Faktory ovlivňující člověka v pracovním systému

19.09.2011

Zdroj:

D - Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

Striktní posuzování vlivu fyzikálních faktorů na spolehlivost člověka dnes již není považováno za postačující. Problematika posuzování spolehlivosti lidského činitele dnes zahrnuje globální posuzování celého spektra prvků.

lidský činitel

Část IV. Hodnocení významnosti faktorů

Hodnocení významnosti faktorů

Má-li být prostřednictvím PSF resp. PIF provedena charakterizace úrovně pracovního systému, je zapotřebí zavést jednotný systém hodnocení jejich významnosti. V praxi to znamená provést jejich relativní ocenění podle stavu zjištěného in situ. Pro uskutečnění tohoto cíle bývá využíváno kategorizační hodnocení pomocí několikabodové škály. Příkladem může být tato škála charakterizující vliv daného faktoru na výkonnost, pohodu a spolehlivost člověka: zanedbatelný – významný – klíčový, anebo hodnotíme-li úroveň daného faktoru uvnitř pracovního systému jako takovou, pak lze nejlépe využít členění na: špatný – průměrný – výborný.

Pro některé aplikace (jako například pro Human Reliability Analysis) je potřeba, aby byly PSF/PIF faktory ohodnoceny i pomocí semikvantitativní škály. Skutečně kvalitní ohodnocení však vyžaduje poradu v týmu odborníků a přijetí jednoznačného konsensu. Embrey [3] doporučuje vycházet ze základní, výše uvedené, tříbodové kvalitativní škály, ke které jsou dále přiřazeny hodnoty bodů v rozpětí od 1 do 9 (viz tabulka níže).

Hodnocení vlivu faktoru na spolehlivost člověka (kvantitativní vyjádření)	Popis kvality procedur a předpisů	Popis úrovně (některých) fyzikálních faktorů pracovního prostředí
Špatný (1)	Žádné psané předpisy; Provádění práce podle „standardních způsobů“ sdělovaných ústními pokyny; Obsah školení a výcviku není provázán s požadavky pro zajištění bezpečného výkonu práce;	Vysoká hlučnost; Nedostatečné osvětlení; Vysoká nebo velmi nízká teplota; Vysoká relativní vlhkost vzduchu; Průvan, vítr;
Průměrný (5)	Jsou zavedeny standardizované postupy pro provádění úkolu a to i v psané podobě; Provozní dokumentace je dostupná, ale ne vždy je pracovníky používána;	Hluk je překračován je mírně; Rozkolísaná teplota a relativní vlhkost vzduchu;
Výborný (9)	Detailní předpisy jsou zaměstnancům vždy dostupné; Předpisy jsou vytvořeny podle detailní úkolové analýzy daného pracovního procesu; Školení a výcvik jsou provázány s požadavky pro zajištění bezpečného výkonu práce;	Hluk není překračován; Dostatečné osvětlení pracoviště; Teplota a vlhkost v ideálních úrovních;

Vedle faktorů spojených s působením pracovního prostředí na člověka se také významně uplatňují ty, které souvisejí s fyzickou výkonností člověka, tj. s jeho tělesnou stavbou a rozměry těla a končetin, s rozsahy pohybů, pohybovými stereotypy, se svalovou silou, či s tělesnou zdatností a to v závislosti na věku a pohlaví. Chceme-li zhodnotit spolehlivost člověka, musíme se zaměřit také na faktory ovlivňující jeho smyslové orgány a mentální výkon. Například u operátorů velínů jsou v tomto ohledu rozhodující dobrá paměť, rychlý postřeh, rychlá reakce, dokonalé znalosti, tolerance v rámci kolektivu, odolnost proti přetížení atd. Nezanedbatelný je samozřejmě také vliv pracovního prostředí a chování ostatních osob na psychický stav operátora, avšak ten se hodnotí jen velmi obtížně.

Ovlivnění mentální výkonnosti a psychické odolnosti člověka je často kombinací mnoha různých vnějších vlivů a situací [10]. Při hodnocení faktorů, které zohledňují právě psychické nebo mentální charakteristiky, je potřeba nejprve provést identifikaci dílčích faktorů, které daný faktor společně utvářejí. Stejně tak se může při kolektivním hodnocení stát, že například dva odborníci na problematiku lidského činitele mohou zastávat rozdílný názor na faktor „únava“ oproti expertu působícího v oblasti personalistiky. Pro snadnější domluvu v týmu hodnotitelů je potřeba tedy nejen provést dekompozici daného faktoru (je-li to nutné), ale také shodnout se na terminologii – tedy lidově řečeno na tom, co bude (v tomto případě) za „únavu“ vlastně považováno. Zůstaneme-li u tohoto příkladu, pak lze jako základní činitele ovlivňující únavu pracovníků považovat zejména: 1) časovou náročnost pracovního úkolu, 2) střídání/přestávky během práce a 3) odpočinek po práci.

Pro hodnocení PSF resp. PIF faktorů navrhl Embrey níže uvedený přístup, který spočívá na počátečním definování krajních hodnot pomyslné škály od 1 do 9. Díky tomu lze pak snáze dojít ke shodě, jaké hodnoty daný faktor či „subfaktor“ na hodnoceném pracovišti nabývá. Níže je detailněji rozveden již zmiňovaný příklad, kde jsou uvedeny také popisy extrémních situací u jednotlivých „subfaktorů“.


	Subfaktor: Časová náročnost pracovního úkolu
Pracovní doba je 12 hodin a často se překračuje přesčasy a pracovní prostředí zaměstnancům nevyhovuje	Hodnotitelé se shodli na hodnotě 3	Pracovní doba je 8 hodin, práce je různorodá a pracovní prostředí dobré.
	Subfaktor: Střídání/přestávky během práce
Pracovníci se v průběhu práce nestřídají, nemají možnost přestávek v práci a práce je značně monotónní.	Hodnotitelé se shodli na hodnotě 8	Pracovníci mají v průběhu práce možnost přestávky na oddech a osvěžení, v případě potřeby je možné provést vystřídání, nebo změnu vykonávané pracovní činnosti.
	Subfaktor: Odpočinek po práci
Pracovníci spí méně než 5 hodin denně, pracuje se i o víkendech, takže u zaměstnanců vzniká spánkový deficit.	Hodnotitelé se shodli na hodnotě 7	Pracovníci spí 8 hodin denně a o víkendech se nepracuje. Spánkový deficit u pracovníků nevzniká.

Hodnotitelé zjistili, že pracovníci často pracují přesčas, takže subfaktor „časová náročnost práce“ byl hodnocen jako podprůměrný, tedy 3 body. Jelikož se však během práce pracovníci střídají a mají možnost dělat si přestávky, shodli se hodnotitelé, že nehrozí vznik nudy či monotonie, a že pracovníci jsou neustále bdělí a mají postřeh. Proto subfaktor „střídání/přestávky během práce“ byl hodnocen nadprůměrně, tedy 8 body. Poslední subfaktor „odpočinek po práci“ byl ohodnocen jako více méně průměrný, protože pracovní doba v podniku je standardní, osmihodinová, což umožňuje pracovníkům dostatečný čas pro spánek. Přes to však ale řada mladých pracovníků, podle výpovědi přímého nadřízeného (mistra), často ponocuje (např. chodí na diskotéky, na pivo….), takže únava a nevyspání se na nich čas od času projeví. Proto tento subfaktor získal hodnotu 7. Výsledná hodnota míry faktoru „únava“ je pak počítána jako průměrná hodnota všech „subfaktorů“, v tomto případě tedy: (3 + 8 + 7) / 3 = 6.