Tento článek vznikl na základě dne stráveného s inspekcí práce, především s inspektory z Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu. Pojednává o průběhu kontrol v oblasti BOZP a pracovněprávních vztahů v organizacích, právech a povinnostech inspektora, o kontrolních akcích v roce 2007 a připravovaných úkolech na rok 2008.
Podle § 4 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění, Státní úřad inspekce práce (SÚIP) zpracovává roční program kontrolních akcí, který schvaluje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Na jaře proběhne návrhové kolo, kde mohou jednotlivé oblastní inspektoráty práce (OIP) navrhovat úkoly na příští rok. Pro kontrolní činnost bývají vybírány především ty subjekty, které měly za poslední 3 roky smrtelný či závažný pracovní úraz z důvodů porušení bezpečnostních předpisů v oblasti zadaného tématu úkolu. Dále ty, které nebyly OIP dosud kontrolovány. Případně subjekty, u nichž OIP zjistil při předchozí kontrole závažná porušení předpisů k zajišťování bezpečnosti práce a technických zařízení, stanovených pracovních podmínek nebo porušení vyplývajících z právních předpisů v oblasti pracovněprávních vztahů. Do programu kontrolních akcí se na základě rozhodnutí vedoucího inspektora zařazují i organizace, na které byly podány podněty ke kontrole. Někdy jich bývá i více na jednu organizaci. Občan má právo podat podnět ke kontrole, na její provedení ale nárok nemá.
V rámci programu kontrolních akcí jsou stanoveny stejné úkoly pro všechny inspektoráty nebo SÚIP může zadat úkol jednomu konkrétnímu inspektorátu. Například OIP pro hl. m. Prahu se zabývá kontrolami právnických a fyzických osob, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi v Praze, kde je nejvíce reklamních agentur, filmových studií apod. Jedním z úkolů, který už probíhá dlouhodobě a je společný pro všechny inspektoráty je úkol pod názvem Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích. Týká se subjektů s počtem zaměstnanců od 6 do 249.
O tom, jak probíhá kontrola, mě informoval Ing. Jiří Procházka, inspektor z OIP pro hl. m. Prahu, který je zaměřen na vyhrazená plynová zařízení a současně je garantem za oblast prevence závažných havárií a program „Bezpečný podnik“. Inspektor se ohlašuje předem telefonicky nebo písemně a sdělí kontrolované osobě, jaké doklady při kontrole bude vyžadovat. Má také povinnost informovat odborovou organizaci působící u dotyčného zaměstnavatele. Některé kontroly však mohou být i neohlášené, například když se zjišťuje dodržování podmínek přesčasové práce, noční práce. Podle ing. Procházky stačí uvést, že budou kontrolovány povinnosti vyplývající ze zákoníku práce z oblasti BOZP a tím je řečeno vše. To znamená část pátá, § 101 - § 108 zákoníku práce.
Přestože je každý inspektor zaměřený na jinou oblast, kontroluje, zda-li jsou splněny všechny povinnosti týkající se všeobecně BOZP a pracovních podmínek, tj. evidence pracovní doby, evidence přesčasové práce, noční práce. S noční prací například souvisí i zdravotní způsobilost zaměstnance – 1 x za rok absolvovat lékařskou prohlídku.
OIP při kontrole postupuje podle interního kontrolního seznamu, který je vydáván pro každý úkol Státním úřadem inspekce práce. Kromě dokumentace se také kontroluje, jak jsou aplikované předpisy pro jednotlivé oblasti BOZP na organizaci, zda organizace provádí pravidelné kontroly, revize a zkoušky technických zařízení, probíhá kontrola namátkově vybraných pracovišť. Kontroly se zúčastňuje statutární zástupce firmy, osoba odborně způsobilá v prevenci rizik, ať už je to zaměstnanec nebo externí pracovník, zástupce odborové organizace (zaměstnavatel je povinen informovat odborovou organizaci o výsledku kontroly - § 108 zákoníku práce), v případě potřeby i další zaměstnanci. Základem je, že organizace má podchycena všechna rizika. „Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel má ve vztahu k zaměstnanci pouze jedinou povinnost - zajistit, když přijde zaměstnanec do práce zdravý, aby také zdravý odešel“, říká Ing. Procházka.
Na kontroly chodí inspektor sám, ale může si pro určitou konkrétní oblast přizvat specialistu (např. na vyhrazená el. zařízení). Někdy si situace může vyžádat další specializovanou kontrolu, když inspektor zjistí, že v organizaci jsou další nedostatky, které spadají do kompetence kolegy specializovaného na jinou oblast.
Výstupem z kontroly je protokol o kontrole, který po ukončení kontroly přebírá statutární zástupce firmy nebo jím pověřený zástupce firmy. Na základě zjištěných nedostatků, inspektor vydává spolu s protokolem opatření k odstranění těchto nedostatků, včetně termínů, do kdy mají být odstraněny. Může také navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik (§ 7 odst. 1 písm. k) z. č. 251/2005 Sb., v platném znění). Podle § 41 z. č. 251/2005 Sb., kontrolovaná osoba má právo písemně požádat o přezkoumání protokolu do 5 pracovních dnů. Pokud tohoto práva nevyužije, inspektor vyžaduje od kontrolované osoby písemnou zprávu, jaká opatření k odstranění nedostatků byla provedena a zda byly nedostatky odstraněny. Ověřuje si to ještě další návštěvou. Stejně jako v trestním právu i zde se nabízí nástroje pro uložení sankcí za nesplnění povinností, například příkaz na místě, kdy je pokuta do 10 000 Kč a uděluje ji inspektor sám, dále pořádková pokuta do 50 000 Kč fyzické osobě za nesplnění povinností kontrolované osoby. Při hrubším porušení BOZP už nerozhoduje inspektor, ale dochází ke správnímu řízení, kde mohou být uděleny maximální výše pokut stanovené z. č. 251/2005 Sb. až do 2 mil. Kč. „S tak vysokými pokutami jsem se zatím nesetkal“, říká ing. Procházka, i když na pokutě ve výši stovek tisíc se již účastnil. Tehdy zaměstnavatel výrazně podcenil BOZP a došlo k závažnému pracovnímu úrazu. Finanční částky vybrané na pokutách bohužel na prevenci nejdou, ale putují do státního rozpočtu.
V čem se nejvíce chybuje? V oblasti vyhrazených technických zařízení se například neprovádějí kontroly, zkoušky, revize, chybí dokumentace o vyhledávání a hodnocení rizik a o přijatých opatřeních k omezení jejich působení podle § 102 odst. 4 zákoníku práce, chybí rizika vyplývající např. z provozu technických zařízení, není zajištěna odborná způsobilost obsluhy vyhrazených technických zařízení. Často není vedena dokumentace o školení, OOPP.
V roce 2007 byla kontrola inspekce práce zaměřena mimo jiné i na oblast stavebnictví. Podle inspektora Ing. Milana Moravce z OIP pro hl. m. Prahu se v této oblasti stále nejvíce chybuje při práci ve výškách z důvodu nedostatečné ochrany pracovníků. V roce 2007 bylo ve stavebnictví v Praze přes 10 smrtelných pracovních úrazů. Problém je také v tom, že velké firmy nutí menší firmy převzít staveniště, které není v pořádku. (Nebo pouze papírově.) Podle z. č. 309/2006 Sb, o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který vešel v účinnost 1.1.2007, je zadavatel stavby povinen určit potřebný počet koordinátorů BOZP na staveništi. Většina staveb má stavební povolení ještě z roku 2006, kdy ještě nebyla povinnost ustanovit koordinátora BOZP. První výsledky se tedy ukážou později. Ing. Moravec vidí chybu v tom, že koordinátora vybírá investor stavby, což může být také člověk, který stavebnictví nemusí vůbec rozumět. „Koordinátora by měl spíše vybírat generální dodavatel. U firem, které již koordinátora BOZP měly, byla dokumentace BOZP v lepším pořádku. Určením koordinátora BOZP na staveništi by se také mělo zamezit tzv. švarcsystému. Je nutné podchytit, a k tomu může koordinátor dopomoci, kolik lidí je na stavbě. Často se stává, že se stane smrtelný úraz a pracovníci i jejich vedoucí tvrdí, že dotyčného na stavbě nikdy neviděli“, říká.
V programu kontrolních akcí bylo v roce 2007 jedním z úkolů také dodržování stanoveného pracovního režimu řidičů nákladní dopravy a hromadné přepravy osob, jejich dovolených, cestovních náhrad a mezd. Podle ing. Miroslavy Šmídové ze SÚIP, která je garantem pro oblast dopravy, řidiči nedodržovali bezpečnostní přestávky, byla příliš dlouhá doba jízdy, docházelo k přetěžování řidiče ze strany zaměstnavatele. V autodílnách byla nejvíce kritizována práce pod zvednutou korbou.
V programu kontrolních akcí na r. 2008 se kromě stávajících úkolů (např. Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích, Program „Bezpečný podnik“, Integrovaná inspekce podle z. č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií), proběhne kontrola bezpečnosti provozu plošin, kontrola plnění úkolů zadavatele stavby, kontrola BOZP v nízkotlakých a středotlakých kotelnách, kde se topí plynným palivem. Kontrola v dopravě pokračuje. Bude orientována na řidiče zajišťující rozvoz zboží, pošty, údržbu komunikací, řidiče referentských vozidel. Druhý celorepublikový úkol v oblasti dopravy bude zaměřen na opravárenství dopravních prostředků, nejen silničních, ale i drážních, letadel a lodí. Kontroly se zaměří na technický stav a technické vybavení opraven, dodržování bezpečnostních zásad při opravách, průvodní a technickou dokumentaci používaných strojů a zařízení atd. Na kampaň Evropský týden 2007 „Posviťme si na břemena“, která letos proběhla, navazuje úkol Bezpečnost práce při ruční manipulaci s materiálem a břemeny.
Jiří Procházka má svoji profesi rád. Říká, že se dostane i do míst, kam by se jinak nedostal. Ale občas ho mrzí, že v organizacích, kam přijíždí kontrolovat BOZP, ho berou jako státem organizované násilí.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.