Jak potvrdit podezření, že jsem ohrožena azbestem?

Zaměstnavatel mi určil jako mimořádný úkol pracovat po dobu cca půl roku v půdní vestavbě, která byla vybudována v 80. letech údajně z materiálů obsahující asbest. Zaměstnavatel nechce udělat žádný průzkum, aby se potvrdilo, nebo vyvrátilo, zda se tam azbest vyskytuje. Jsem já jako zaměstnanec povinna úkol splnit, když pro mě může představovat reálné riziko nevratného poškození zdraví? Jak mohu zaměstnavatele přinutit, aby průzkum udělal? Jedná se konkrétně o balení a transport předmětů, které jsou v těchto prostorách uloženy již po dobu cca 20 let a je zde velký výskyt prachu.

V tomto směru je třeba se obrátit především na osobu odborně způsobilou v prevenci rizik u Vašeho zaměstnavatele, nebo na osobu odpovědnou za BOZP u zaměstnavatele. Tato osoba (dříve zvaná jako bezpečnostní technik) by měla v souladu s § 102 zákoníku práce za zaměstnavatele soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a prach bezesporu patří mezi rizikové činitele. Na základě tohoto zjištění by měla dotyčná odborně způsobilá osoba vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu. Proces, jehož cílem je optimalizace rizika, se nazývá hodnocením a řízením rizik. První část procesu, která se zabývá identifikací, hodnocením a srovnáním rizik, přináší podklady potřebné pro druhou část procesu, ve které jsou přijímána opatření pro jejich snížení na minimální míru.

Podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, platí, že jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot je povinen postupovat podle prováděcího právního předpisu. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální (například hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost). Nelze-li výskyt biologických činitelů a překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zaměstnavatel povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů.

Zaměstnavatel se také musí řídit nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Podle tohoto nařízení vlády platí, že přípustný expoziční limit chemické látky nebo prachu je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí vystaven zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti. Přípustný expoziční limit je stanoven pro práci, při které průměrná plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu. Koncentrace chemické látky nebo prachu v pracovním ovzduší, jejímž zdrojem není technologický proces, nesmí překročit 1/3 jejich přípustných expozičních limitů. Způsob měření a hodnocení inhalační expozice chemickým látkám a prachům v pracovním ovzduší je upraven v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části C..

Pokud byste neuspěla u zaměstnavatele, aby provedl potřebná měření, musela byste se obrátit na příslušné územní pracoviště krajské hygienické stanice. Ti totiž provádějí hygienická měření a kontrolu zaměstnavatelů, jak dodržují hygienické podmínky na pracovišti. Můžete se také obrátit na Státní úřad inspekce práce nebo místně příslušné (podle sídla firmy) oblastní inspektoráty práce a požádat je, aby provedli šetření u zaměstnavatele. Když jim popíšete podmínky, v kterých pracujete, určitě šetření provedou.