Jak vypočítat přestávky při zátěži teplem?

Mám praktický dotaz ohledně režimových opatření při překročení "kritických" teplot na pracovišti podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., který se týká režimu bezpečnostních přestávek. V našem provozu nejsou teploty na pracovišti konstantní a jsou ovlivněny aktuálním venkovním počasím. Je prosím k dispozici nějaká metodika, která by zohledňovala poměr délek vystavení určité teplotě a délek bezpečnostních přestávek? V reálu se teploty dopoledne zvyšují a k večeru se snižují. Mohou pak na pracovišti, s přispěním tepelných zdrojů, dosahovat až 35 °C, což při třídě práce IIIa není dobré. V rámci příprav na letní sezónu přemýšlíme, jak tento problém vyřešit, abychom ochránili zdraví zaměstnanců, ale zároveň zajistili prosperitu firmy. Také jsem se setkal s názorem, že teplotní přestávky nejsou tak zásadní, jako zajištění správného přísunu tekutin. Poraďte prosím, jak se přestávky uplatňují v praxi.

Při stanovení minimálních opatření k ochraně zdraví při zátěži teplem je třeba kromě nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, postupovat podle ČSN EN ISO 7933 Ergonomie tepelného prostředí - Analytické stanovení a interpretace tepelného stresu pomocí výpočtu předpovídané tepelné zátěže.

Dále platí zásada, že k průběžnému nebo opakovanému sledování úrovně zátěže teplem při práci, která již byla vyhodnocena na základě měření podle metodiky upravující měření mikroklimatických parametrů pracovního prostředí a vnitřního prostředí staveb, uveřejňované naposledy ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví 1/2009, je možno použít jen měření teploty vzduchu kalibrovaným teploměrem, který splňuje požadavky zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, což umožňuje zaměstnavateli, aby si prakticky mohl průběžně sledovat úroveň mikroklimatických podmínek sám. Měření kalibrovaným teploměrem se za těchto podmínek použije i pro ověření úrovně zátěže teplem pro zjištění ztráty tekutin.

Pokud se týká konkrétního dotazu k výpočtu režimu práce a bezpečnostních přestávek, tak je třeba postupovat podle návodu v tabulce v příloze č. 1 části 2 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Podle zde uvedeného návodu se režim práce a bezpečnostních přestávek vypočítá tak, že nejprve se stanoví počet pracovních cyklů. Počet pracovních cyklů (c) je dán podílem dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce, přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na vyšší celé číslo:

    t_sm   (min)

c = ----------

    t_max   (min)

Mezi jednotlivými pracovními cykly musí být zajištěny bezpečnostní přestávky na odpočinek (t_p). Délka přestávek se vypočítá podle vzorce:

     480 - t_sm

t_p = ---------- (min).

      c – 1

Píšete, že máte zaměstnance zařazené do třídy IIIa. To pak znamená, že si do výše uvedených vzorců dosadíte z tabulek 1c Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaný muž a 2a Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaná žena potřebné údaje o teplotě (t_sm a t_max) a stanovíte režim práce i délku přestávek.

Pokud se týká poskytování ochranných nápojů, tak to je při zátěži teplem zásadní opatření, o tom nelze pochybovat. Příklad výpočtu náhrady tekutin přímo pro třídu IIIa je uveden ve vysvětlivce k tabulce č. 6 přílohy č. 1 části A nařízení vlády č. 361/2007 Sb.