního řádu zakotven institut tzv. rodinného závodu (viz ust. § 700 a násl. občanského zákoníku), ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu. Rodinný závod je zákonnou úpravou dělení odpovědnosti a příjmů ze společné práce v rodině mezi její členy, která se použije pouze tehdy, pokud práva a povinnosti nejsou upraveny mezi členy rodiny jinak (např. uzavřenou pracovní smlouvou nebo DPP či DPČ a ustanoveními zákoníku práce). Účastenství na rodinném závodu bude mít zpravidla dlouhodobější charakter. Na jednorázovou či příležitostnou výpomoc v rodině nebo výkon práce pro druha/družku nebo příbuzného v jiném příbuzenském poměru, než který je uveden v ust. § 700 občanského zákoníku, se ustanovení o rodinném závodu přímo nevztahují.
V rámci kontrol prováděných orgány inspekce práce jsou všechny uvedené případy posuzovány pečlivě tak, aby bylo vyloučeno zastírání výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Jak uvedl NSS ve svém shora uvedeném judikátu, pojem závislé práce musí být vykládán tak, aby obsáhl veškeré formy zastřených pracovních vztahů, stejně jako práci vykonávanou bez náležité protihodnoty, např. práci na zkoušku nebo práci vykonávanou pod hrozbou násilí či jiné újmy. Zároveň však podle NSS nesmí tento pojem zcela ztratit obrysy, aby správní orgány nezaměňovaly závislou práci s ryze obchodními vztahy, s nefalšovaným samostatným podnikáním nebo s upřímnou mezilidskou výpomocí, ať již v podobě úsluhy blízkému člověku, či nezištné laskavosti.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.