Kontroly evidence odpracované doby

Zajímá mě, zda může inspektorát práce při kontrole využít i jiných než předložených údajů od zaměstnavatele (z docházkových karet, z kamer) a zda systém vykazování té jediné správné (ale upravené) evidence odpracované pracovní doby je v pořádku, když se ostatní systémy významně časově rozcházejí.

Státní úřad inspekce práce postupuje při kontrole v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, a kontrolním řádem (zák. č. 255/2012 Sb.). Povinnost kontrolujícího (inspektora) je, mimo jiné, požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahující se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby (doklady), aby mohl splnit svou povinnost zjistit skutečný stav věci, popsat a podklady doložit zjištěný stav věci v rozsahu nezbytném ke splnění účelu kontroly. Protokol o kontrole je pak výsledným kontrolním dokumentem zachycujícím zjištěný stav věci v nezbytném rozsahu pro dosažení účelu kontroly, kdy zachycené kontrolní zjištění musí být v závislosti na povaze kontroly doloženo příslušnými podklady.

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci odpracované doby, nikoliv evidenci docházky, která je evidencí přítomnosti zaměstnance v prostorách zaměstnavatele. To ovšem nemusí znamenat naplnění ustanovení zákoníku práce, že pracovní dobou je doba, kdy je zaměstnanec připraven na pracovišti vykonávat práci. Nikoliv tedy doba převlékání, mytí apod. (pokud zaměstnavatel nestanoví, že tuto dobu bude započítávat do pracovní doby), přestože se zaměstnanec v prostorách zaměstnavatele pohybuje.

Zaměstnanec má právo nahlížet do podkladů k vyúčtování mzdy a pokud podklady, např. odpracované hodiny, nesouhlasí se skutečným stavem, měl by vyzvat zaměstnavatele k nápravě. Dle § 276 odst. 9 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců anebo zástupcem pro oblast BOZP stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

Státní úřad inspekce práce není vyšetřovací orgán, ale pouze kontrolní. Doklady předkládá kontrolovaná osoba, tudíž zaměstnavatel. V uvedené souvislosti inspektor požaduje prokázání splnění zákonné povinnosti zaměstnavatele vést evidenci odpracované doby zaměstnanců.

V případě, že podatel podnětu předloží hodnověrné doklady (např. výzvu zaměstnavateli k úhradě odpracovaných a nezaplacených hodin, stížnost adresovanou zaměstnavateli v uvedené souvislosti) a současně zbaví kontrolní orgán mlčenlivosti o podateli podnětu, pak inspektor využívá při kontrole všech dostupných relevantních informací. Tudíž i doklady, které přiloží zaměstnanec k podnětu a tyto jsou identifikovatelné jako doklady vystavené zaměstnavatelem k vedení evidence odpracované doby, které požaduje po zaměstnancích.

Závěrem je důvodné sdělit, že Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce nejsou oprávněny řešit individuální spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. To přísluší výhradně soudům, neboť pouze příslušný soud je oprávněn projednávat a rozhodovat spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky z pracovního poměru.