Bezpečnost práce při používání žebříků

V zásadě v dané problematice je nutno vycházet například nejen z obecného právního předpisu, kterým je zákoník práce, ale také například z ust. § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je zaměstnavateli stanovena povinnost organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci byli chráněni proti pádu nebo zřícení. Další požadavky, podle ust. § 4 nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, a na bezpečný provoz a používání technických zařízení poskytovaných zaměstnancům pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou, jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení, konkrétně pak v části III. Používání žebříků. Zde je mimo jiné i například uvedeno, že žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné. Dále žebříky používané pro výstup (sestup) musí svým horním koncem přesahovat výstupní (nástupní) plošinu nejméně o 1,1 m, žebřík musí být umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po celou dobu použití, přenosný žebřík  musí být postaven na stabilním, pevném, dostatečně velkém a nepohyblivém podkladu.

Ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce, které souvisejí s danou problematikou, jsou například tyto vybrané technické normy: ČSN EN 131-1+A1 Žebříky – Část 1: Termíny, typy, funkční rozměry; dále ČSN EN 131-2+A2 Žebříky – Část 2: Požadavky, zkoušení, značení; ČSN EN 131-3 Žebříky – Část 3: Značení a návody k používání.

Řada zaměstnavatelů, jak například vyplývá z kontroly příčin a okolností pracovního úrazu, má však na tuto problematiku, a to z pohledu bezpečnosti práce, resp. návodů výrobce, jiný názor, což dokládají níže uvedené příklady závažných pracovních úrazů. 

Příklad č. 1: K pracovnímu úrazu postiženého pracovníka, profesí údržbáře, došlo při úpravě pohonu sekčních vrat. Tato úprava spočívala v přidělání držáku k motoru sekčních vrat. Za tím účelem bylo nutné si vypůjčit žebřík. K dispozici byl žebřík trojdílný, ovšem pro daný účel „postačil“ pouze jeden díl. Když postižený byl asi polovině dílu žebříku, cca ve výšce 1,5 m, spodní část dílu žebříku sklouzla po podlaze a postižený spadl na podlahu haly a upadl do bezvědomí a následně byl převezen do nemocnice (otřes mozku, zlomeniny žeber a odřeniny).

Příklad č. 2: Úkolem postiženého pracovníka bylo překontrolovat ve venkovním prostoru, a to za deště, počet kusů polotovarů v ohradové paletě ve výšce cca 1,5 metru. Za tím účelem si postižený zaměstnanec přistavil jednoduchý hliníkový opěrný žebřík o délce 2 metrů opatřený gumovými patkami. Vzápětí vystoupil na druhou příčli, došlo k neočekávanému podklouznutí žebříku a následnému pádu pracovníka na asfaltovou plochu. Výsledkem tohoto pádu bylo pohmoždění žeber, dále lehký otřes mozku a zlomenina levé horní končetiny. V rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu bylo zjištěno, že se souhlasem zaměstnavatele (vedoucího zaměstnance) prováděl postižený činnost v rozporu s návodem výrobce, ve kterém je stanoveno, že příslušný žebřík se nesmí používat na mokrém povrchu.