Desetkrát více lidí umírá na pracovišti kvůli nebezpečným látkám než v souvislosti s úrazem

Zpráva Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) nazvaná „Odborná prognóza nově se objevujících chemických rizik souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci“ určuje hlavní skupiny látek, které by mohly představovat nová a rostoucí rizika pro pracovníky a přispívat ke vzniku nemocí, počínaje alergiemi a astmatem přes neplodnost až po rakovinu.

„Odhaduje se, že každoročně dojde v Evropě k 74 000 úmrtím z povoláním, jež jsou spojena s nebezpečnými látkami, s nimiž pracovníci přicházejí do styku na pracovišti. To znamená, že v důsledku působení nebezpečných látek zemře desetkrát více lidí než v důsledku pracovních úrazů. Mnoho společností nevěnuje odstranění nebo nahrazení nebezpečných látek dostatečnou pozornost. Řízení chemických rizik je nevyhovující zejména v malých a středních podnicích a v subdodavatelských firmách", říká Jukka Takala, ředitel Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Odborná prognóza nově se objevujících chemických rizik souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, kterou vypracovalo 49 odborníků z celé Evropy, staví do čela seznamu látek, před nimiž musí být pracovníci chráněni, nanočástice. Nanotechnologie se používají například v kosmetice a v produktech informačních technologií a očekává se prudký růst jejich významu a vytvoření celosvětového trhu o hodnotě mnoha miliard eur. Přestože je zapotřebí další výzkum míry škod, které nanočástice zanechávají na lidském zdraví, existuje dostatek informací k vytvoření prozatímních pracovních postupů vedoucích ke snížení expozice na pracovišti.

Nebezpečné látky se nenacházejí pouze v chemickém průmyslu, ale i v takových povoláních, jako je zemědělství, ošetřovatelství nebo stavebnictví a v mnoha malých a středních podnicích mimo oblast chemického průmyslu. V mnoha profesích je vystavena chemickým látkám např. kůže pracovníků, což vede k nárůstu počtu osob, které trpí alergiemi. Odhaduje se, že chemické látky stojí v Evropě za 80 – 90 % kožních onemocnění, která jsou na žebříčku nemocí z povolání na druhém místě (13,6 %) hned za muskuloskeletálními poruchami. Zhruba 15 % evropských pracovníků dále uvádí, že s chemickými přípravky pracují po čtvrtinu své pracovní doby, 10 % jich prohlásilo, že dýchají výpary, a 19 % vdechuje na pracovišti prach, dýmy a kouř.

Odborná prognóza též upozorňuje na látky, které pravděpodobně způsobují různé druhy rakoviny, například výfukové plyny vznětových motorů. Pokud jde o látky toxické pro reprodukci, tedy látky, které mohou poškodit reprodukční soustavu, je míra povědomí stále velmi nízká a jsou obecně stále vnímány jako zdravotní problém týkající se výhradně žen.

Mezi povolání, která vzbuzují stále větší obavy a při nichž pracovníci čelí vysokému riziku, že přijdou do kontaktu s nebezpečnými látkami, patří zpracování odpadů, stavebnictví a služby, jako je úklid nebo pečovatelské služby v domácnosti.

Kombinované expozice několika chemickým látkám jsou spíše pravidlem než výjimkou, a pokud vezmeme v úvahu každé riziko samostatně, je pravděpodobné, že skutečný rozměr tohoto problému je podceňován. V současné době narůstají obavy z vícenásobných expozic, na což poukázaly i prognózy agentury EU-OSHA o vznikajících biologických, fyzikálních a psychosociálních rizicích.

V České republice je chemickým látkám na pracovišti vystaveno téměř 217 000 pracovníků, což představuje 11 % všech zaměstnanců. Rizikové práce vykonává cca 30 000 lidí. Ve srovnání s tímto počtem exponovaných osob je výskyt akutních a chronických otrav způsobených chemickými látkami na pracovišti velmi nízký. V roce 2008 to bylo jen 15 případů, což je pouhé 1 % z celkového počtu nemocí z povolání hlášených v daném roce. Chemické látky jsou však příčinou poměrně velkého počtu profesionálních dermatóz. V roce 2008 bylo zachyceno 233 případů (17 % všech nemocí z povolání v ČR). Chemické látky se rovněž významně podílejí na vzniku alergických onemocnění dýchacích cest. V minulém roce bylo v ČR hlášeno celkem 60 případů těchto onemocnění (4,3 % všech hlášených nemocí z povolání). Jejich počet má navíc stoupající tendenci.

Prachu je v ČR vystaveno téměř 290 000 zaměstnanců (tj. 15 % ze všech zaměstnanců), z toho 72 000 vykonává práce rizikové, při kterých dochází k překračování nejvyšších přípustných koncentrací prachu v pracovním ovzduší. Profesionálních onemocnění způsobených prachem bylo v roce 2008 hlášeno 117 případů, což je 8 % celkového počtu nemocí z povolání. Tato onemocnění představují čtvrtou nejpočetnější kategorii nemocí z povolání – po nemocech způsobených fyzikálními faktory, jako jsou přetěžování, vibrace a hluk (55 %), nemocech kožních (17 %) a nemocech infekčních (14 %).