Doprovod dospělého syna do domova pro zdravotně postižené

Jsem matka dospělého mentálně postiženého syna, který je umístěn v domově pro zdravotně postižené v jiném městě a jezdí na jeden víkend v měsíci domů. Zákon, potažmo příloha nařízení vlády č. 590/2006 Sb., bod. 8., pís. b) umožňuje pracovní volno na doprovod do zařízení sociální péče pouze u dítěte. Jak je to řešené u osob, které už nejsou dětmi, ale rodič je musí přesto doprovázet? Má právo na pracovní volno a je placené nebo neplacené? V zákoně je řešen jen doprovod k lékaři nikoli doprovod při cestě z domova pro zdravotně postižené na víkendový pobyt domů a zpět. Syn jezdí domů na víkendový pobyt vždy v pátek a vrací se zpět v pondělí ráno. Tento doprovod mi zasahuje do pracovní doby.

Doprovod osoby ZTP/P do a ze zařízení sociální péče je sice faktickou překážkou v práci zaměstnance, ale, nejedná-li se o dítě zaměstnance, tuto situaci pracovněprávní předpisy neřeší. Nejedná se o žádnou z překážek v práci na straně zaměstnance, uvedených v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Nárok na placené ani neplacené volno zaměstnanci tedy nenáleží.

V pracovním poměru je možno řešit uvedenou situaci jen dohodou se zaměstnavatelem o změně pracovní doby, resp. o poskytnutí neplaceného pracovního volna.

Nemůžeme vyloučit, že existuje pro tento případ nějaká kompenzace v oblasti sociálních dávek. K posuzování problematiky sociálních dávek nejsme ale kompetentní.