Jak máme přistupovat k plánování směn?

Pracuji u městské policie, kde jsou buď 8hodinové, nebo 12hodinové směny, noční směny jen 12hodinové. Kolektivní smlouvu nemáme, prý pracujeme v režimu nerovnoměrně rozvržené pracovní doby. Nepřetržité zajištění služeb není možné z důvodu malé kapacity zaměstnanců. Nejsme ve služebním poměru, řídíme se zákoníkem práce. Jak máme přistupovat k plánování služeb, abychom neporušili zákoník práce? Jak dlouhý musí být odpočinek mezi směnami? Musí být odpracováno 40 hodin v týdnu, nebo je možné toto překročit s tím, že za měsíc je potřeba odpracovat a sečíst hodiny a tím splnit daný měsíční fond? Týká se nás též 35 hodin nepřetržitého volna v rámci každého týdne? A za pracovní týden se považuje 5 pracovních dnů nebo do tohoto spadá i sobota a neděle?

Pokud pracujete v režimu nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, pak by Vám měl zaměstnavatel rozvrhovat stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná se týdenní pracovní doba vyrovnala v období maximálně 26 týdnů po sobě jdoucích. Pouze u zaměstnavatelů, kteří uzavírají kolektivní smlouvu, může být vyrovnávací období 52 týdnů po sobě jdoucích. Týden je sedm po sobě jdoucích dnů.

Z Vašeho dotazu přesně nevyplývá, jestli pracujete v dvousměnném pracovním režimu nebo v třísměnném pracovním režimu, v dvousměnném pracovním režimu je stanovená týdenní pracovní doba 38 ¾ hod. a v třísměnném režimu 37 ½ hodin. Z uvedeného vyplývá, že nemusíte odpracovat každý týden oněch 38 ¾ nebo 37 ½ hodin, ale tato stanovená týdenní pracovní doba se vám musí vyrovnat v onom vyrovnávacím období. Délku vyrovnávacího období by měl stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem. Jen upozorňuji – pracovní doba se počítá v týdnech, žádný měsíční fond pracovní doby neexistuje, každý měsíc je jinak dlouhý!

Podle ustanovení § 90 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin, zaměstnanec mladší 18 let po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Přitom v mimořádných případech (viz § 90 odst. 2 ZP) může být odpočinek zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

Podle § 92 zákoníku práce dále platí, že zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu (tedy v rámci oněch sedmi po sobě následujících dnů) v trvání alespoň 35 hodin. Ten opět může být v mimořádných situacích zkrácen, a to tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin, s tím, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin.