Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ukládá zaměstnavateli v rámci povinností na úseku bezpečnosti práce také povinnost organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací, nebo zástupcem zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ačkoli tato povinnost není nová a byla zakotvena již v dřívějších právních úpravách zákoníku práce, přesto se ukazuje, že firmy ji příliš neplní.
Pro plnohodnotné a efektivní plnění povinností na úseku BOZP by si měl každý zaměstnavatel vytvořit určitý předem definovaný systém řízení BOZP, jehož funkce by měla směřovat k minimalizaci pracovní úrazovosti, k prevenci rizik a k aktivní spolupráci se zaměstnanci (tj. napříč celým pracovním kolektivem v horizontálním i vertikálním směru), včetně součinnosti s odbory. Systém se musí opírat především o dokumentaci potřebného rozsahu, vyhledávání a odstraňování rizik, průběžnou kontrolu, operativní řešení zjištěných nedostatků (zahrnující zainteresovanost managementu a jeho ochotu vynakládat potřebné finanční prostředky) a širokou systémovou spolupráci.
Systémová spolupráce představuje kooperaci a komunikaci mezi „jednotlivými hráči“, kterými jsou: osoba odborně způsobilá v prevenci rizik (bezpečnostní technik), zástupci provozních (správních) úseků, zástupci výrobních úseků, zástupci úseku personálních záležitostí zaměstnanců, vrcholový management a odbory. V takto postaveném systému potom osoba odborně způsobilá zejména zpracovává a vede dokumentaci BOZP, provádí pravidelné kontroly stavu BOZP za účelem vyhledávání rizik na pracovištích, podává návrhy na odstranění zjištěných závad, provádí školení vedoucích zaměstnanců z BOZP, sepisuje protokoly o úrazech a je členem komise pro odškodňování pracovních úrazů. Personální úsek naproti tomu zajišťuje smluvního lékaře pracovnělékařské péče a dohlíží nad prováděním pravidelných lékařských prohlídek, vyšetření a očkování zaměstnanců, poskytuje nově přijímaným zaměstnancům základní informace o bezpečnosti práce na pracovištích (nejlépe ústně, doplněné o písemně zpracované podklady), informuje dotčené osoby o změnách v personálním obsazení jednotlivých pracovišť (např. o nově přijatých zaměstnancích, o zaměstnancích převedených na jinou práci apod.), komunikuje a projednává jménem zaměstnavatele příslušné náležitosti s odbory a vysílá svého zástupce do komise pro odškodňování pracovních úrazů a do komise provádějící komplexní bezpečnostní prověrku. Provozní (správní) úsek pak zajišťuje technickou a materiální podporu, údržbu zařízení, úklid, nákup a vydávání OOPP zaměstnanců apod. a vysílá svého zástupce do komise pro odškodňování pracovních úrazů a do komise provádějící komplexní bezpečnostní prověrku. Dalším důležitým článkem jsou odbory, jejichž účast by měla být aktivní a měla by vést k pozitivní spolupráci se zaměstnavatelem, především s nejvyšším managementem. Účelem funkce odborů by mělo být nalézání shody se zaměstnavatelem a to v takovém smyslu, aby byly odstraněny všechny prvky případné diskriminace či znevýhodňování jednotlivců nebo skupin, a ve všeobecné míře hájeny a rozvíjeny zájmy i potřeby zaměstnanců. Prioritami by tedy v žádném případě nemělo být vydírání zaměstnavatele, pořádání stávek či protestů a pouze předstíraný zájem o hájení práv zaměstnanců, jakožto zástěrka pro uplatňování svých vlastních zájmů. Ovšem také zaměstnavatelé, především vrcholový management, by měli brát odbory jako žádoucího partnera a nikoli jen jako partnera trpěného, považovaného za přežitek doby. Takový přístup vede totiž k polarizaci vztahů uvnitř firmy, což není ku prospěchu ani žádné ze zainteresovaných stran, ani společnosti jako celku.
V systému řízení BOZP se nesmí zapomínat také na vedoucí pracovníky napříč celou hierarchií řízení firmy. Podle zákoníku práce (viz § 101, odstavec 2) totiž péče o zajišťování BOZP tvoří nedílnou a rovnocennou součást pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu jejich povinností. V tomto duchu tedy největší břímě odpovědnosti leží na statutárním zástupci firmy, obvykle jednateli či řediteli. Ovšem fyzicky by se prevence měli zúčastňovat především vedoucí na nižších stupních řízení, zejména vedoucí výrobních úseků, kde se vyskytuje obvykle nevíce problémů a pracovních rizik. Jejich všímavost a průběžná komunikace s podřízenými zaměstnanci na straně jedné a předávání zjištěných skutečností osobě odborně způsobilé a zástupcům provozního úseku by měl tvořit jejich hlavní přínos do systému. Tito vedoucí by také měli provádět pravidelné školení svých podřízených o BOZP a o rizicích na jejich pracovištích, přezkušovat jejich znalosti a průběžně kontrolovat dodržování předpisů (včetně používání OOPP zaměstnanci).
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
Prověrky BOZP
Re: Prověrky BOZP
Nesoulad obsahu s nadpisem
VZOR PROVĚRKY 07část.
dopis