Ze Zelené zprávy MZe pro rok 2014 vyplývá, že z celkového množství těžby dřeva v ČR (15 476 tis. m3) bylo vytěženo pomocí harvestorových technologií 4 497 tis. m3. To znamená, že na celkové těžbě se harvestorové technologie podílely 29 %.
Práce s harvestorovými technologiemi v lesnictví není z hlediska bezpečnosti práce při jejich obsluze podrobněji předpisově pokryta. Z tohoto důvodu je nezbytné při jejich používání vycházet nejen z příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákona č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 28/2002 Sb., vše v platném znění, která se na práce v lese přímo vztahují, a – jako při provozu jakéhokoliv stroje – také z nařízení vlády č. 378/2001 Sb., ale zejména se řídit pokyny výrobce, uvedenými v návodu pro obsluhu daného zařízení. Z hlediska bezpečnosti práce jsou těžebně-dopravní prostředky pro práci v lese velmi dobře vybaveny. Dá se říci, že při dodržení všech stanovených zásad a postupů se jedná o stroje velmi bezpečné.
Největší riziko při práci s těmito technologiemi spočívá v selhání lidského činitele. Některé bezpečnostní prvky stroje lze totiž záměrným úkonem obsluhy vyřadit z provozu. Tuto možnost někteří pracovníci pověření obsluhou harvestoru využívají (např. vyřazení automatického vypnutí motoru při otevření dveří kabiny harvestoru) a „usnadňují“ si tím práci.
Čas od času se také stane, že harvestor se vzhledem k povaze terénu na pracovišti nedostane ke všem stromům, případně dimenze kácených stromů přesahuje jeho technické možnosti. V tomto případě není jiná možnost, než provést dotěžení těchto stromů dřevorubcem s motorovou pilou. Je jisté, že i přes neustále se zvyšující podíl plně mechanizované těžby dřeva pomocí harvestorových technologií bude i v budoucnu nezanedbatelná část těžby stále ještě prováděna ručně pomocí dřevorubců s motorovou pilou. To znamená, že ruční těžba bude dál prováděna v těch nejobtížnějších podmínkách a ručně budou káceny stromy mimořádně rostlé, případně špatně přístupné.
Za jednu z nejrizikovějších činností v oblasti provozu harvestorových technologií při práci v lese tak lze jednoznačně označit i dotěžení porostních zbytků ruční těžbou dřeva pomocí motorové pily. Tato skutečnost se v minulých letech již několikrát potvrdila při kontrole šetření příčin vzniku některých pracovních úrazů dřevorubců provádějících dotěžení porostních zbytků na pracovištích harvestorů. Cílem Státního úřadu inspekce práce tak i nadále musí být preventivní působení na lesnické subjekty. Jedině tímto způsobem je možné vzniku těchto úrazů co nejvíce zamezit.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.