Faktory ovlivňující člověka v pracovním systému

19.09.2011

Zdroj:

D - Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

Striktní posuzování vlivu fyzikálních faktorů na spolehlivost člověka dnes již není považováno za postačující. Problematika posuzování spolehlivosti lidského činitele dnes zahrnuje globální posuzování celého spektra prvků.

lidský činitel

Část V. Pravděpodobnost vzniku chyby

Pravděpodobnost vzniku chyby

Kromě funkce indikátoru výkonnosti člověka v pracovním systému, lze PSF resp. PIF provázat také s typickými chybami a k nim přiřadit příslušné pravděpodobnosti jejich vzniku, čímž lze posoudit také spolehlivost člověka. Tohoto přístupu se využívá zejména při analýze PRA (Probabilistic Risk Assessment) nebo ve stromech poruch, do kterých tyto hodnoty vstupují (zde nazývané HEP – Human Error Probability). Existují dva hlavní přístupy, které lze pro vyjádření kvantitativní míry použít. První podává informaci o pravděpodobnosti vzniku chyby ve formě vzájemného srovnání, např. chyba A se vyskytuje dvakrát méně často než chyba B, druhý pak udává absolutní hodnoty pravděpodobnosti vzniku dané chyby, například tedy pravděpodobnost vzniku chyby A je 2.10-1 [5]. Tento druhý způsob je samozřejmě výhodnější, avšak získat absolutní hodnoty pravděpodobností (HEP) není jednoduché. V zásadě pro to existují tři přístupy založené na statistickém zpracování dat odvozených z:

dlouholeté provozní zkušenosti (tzv. generická data),
pokusných zkoušek,
simulací.

Kvalitativně nejlepší hodnoty poskytují dlouhodobé provozní zkušenosti, zejména pak získané ze statisticky významného vzorku vzájemně porovnatelných podniků. Taktéž dostatečně rozsáhlé experimenty prováděné výzkumnými institucemi ve spolupráci s průmyslovou sférou umožňují získávat poměrně dobré údaje. Bohužel, pouze velmi málo publikovaných dat bylo získáno těmito způsoby, a tak stále ještě nezastupitelnou roli hrají expertní odhady.

Hodnoty HEP u celkem 48 různých chyb spojených s vybranými provozními situacemi, které mohou vznikat jako následek nežádoucího působení některých PIF, presentovali Grozdanović a Stojiljković [5]. Pro zajímavost je níže uveden seznam obsahující pět „nejčastějších“ chyb operátorů, tedy chyb s největší pravděpodobností vzniku (nejvyšší HEP), a pro porovnání dvě neúmyslné chyby, jejichž pravděpodobnosti jsou o mnoho řádů menší.

Popis lidské chyby	Pravděpodobnost (HEP)
Chyby vzniklé při řešení neobvyklé mimořádné provozní situace	3,4.10^-2
Chyby vznikající díky vysokému stresu	3.10^-2
Chyby při provádění komplikovaných (nerutinních) pracovních úkolů	3.10^-2
Chyby spojené s výskytem skryté poruchy v komplikovaném systému, která se navenek neprojevuje (např. není odhalena řídícím systémem).	2.10^-2
Chyba při ručním řízení technologie (z velínu) během mimořádné situace (havárie, odstávky, najíždění).	2.10^-2
Omyl, přehlédnutí** jednotlivce (jeden operátor)	10^-5
Omyl, přehlédnutí** v rámci kolektivu (více operátorů – týmové řízení)	10^-6

** jedná se o limitní hodnotu spolehlivosti člověka, či o pravděpodobnost vzniku chyby pramenící z fyzických, mentálních a psychických omezení člověka.

Obecně platí, že absolutní hodnoty pravděpodobností mohou být zatíženy značnou chybou a často se významně liší i napříč různými podniky, což může, například při jejich použití ve stromech poruch, vést k hrubým zkreslením. Z tohoto důvodu mají kvantitativní hodnoty své opodstatnění a využití jen v kontextu s dalšími (kvalitativními) informacemi, jakými jsou například popisy jednotlivých pracovních úkolů, informace o způsobu výcviku a školení zaměstnanců atd.