Dá se považovat infarkt v práci po dlouhých směnách za smrtelný pracovní úraz?

Můj otec (50 let) pracoval jako svářeč ve velké továrně. Jeden den byl v práci šestnáct hodin v kuse (6 - 22 hod.), pak přijel na noc domů a hned další den byl v práci opět šestnáct hodin v kuse (6 - 22 hod.), pak přijel zase na noc domů a další den měl pracovat osm hodin (6 - 14 hod.). Bohužel v práci zemřel na infarkt v 9 hodin ráno. Může zaměstnavatel dopustit tyto směny? Byl z těch dvou šestnáctek vyčerpaný. Dodávám, že nemluvil o tom, že by měl potom v práci náhradní volno. Infarkt dostal po návratu ze svačiny, sedl si na židli k práci a nestačil ani vzít svářečku do ruky. Dá se to považovat za pracovní úraz?

Z dotazu není zřejmé, jaké důvody vedly k výkonu práce v tak dlouhých a krátce po sobě jdoucích směnách. Proto můžeme jen citovat povinnosti zaměstnavatele v oblasti pracovní doby a odpočinku mezi směnami, jak je ukládá zákoník práce. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku, ale to jen při výkonu některých prací, např. v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas.

Za určitých okolností je možno infarkt myokardu považovat za pracovní úraz. Musí být splněny tyto podmínky:

• náhlé vypětí sil, velká námaha a nezvyklé úsilí, kdy pracovní úkon přesahuje hranici obvyklé, každodenně vykonávané práce,
• obvykle těžká práce, konaná však za nepříznivých okolností,
• práce, na niž organismus zaměstnance není uzpůsoben nebo na kterou zaměstnanec svými fyzickými schopnostmi nestačí.

Bezprostřední příčinou vyvolávající infarkt myokardu je psychické trauma (jednorázové přetížení při plnění zvlášť obtížných úkolů), nebo fyzické trauma (neobvyklé, běžnému zatížení neodpovídající jednorázové fyzické vypětí). K takovému mimořádnému psychickému vypětí musí dojít při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním.

Prokázat, že infarkt byl úrazem pracovním, je velmi náročné. Klíčovým důkazem je vyjádření, resp. posudek lékaře, který musí potvrdit úrazový děj, tedy příčinnou souvislost mezi úrazem a vzniklou škodou a další okolnosti, jako je vliv pracovního zatížení na vznik úrazu, zdravotní stav zaměstnance apod.

Popisovaný děj vzniku infarktu zřejmě nebude možno za pracovní úraz posuzovat, neboť k poruše zdraví nedošlo jako přímý následek náhlého psychického či fyzického vypětí.