Ekonomické aspekty BOZP

V České republice absence pro nemoc a úraz zaměstnanců, respektive průměrná délka pracovní neschopnosti dosahuje rekordních výšek, a to více než jeden měsíc na jeden případ. Každý den chybí na pracovištích pro nemoc a úraz průměrně 302 tisíc osob, tj. téměř 7 % ze všech 4,4 mil. nemocensky pojištěných osob v ČR; což pro názornost představuje celkový počet obyvatel jako má například celý Karlovarský kraj nebo město Ostrava. O tom, že se tento stav i dlouhodobý trend  také  odráží na produktivitě ekonomiky, není  žádných pochybností. Nenahraditelné ztráty na životech  a poškození zdraví jsou pro nás všechny varováním. Vyčíslíme-li k tomu  společenské náklady a ztráty z titulu pracovních úrazů, smrtelných úrazů a nemocí z povolání, které představují řádově ročně 25 miliard korun,  je evidentní, že Česká republika bude muset příslušnými nástroji reagovat na identifikované negativní trendy, věnovat větší pozornost hospodaření s lidským kapitálem.

Stav a úroveň BOZP – přístupy podniků

Je zřejmé, že stav a úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v konkrétním podniku odráží stav technického vybavení, vyspělost kultury práce managementu i zaměstnanců, způsob jejich přípravy a výchovy, úroveň organizace a řízení apod.
V České republice existuje množství podniků, zejména těch velmi úspěšných, které budují dlouholetou tradici (image, goodwill, značka) v dané sféře podnikání, které mají vysokou vnitřní podnikovou kulturu a které se aktivně hlásí k odpovědnosti za všechny aspekty svého podnikání i mají pozitivní přístup k celospolečenským potřebám. Tyto podniky také využívají všech dostupných marketingově konkurenčních výhod včetně vyzvedávání svého přístupu a péče o bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků i o životní prostředí (bezpečná výroba, bezpečné výrobky, ekologická výroba…). Tím získávají mnohem větší přízeň a sympatie, stávají se preferovanými jak zákazníky, tak i zaměstnanci a investory. Těmto podnikům
a jejich manažerům je jasné, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci nemá jen význam morálně humánní, ale zejména i ekonomický a že se stává čím dál více existenčně podmiňujícím faktorem úspěšného podnikání.
Na druhé straně existují podniky, které na počátku 21. století berou BOZP jen jako nutné zlo a snaží se přežít,  aniž by plnily i ty nejzákladnější povinnosti. Dopady těchto přístupů jsou evidentní.

Důsledky nízké úrovně BOZP

Úrazy (PÚ, SÚ), nemoci z povolání, invalidita, nemocnost představují zátěž pro jedince, rodinu, podnik i celou společnost. Může znamenat ukončení aktivní pracovní činnosti (předčasné odchody do důchodu), zatížení zdravotního a sociálního systému (vyšší výdaje státního rozpočtu), snížení pracovní schopnosti, nezaměstnanost, ohrožení příjmu rodin, zvýšení objemu nevyužitého času a pokles produktivity práce, snížení konkurenční schopnosti podniků i celé ekonomiky.
V podnicích vede nízká úroveň BOZP a nedostatečná prevence ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku nehodových událostí (od skoronehod až po havárie) , ke ztrátám na lidských životech, zdraví i majetku (poškození strojů, zařízení, materiálů, objektů, škody v okolí podniku apod.). Nemocnost, úrazovost znamená větší objem nevyužitelného produktivního času, snížení využívání a efektivnosti investic a výrobních zařízení, zvýšení potřeby vyššího počtu pracovníků, snížení celkové produktivity práce, vyšší nároky na organizaci a řízení pracovního procesu, ztrátu dobré pověsti (image, goodwill), ohrožení tržních pozic domácích i zahraničních, narušení vztahů se subdodavateli, s místní komunitou, problémy se získáváním kvalifikovaných pracovníků, plýtvání znalostmi a dovednostmi stávajících pracovníků, snižování pracovní morálky, spory s odborovými organizacemi, pokuty od inspekčních orgánů, možnost uzavření provozu a odnětí povolení k činnosti. Odráží se v hospodaření podniku, ve vyšších nákladech a ztrátách z titulu placení náhrad, odškodnění (PÚ, SÚ, nemoci z povolání), příplatků za ztížené pracovní prostředí, vyšších sazeb pojistného, řešení soudních sporů, sankcí a pokut apod.

Mezi mírou absence zaměstnanců a rentabilitou společnosti existuje přímá souvislost, což také potvrzuje celosvětový průzkum, neboť  organizace s průměrem 5 dnů absence na jednoho zaměstnance za rok vykazují o 60 % vyšší ziskovost než organizace s průměrnou desetidenní absencí. Čeští účastníci této studie vykázali v průměru 14,4 dnů absence na zaměstnance za rok, což se projevuje nižší mírou rentability společností. Vztah mezi mírou absence zaměstnanců a výkonností, resp. rentabilitou společností je zachycen v následujícím schématu:
 

Dále při zajišťování výroby a služeb, v případě vyšší absence zaměstnanců, sahají podniky vesměs k přesčasové práci. Stávající zaměstnanci jsou tak vystaveni vyššímu pracovnímu zatížení. Vyšší intenzita práce a prodlužování práce se mohou v delším časovém horizontu odrazit nejen v nárůstu stresu, ale ve svém důsledku ve zhoršení zdravotního stavu zaměstnanců a v neposlední řadě i v jejich absenci pro nemoc a úraz. Podniku tak nezbývá než zvyšovat počty zaměstnanců, což se může (viz následující schéma).

Dále je nutné si uvědomit, že plné členství v EU usnadní volný pohyb produkce a vyšší tlak ze strany potenciálních konkurentů na respektování rovných podmínek podnikání. V tomto směru se již v minulosti objevovaly stížnosti na „vylepšování“ nákladové pozice českých producentů z titulu nedodržování ekologických požadavků a obdobné signály se mohou uplatnit v případě šetření nákladů na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – tzv. sociální dumping¹ .

Je zřejmé, že v mnohých organizacích převládá sklon k podceňování významu rizik spojených s bezpečností práce. Většina firem zabezpečuje nezbytné, často jen základní požadavky týkající se bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Není třeba zakrývat i tu skutečnost, že v případě sezónních výrob, kdy se do provozu „valí“ zakázky, je zájmem provozních manažerů vyrábět i za cenu, že řada těchto z jejich pohledu „podpůrných“ požadavků nebude zcela a důsledně dodržena. Přiznejme dále, že management řady organizací má velice nízké povědomí o požadavcích bezpečnosti práce (vydání živnostenského listu je u řady živností pouze formálním aktem bez jakéhokoliv ověření elementárních znalostí pro fungování firmy.

Dle dosavadních výsledků analýz přesto existuje v čs. podnikatelské sféře reálný prostor
a rezervy pro zavádění a zdokonalování systému řízení BOZP jako převážně neinvestičního zdroje růstu výkonnosti a produktivity práce. Realizace však vyžaduje změnu přístupů jak managementů tak i samotných zaměstnanců (např. příplatky za rizikovou práci). K tomu může napomoci nejen důsledné vynucování dodržování zákonných povinností, sílící tržní tlak zejména zahraniční konkurence, ale i například prosazení systému celoživotního vzdělávání v oblasti BOZP a účinné osvěty a propagace.

Náležitá péče a zvyšování úrovně BOZP vede k vyšší kultuře práce a kvalitě pracovních míst, zvyšování spokojenosti zaměstnanců, zkvalitňování lidského kapitálu a lidských zdrojů, snižování nemocnosti a úrazovosti (absence), ztrát a nákladů apod. (viz schéma):

¹ V případě, že by se jednalo o českého producenta s nedostatečným respektem ke standardům BOZP, který by díky tomu snadno konkuroval jinému podnikajícímu subjektu v EU v daném oboru, může tento podat stížnost či žaloby pro porušení platného práva, resp. nedostatečnou aplikaci společných standardů EU, popř. zamezit dodávkám z firem podezřelých z opomíjení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.