Faktory ovlivňující člověka v pracovním systému

Část VI. Závěr

Část VI. Závěr

Závěr

Faktory ovlivňující výkonnost obsluhy, známé pod akronymy PSF nebo PIF, byly navrženy v reakci na stále se zvyšující požadavky na bezpečnost při provozu náročných průmyslových technologií v jaderné energetice a procesním průmyslu, které vyžadují zavedení nástrojů pro monitoring a hodnocení stavu kultury bezpečnosti na vybraných „rizikových“ pracovištích. Jejich využívání v praxi se postupně rozvíjí a řada odborníků oceňuje jejich schopnost systémovým způsobem odhalovat problémy spojené například s organizací práce, plněním úkolů, bezpečností a spolehlivostí obsluhy.

Součástí některých moderních specifických analytických metod určených pro posuzování spolehlivosti lidského činitele v pracovním systému je proto již zakomponovaná taxonomie těchto faktorů, která je obvykle vystavěna na hierarchii podle vzoru Analytical Hierarchy Process, nebo na stromovém systému. V tomto ohledu lze odkázat na pokročilé metody CREAM, MORT či HTA-PHEA [1] (PHEA provázaná s hierarchickou analýzou úkolů HTA), které se již v praxi výborně osvědčily. Jejich použití je však náročné a vyžaduje dokonalou pečlivost a bohaté zkušenosti analytiků.

PSF resp. PIF lze využít i pro kvantitativní hodnocení spolehlivosti lidského činitele, a to prostřednictvím pravděpodobností vzniku příslušných relevantních chyb. Číselné hodnoty těchto pravděpodobností mohou být sice značně nepřesné, avšak jejich význam v rámci hodnocení spolehlivosti lidského činitele je značný, čehož důkazem je i postupná integrace těchto hodnot do některých částí analýzy a hodnocení (technologických) rizik.

Literatura

[1] BABER, C.; STANTON, N.A. (1996). Human error identification techniques applied to public technology : predictions compared with observed use. Applied Ergonomics, 1996, č. 27(2), s. 119-131.
[2] BORYSIEWICZ, M.; FURTEK, A.; POTEMPSKI, S. (2000). Poradnik metod ocen ryzyka zwiazanego z niebezpiezcnymi instalacjami procesowymi. Otwock-Swierk : Instytut Energii Atomowej, 2000. ISBN 83-914809-0-9.
[3] EMBREY, D. (2000). Performance Influencing Factors (PIFs) [online]. Human Reliability Associates Ltd., 2000 [cit. 2008-07-30]. Dostupný na www: <http://www.humanreliability.com/articles/Introduction%20to%20Performance....
[4] GERTMAN, D.I.; BLACKMAN, H.S. (1994). Human Reliability and Safety Analysis Data Handbook. New York : John Wilex and Sons, 1994.
[5] GROZDANOVIĆ, M; STOJILJKOVIĆ, E. (2006). Framework for Human Error Quantification. Facta Universitatis – Series: Philosophy, Sociology and Psychology, 2006, vol. 5, no.1, pp. 131-144.
[6] Guidelines for Preventing Human Error in Process Safety. New York : Center for Chemical Process Safety of the American Institute of Chemical Engineers, 1994.
[7] HALE, A.R.; GLENDON, A.I. (1987). Industrial accident prevention : a safety management approach. 5th ed. New York : McGraw-Hill, 1987.
[8] JOHNSON, C.W. (2003). Failure in Safety-Critical Systéme : a Handbook of Accident and Incident Reporting. Glasgow : University of Glasgow Press, 2003.
[9] KARKOWSKI, W. (2006). International Encyclopedia of Ergonomics and Human Factors : vol. 3. Boca Raton : Taylor and Francis, 2006. ISBN 978-0-415-30430-6. Chapter Technique for the Retrospective and Predictive Analysis of Cognitive Error, p. 3386.
[10] OKADA, Y. (2005). Human Error: Management of Performance Shaping Factors. In International Conference on Computer-Aided Ergonomics and Safety. Kosice : Technical University of Kosice, 2005.
[11] OSTROM, L., WILHELMSEN, C., KAPLAN, B. (1993). Posouzení bezpečnostní kultury. Nuclear Safety, 1993, vol. 34, no. 2.