Dotazy na pracovnělékařskou péči - část. II.

Dotaz č. 1: Prosím o podrobnější vysvětlení k celkové době potřebné k provádění pracovnělékařských služeb. Není nám jasné, co se do této celkové doby počítá, zda jsou to veškerá vyšetření prováděná u všech lékařů, tj. odborné vyšetření třeba v riziku prachu, hluku atd., včetně prohlídky u poskytovatele, u kterého máme sjednanou smlouvu. Myslím tím lékaře všeobecného lékařství, který vystaví posudek o zdravotní způsobilosti. Nebo se jedná pouze o čas strávený u poskytovatele pracovnělékařských služeb, který vystavuje posudek a na dobu u odborných lékařů se nebere zřetel? Dále nás zajímá, zda se musí tato doba dokládat.

Doba potřebná pro provádění lékařských prohlídek uvedená v příloze č. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb. slouží pro stanovení kapacitních možností poskytovatele pracovnělékařských služeb - pro kolik osob, případně zaměstnavatelů s určitým počtem zaměstnanců, bude schopen zajistit poskytování pracovnělékařských služeb s ohledem na zdravotní náročnost práce, kterou zaměstnanci vykonávají. Poskytovatel pracovnělékařských služeb musí od zaměstnavatele v prvé řadě získat údaje o tom, jaké rizikové faktory se při práci vyskytují a to zdravotní (např. hluk, vibrace, prach, chemické látky apod.) i bezpečnostní (noční práce, práce ve výškách, používání zbraně apod), a do jakých kategorií práce jsou tyto jednotlivé rizikové faktory zařazeny.

Podle uvedených časů pro jednotlivé druhy prohlídek je možné plánovat počet lékařských prohlídek za den, které je schopen poskytovatel pracovnělékařských služeb provést. Uvedené časy zahrnují vlastní vyšetření posuzované osoby, ale také administrativní činnost, seznámení se s výpisem ze zdravotnické dokumentace, zhodnocení výsledků odborných vyšetření, posudkovou rozvahu i vypracování lékařského posudku.

Z uvedeného je zřejmé, že doba potřebná pro provádění pracovnělékařských služeb podle vyhlášky č. 79/2013 Sb. se vztahuje na poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu o poskytování těchto služeb. Provedení úkonů poskytovatelem pracovnělékařských služeb bude dohledatelné v dokumentaci, kterou poskytovatel o vyšetřovaných zaměstnancích vede.

Dotaz č. 2: V § 11 vyhlášky č. 79/2013 se říká, že periodické prohlídky se provádí u kategorie první 1 x za 6 let a 1 x za 4 roky po dovršení 50 let věku. Není tohle zbytečné a duplicitní, když máme povinnost ze zákona jít ke svému praktickému lékaři na preventivní prohlídku 1x za 2 roky? Myslím tím jako občané, ne jako zaměstnanci. Navíc preventivní prohlídky pro první kategorii provádí registrující praktický lékař. Nestačilo by, kdyby ten pouze vystavil posudek, že zdravotní stav se nezměnil anebo i změnil. Možná by bylo vhodné u pracujících bez rizika zdravotní stav posoudit jen u vstupní prohlídky a poté by vše bylo v kompetenci registrujících lékařů.

Předepsaná náplň periodické pracovnělékařské prohlídky (dále jen „PPLP") a všeobecné preventivní prohlídky (dále jen „VPP") je rozdílná. PPLP se provádí především z důvodů zjištění včasné změny zdravotního stavu v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci. Její náplň je uvedena v § 7 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., tuto prohlídku hradí zaměstnavatel. VLP je zaměřena na prevenci civilizačních onemocnění, v podrobnostech odkazujeme na § 2 vyhlášky č. 70/2012 Sb. o preventivních prohlídkách. Nejedná se o povinnou prohlídku, ale prohlídku, na kterou má pojištěnec nárok. Tato prohlídka je hrazena z veřejného zdravotního pojištění a provádí ji registrující posyktovatel v oboru všeobecné praktické lékařství jednou za 2 roky.

Pracovnělékařské prohlídky u poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je zaměstnanec registrován, lze provádět pouze, jde-li o zaměstnance, který vykonává práci zařazenou do kategorie 1 podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy podle § 54 odst. 2 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb.

Předepsaná lhůta těchto prohlídek je jednou za 6 let nebo jednou za 4 roky u zaměstnance staršího 50 let. Další podmínkou je souhlas zaměstnavatele, aby PPLP provedl registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství i v případě, kdy má pracovnělékařské služby smluvně zajištěné s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

I v případě, že se na pracovišti vyskytují práce pouze kategorie první, však musí mít zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 54 odst. 2 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb. uzavřenou písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb ve věci hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, poradenství zaměřeného na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelného dohledu na pracovištích a nad výkonem práce.

Registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, který zajišťuje, při respektování výše uvedených omezení, u osoby PPLP i VPP, může využít u PPLP výsledků vyšetření provedených v rámci VLP. Vždy však záleží na době, která uběhla od provedení vyšetření, vývoji zdravotního stavu a prokazatelnosti výsledku vyšetření s tím omezením, že výsledky vyšetření by neměly být starší 3 měsíců.

Dotaz č. 3: Zákon říká, že u osob, které budou vykonávat práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, platí povinnost podrobit se lékařské prohlídce pouze v tom případě, pokud je vykonávaná práce riziková, nebo pokud tuto povinnost stanoví jiný právní předpis, případně jestliže sám zaměstnavatel má pochybnosti o způsobilosti zaměstnance. Ale co když budou vykonávat práce nebo činnosti, jejíchž součástí je riziko ohrožení zdraví uvedené v příloze č. 2 vyhl. č. 79/2013 Sb.? Např. budou mít noční služby, obsluhovat tlakové lahve, řídit vozidlo, pracovat v kuchyni (činnosti epidemiologicky závažné) nebo nastupují jako učitelé ve školách anebo budou pracovat ve zdravotnictví, v zařízeních sociálních služeb apod.? Ani v těchto případech nemusejí mít vstupní prohlídku?

Podle ustanovení § 11 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb. se provádí periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práce nebo činnosti, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, jednou za 4 roky nebo po dovršení 50 let věku jednou za dva roky. Práce nebo činnosti, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, jsou uvedeny v příloze č. 2 části II vyhlášky.

Výše uvedená vyhláška vydaná na základě zmocňovacího ustanovení § 60 zákona č. 373/2011 Sb., vymezuje mimo jiné podmínky pro činnosti, které jsou součástí práce. Touto podmínkou je zejména absolvování posouzení zdravotní způsobilosti na základě vstupní lékařské prohlídky v případech, které lze podřadit pod jednotlivé části přílohy č. 2 vyhlášky. V případě výkonu prací nebo činností, jejichž součástí je riziko ohroženi zdraví, je tedy třeba vstupní prohlídku provést, i když se jedná o práci vykonávanou na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr.