Kvalita pracovně lékařské péče

Část 2. Nově vznikající výrobní podniky

Část 2. Nově vznikající výrobní podniky

U nově vznikajících podniků je z hlediska kategorizace prací udělena časová výjimka. Podle zákona o specifických zdravotních službách se do kategorie nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok [3]. To je období, kdy se podmínky nově vznikajícího podniku dynamicky mění a proto nemohou zcela spolehlivě reprezentovat budoucí úroveň zátěže faktory pracovního prostředí. Neznamená to však, že pokud nejsou práce zařazené do rizikové kategorie rozhodnutím příslušné krajské hygienické stanice, že je zaměstnanci reálně nevykonávají. Proto s touto situací počítá i nový zákon [3], který v § 54 uvádí, že posuzování zdravotní způsobilosti a pracovně lékařské prohlídky pro práce, které jsou nebo budou vykonávány ve zkušebním provozu, zaměstnavatel zajišťuje u poskytovatele pracovně lékařských služeb na základě výsledků hodnocení rizik nebo výsledků měření, byla-li pro účely souhlasu s uvedením do zkušebního provozu, uskutečněna.

Pokud je PLP poskytována specialisty v oboru, zkušení pracovní lékaři, kteří od začátku s podnikem úzce spolupracují při identifikaci a hodnocení zdravotních rizik, využívají tyto poznatky i při hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců a posuzování zdravotní způsobilosti k práci v rámci vstupních preventivních prohlídek. Chrání tak uchazeče o zaměstnání se zdravotními kontraindikacemi před nástupem do práce, u které se na základě kvalifikovaného odhadu riziko předpokládá, a to podstatně dříve, než je tato riziková práce zlegalizována rozhodnutím KHS. Pokud se ale k rizikovým pracím přistupuje jen podle toho, zda jsou nebo nejsou formálně ošetřeny rozhodnutím, a v závislosti na tom se i uplatňují resp. neuplatňují příslušná preventivní opatření, přináší tento postoj významné riziko poškození zdraví zaměstnanců s následnými zdravotními i sociálními dopady.

Dosavadní zkušenosti napovídají, že u nově vznikajících podniků dochází k výběru poskytovatele pracovně lékařské péče na základě výběrového řízení, kde rozhodujícím kriteriem je cena poskytovaných služeb. Je pochopitelné, že cena kvalitní a komplexně zajištěné specializované pracovně lékařské péče je vyšší, než cena základní péče poskytovaná obvykle praktickými lékaři, zpravidla zacílená jen na realizaci preventivních prohlídek a formální seznamovací návštěvu pracoviště. Pokud se o výsledku výběrového řízení nerozhoduje zkušeně, tedy kromě ceny se nezohlední i kvalita služeb, zvítězí sice levnější, ale zároveň nespecializovaný poskytovatel, který pro firmu zajistí pouze základní péči. Pokud se jedná o výrobní podnik, kde se s ohledem na charakter výroby dají předpokládat rizikové práce, představuje tento přístup značné nebezpečí z hlediska poškození zdraví zaměstnanců.

Závěr

Závěrem lze shrnout, že poskytování pracovně lékařské péče vyžaduje komplexní odborný přístup a úroveň kvality služeb musí odpovídat náročnosti pracovního prostředí a pracovních podmínek.

Seznam literatury

1. Vyhláška č. 432/2003 Sb. kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií v aktuálním znění. Sbírka zákonů, Česká republika, 2003.
2. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v aktuálním znění. Sbírka zákonů, Česká republika, 2000.
3. Zákon č.373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Sbírka zákonů, Česká republika, 2011.
4. Koncepce oboru pracovní lékařství schválená Vědeckou radou MZ ČR dne 5. dubna 2004. [MS Word, 170 kB, 15 stran, 15.4.2004]. Dostupné na:
   http://www.pracovni-lekarstvi.cz/files/koncepce.doc
5. Šplíchalová, A., Hrnčíř, K. Systém kategorizace prací ve vztahu k ochraně zdraví při práci. Pracov. Lék., 63, 2011, No.3-4, s. 131-136