Znalosti učitelů pro vzdělávání žáků v BOZP - výsledky terénního šetření na vybraných středních školách Kraje Vysočina

Závěry

Závěry

Provedený průzkum poskytl potřebné poznatky. Přestože šlo o nevelký zkoumaný vzorek respondentů, přispěla shromážděná data k získání cenné představy o stavu výuky středoškolské mládeže o/v BOZP, a vnímání jejího rozsahu a kvality pohledem obou skupin, tedy učitelů i žáků. Provedená analýza dat bude jednak využita pro zpracování rozšířeného přehledu na téma začleňování problematiky zdraví, bezpečnosti, rizik a BOZP do školního vzdělávání, a znalosti učitelů pro vzdělávání žáků v této oblasti, jednak pro návrhovou část výzkumného úkolu, v níž budou stanoveny požadavky na znalosti učitelů středních škol pro kvalitní a účinné vzdělávání žáků v BOZP a navrženy možnosti a postupy jejich aplikace do praxe.

Cílem průzkumu mezi respondenty-učiteli bylo zjistit, zda jsou dostatečně kvalifikováni pro předávání znalostí o BOZP žákům, a zda jsou ve svém oboru schopni připravit své žáky na rizika práce a činností, které budou jejich svěřenci vykonávat ve svém prvním zaměstnání nebo v rámci soukromých podnikatelských aktivit. Sami učitelé se domnívají, že jsou dostatečně kvalifikováni pro předávání znalostí o BOZP / formování žáků z hlediska BOZP (85 %). Organizátoři průzkumu by jednoznačně kladnou odpověď nevolili, a to vzhledem k výsledkům, jichž dosáhli v průzkumu žáci, zejména pak v klíčových otázkách zaměřených na teoretické znalosti, praktické dovednosti, získávání povědomí o BOZP, potřebných návyků bezpečné práce a bezpečného chování, a v souvislosti s uplatněním nabytých znalostí a dovedností v praxi. Odbornou fundovanost učitelů tak nejlépe vystihuje hodnocení žáků:

• K utváření povědomí žáků o BOZP během výuky se hlásí 90 % učitelů, s nimiž souhlasí 71 % žáků. Ti zařadili utváření povědomí v žebříčku celkového hodnocení působení učitelů na žáky z hlediska BOZP na 3. místo – viz graf č. 36.
• Předávání teoretických znalostí a zkušeností avizuje 95 % učitelů, s nimiž souhlasí jen 60 % žáků. Z pohledu žáků zaujalo předávání teoretických znalostí a zkušeností 1. místo – viz graf č. 36.
• 65 % učitelů vede žáky v rámci výuky k získávání potřebných návyků bezpečné práce a bezpečného chování, souhlasí s tím 54 % žáků. Z pohledu žáků je získávání potřebných návyků bezpečné práce v žebříčku celkového hodnocení působení učitelů na žáky z hlediska BOZP na 2. místě – viz graf č. 36.
• Utváření praktických dovedností k BOZP během výuky potvrdilo 20 % učitelů, s nimiž souhlasilo 19 % žáků. Jejich utváření bychom vzhledem k rozdílům mezi sledovanými kategoriemi, vč. diferenciace mezi odborným a všeobecným vzděláním, předpokládali především u učňů, kteří se připravují na pracovní pozice založené na praktických činnostech, které jsou vázány na specifické povolání nebo řemeslo a jejich připravenost pro vstup do praxe by v tomto směru měla být vyšší, ale žádný ze žáků ze SOU stavebního (škola F), ani z učňovského oboru gastronomických, hotelových a potravinářských služeb (škola C) neuvedl v souvislosti s praktickými dovednostmi k BOZP kladnou odpověď. I u ostatních škol převážily záporné odpovědi nad odpověďmi kladnými. Žáci zařadili utváření praktických dovedností k BOZP na 4. (poslední) místo – viz graf č. 36.

Měřítkem kvalifikovanosti pedagogů jsou i další výsledky průzkumu provedeného mezi žáky:

• Pozitivním zjištěním je, že se většina žáků v určité míře ve škole, kterou studuje, s BOZP setkala (viz graf č. 24), resp. s BOZP se nikdy nesetkalo pouze 8 % dotázaných.
• To, že většina žáků nezná základní právní normu upravující problematiku BOZP na pracovištích zaměstnavatele, není z hlediska celku takový problém (správnou odpověď „zákoník práce“ uvedlo pouze 13 % žáků – viz graf č. 37). Větší problém mají organizátoři průzkumu se zjištěním, že ji neznají učni (tj. žáci škol C a F). Pokud totiž rámcové vzdělávací programy pro odborné vzdělávání stanovují, že je v RVP, že absolventi SOU a SOŠ mají znát (a v rámci praktického vyučování a odborné praxe také dodržovat) základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pak by se tato znalost měla navenek projevit. Větší povědomí o zákoníku práce mezi účastníky odborného vzdělávání (tj. mezi žáky škol B až G) měli žáci studijních oborů (tj. žáci škol B, D, E a G).
• Ani neznalost jiných právních předpisů se vztahem k BOZP není v celkovém kontextu zklamáním, opět je ale problém, že je neznají učni. A i zde platí na adresu učňů (a tentokrát i na adresu dalších účastníků odborného vzdělávání ze škol B až G) dříve uvedené. Znalost předpisů BOZP totiž patří k odborné kompetenci absolventů středního odborného vzdělávání k BOZP (viz přílohu).
• Mnohovrstevnatý je výsledek hodnocení žáků po stránce jejich připravenosti na vstup do prvního zaměstnání nebo do oblasti soukromého podnikání. Ten spíše než o kvalifikovanosti učitelů vypovídá o tom, jak jsou nebo nejsou v rámci vzdělávání naplňovány požadavky rámcových vzdělávacích programů pro odborné a gymnaziální vzdělávání na vytváření a rozvoj odborných kompetencí k BOZP a vybraných klíčových kompetencí absolventů studia (viz přílohu):
  • žáci se pro vstup na trh práce (v roli zaměstnance nebo zaměstnavatele) z hlediska BOZP cítí být připraveni jen částečně. Pro obě role se nejlépe cítí připraveni žáci učňovských škol (školy C a F).[3];
  • připravenost z hlediska BOZP na vstup do prvního zaměstnání v roli zaměstnance nejlépe vnímají žáci zdravotnické školy (škola E),
  • připravenost z hlediska BOZP na roli zaměstnavatele nejlépe vnímají žáci školy se zaměřením na gastronomické, hotelové a potravinářské služby (škola C);
  • připravenost z hlediska BOZP na vstup do prvního zaměstnání v roli zaměstnance lépe hodnotí žáci posledních ročníků, naopak připravenost z hlediska BOZP na roli zaměstnavatele lépe hodnotí žáci předposledních ročníků.

Výše uvedené výsledky lze použít i na hodnocení informovanosti a znalostí žáků z/o BOZP. Pokud bychom tedy, vedle kvalifikace učitelů vzdělávat žáky v BOZP, měli hodnotit informovanost a znalosti žáků z/o BOZP získané v rámci jejich vzdělávání na střední škole, ti sice nejsou nepopsaným listem z hlediska kompetencí k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám, a to ani celkově, ani v rámci jednotlivých škol nebo napříč odbornostmi, avšak získaná data nejsou u žádného oboru, školy atd. uspokojivá. Získané poznatky totiž naznačují, že výuka žáků v tématu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dostatečně nereflektuje poměrně obsáhle a výstižně formulované požadavky rámcových vzdělávacích programů a není školami uchopena odpovídajícím (a očekávaným) způsobem.

Poděkování

Cílů průzkumu bylo dosaženo. Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., děkuje zúčastněným respondentům, učitelům i žákům, za čas a jimi poskytnuté odpovědi. Vedení oslovených škol současně děkujeme za umožnění průzkumu/šetření.

Zdroje

1. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

2. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

3. Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

4. Zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

5. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

6. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci [online]. EU-OSHA c2019 [cit. 2019-08-14]. Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs. (Mladí lidé a bezpečnost a ochrana zdraví při práci - https://osha.europa.eu/cs/themes/young-workers).

8. VALA, Jiří. První rok v práci může být fatální. Bezpečnost a hygiena práce, roč. 69, 2019, č. 2, s. 19-26. ISSN 0006-0453.

9. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 100 s. ISBN 978‑80‑87000‑11‑3.

10. Rámcové vzdělávací programy škol, z nichž pocházeli další respondenti popsaného průzkumu.

11. Výběrově další rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání (např. RVP pro obor vzdělání 16-02-M01 Technologie silikátů, RVP pro obor vzdělání
23–61–H/01 Autolakýrník, RVP pro obor vzdělání 36 – 59 – E/01 Podlahářské práce) dostupné ze stránky Metodického portálu RVP.CZ (https://rvp.cz/).

Příloha - Přehled požadavků na znalosti, schopnosti a dovednosti absolventů středního odborného vzdělávání (z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) uvedených ve všech rámcových vzdělávacích programech pro odborné vzdělávání

[1] Pro porovnání jsme využili relativní hodnoty založené na 100 % odpovědí žáků v každé z analyzovaných kategorií (zaměření/detail zaměření, druh školy, ročník).

[2] Pro porovnání jsme využili relativní hodnoty založené na 100 % odpovědí žáků v každé z analyzovaných kategorií (zaměření/detail zaměření, druh školy, ročník).

[3] U tohoto výsledku je překvapením jeho pozitivní vyznění ve prospěch žáků učňovských škol, když tito po znalostní a dovednostní stránce převážně uváděli, že úroveň utváření potřebných praktických dovedností z oblasti BOZP je velmi nízká.

Vzorová citace

KUHNOVÁ, Irena; RŮŽIČKA, Jakub. Znalosti učitelů pro vzdělávání žáků v BOZP. Výsledky terénního šetření na vybraných středních školách Kraje Vysočina. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2019, roč. 12, č. 3-4. Dostupný z: https://www.bozpinfo.cz/josra/znalosti-ucitelu-pro-vzdelavani-zaku-v-bozp-vysledky-terenniho-setreni-na-vybranych-strednich. ISSN 1803-3687.